Nejvyšší správní soud potvrdil 200tisícovou pokutu pro České dráhy

Nejvyšší správní soud potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně o pokutě, kterou Českým drahám, a.s. uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v roce 2016. Důvodem postihu byl dodatek ke smlouvě na nákup 15 třívozových elektrických jednotek, kterým České dráhy zrušily smluvní pokutu za nedodržení termínu dodání a ujednaly s vybraným dodavatelem zkušební provoz s cestujícími. Podle ÚOHS tak mohl být podstatně ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky, protože tato změna představovala podstatnou změnu práv a povinností z předmětné kupní smlouvy a za použití v původním zadávacím řízení mohla umožnit účast jiných dodavatelů.

Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem dospěl k závěru, že změna ujednání o smluvní pokutě nepředstavovala marginální změnu smlouvy, jak namítaly České dráhy. Současně potvrdil, že i obchodní podmínky, resp. jejich následná změna, jsou způsobilé ovlivnit úvahy o potenciálním okruhu zájemců o veřejnou zakázku.

„Dodavatel při úvaze o zisku, nákladech a zejména riziku spojeném s účastí v zadávacím řízení vychází ze znění zadávacích podmínek, a smluvní pokuta za prodlení s plněním může hrát roli při vyhodnocení rizika či ekonomické atraktivity zakázky. Nejvyšší správní soud nezpochybnil, že jistý prospěch ze změny smlouvy měl i zadavatel v podobě zkušebního provozu s cestujícími, což však samo o sobě nemá vliv na úvahu o tom, zda se znalostí těchto změněných parametrů smlouvy by se do výběrového řízení nepřihlásili i jiní dodavatelé“, uvedl k rozhodnutí soudce Nejvyššího správního soudu Ivo Pospíšil.

Tyto závěry jsou podle Nejvyššího správního soudu konformní i s rozsudkem SD EU Finn Frogne A/S, podle něhož i rozumně hájitelné narovnání vztahů v důsledku nemožnosti realizovat plnění podle původní smlouvy je považováno za podstatnou změnu smlouvy, ledaže je tato změna předvídána v zadávacích podmínkách.

Konečně Nejvyšší správní soud odmítl i to, že by na daný případ měla být aplikována pozdější a podle stěžovatele pro posouzení věci příznivější právní úprava obsažená v zákoně o zadávání veřejných zakázek z roku 2016, konkrétně § 222 odst. 5 a 6; posuzovaná změna smlouvy nepředstavovala dodatečné dodávky a ani se nejednalo o reakci na okolnosti, které by zadavatel nemohl předvídat, neboť naopak na prodlení s plněním reagovala již původní kupní smlouva. Dané jednání by představovalo delikt i podle úpravy pozdější.

Informace k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 8. srpna 2019 ve věci sp.zn. 9 As 153/2019. Celý text rozsudku zde.

Zdroj: Nejvyšší správní soud
Foto: Pixabay

Redaktorka Bulletinu advokacie. [ View all posts ]

Go to TOP