Na projevy nenávisti a napadání kvůli zdravotnímu stavu nebo sexuální orientaci a na potřebu s tím související novelizace trestního zákoníku upozornili odborníci 16. února na konferenci Společně proti nenávisti. Podle Mgr. Kláry Kalibové, Ph.D., z organizace In IUSTITIA je třeba ochranu před předsudečným násilím vůči lidem s jinou orientací nebo zdravotním handicapem zlepšit.

Urážek, obtěžování a projevů nenávisti vůči postiženým lidem nebo lidem s jinou sexuální orientací v poslední době přibývá. Zejména slovní urážky a výhružky se velmi často objevují v online prostředí, především na sociálních sítích, ale výjimkou nejsou ani přímá slovní napadání, a to včetně výhružek znásilněním či smrtí, na veřejnosti bez zjevného důvodu. Následkem jsou pak psychické problémy napadaných, traumata, pocit bezmoci. Velká část napadených své špatné zkušenosti raději ani nenahlásí na policii, nevyhledá odbornou pomoc.

Podle výsledků studie Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a spolku Queer Geography, které na čtvrteční konferenci Společně proti nenávisti představil jeden z autorů RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D., výzkumný pracovník NUDZ a předseda spolku Queer Geography, v posledním roce skoro dvě pětiny lidí LGBT+ (lesby, gayové, bisexuálové, trans a další skupiny) zažily kvůli orientaci či identitě obtěžování a urážky. Zkušenosti s vyhrůžkami násilím či napadením měla v posledních pěti letech téměř pětina osob.

Cílem nenávistných projevů a útoků jsou také lidé handicapovaní, lidé se zdravotním problémem, kteří nejsou zcela soběstační a jsou odkázáni na pomoc druhých. Útočníkem v těchto případech bývá často osoba, která je napadenému známá. Mementem je loňský tragický útok v bratislavském gay baru či předloňské usmrcení handicapované klientky v jednom ze zařízení, které v úvodu konference připomněli zástupci neziskových organizací.

K celkovému zhoršování situace ve společnosti podle odborníků přispívají i projevy nenávisti na sociálních sítích, dezinformace, které jsou zaměřené na rozdmýchávání vášní, nespokojenosti, podporují strach a obavy z neznámého. „Vnímáme zhoršování situace z důvodu větší předsudečnosti a averze také ze strany některých politických představitelů,“ uvedl Michal Pitoňák.

Lidé s handicapem či jinou orientací nejsou dostatečně chráněni

Výzvu zajistit větší bezpečnost a ochranu sexuálních menšin poslala na podzim vládě a sněmovně komunita LGBT+. Podle Mgr. Czeslawa Waleka, ředitele iniciativy Jsme fér a Pride Business Forum, ji podepsalo 23 tisíc lidí. Výzva požaduje mimo jiné novelizaci trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), která by zajistila rozšíření skupin ohrožených předsudečnou trestnou činností tak, aby získala stejnou ochranu, jakou mají jiné skupiny trestním zákonem již specificky chráněné. Vyšší sazba je v současné době u činů z nenávisti kvůli národnosti, rase, etnicitě, politickému přesvědčení či vyznání.

Přesvědčení, že trestní zákoník lidi s handicapem nebo jinou orientací a identitou před předsudečným násilím dostatečně nechrání, sdílí také Mgr. Klára Kalibová, Ph. D.: „Ve vztahu k obětem se situace nezlepšuje tak rychle, jak bych si přála,“ prozradila zakladatelka a výkonná ředitelka organizace In IUSTITIA, která dlouhodobě usiluje o lepší ochranu obětí předsudečného násilí.

„Je na rozhodnutí politické reprezentace, zda chce, aby například fyzický útok z důvodu jinakosti, sexuální orientace, věku, či zdravotního stavu, byl postihován přísněji stejně jako v případě útoku kvůli národnosti či politickému přesvědčení. Politický názor v tomto případě není zcela jasný. Očekávají nás debaty na hodnotové úrovni,“ uvedl náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Karel Dvořák. Přijetí podobné legislativní změny na evropské unijní úrovni závazné pro všechny členy EU prozatím brání postoj Polska a Maďarska.

Ministr vnitra Mgr. Bc. Vít Rakušan vnímá problematiku jako závažnou a změnu trestního zákoníku si umí představit. „Jsme ochotni naslouchat a vnímáme tento problém jako reálný. Česká policie bere tuto věc vážně,“ prohlásil na konferenci.

„Nemám problém, aby byl trestní zákoník upraven a poskytoval ochranu i sexuálním menšinám,“ vyjádřil se k možnosti novelizace nejvyšší státní zástupce JUDr. Igor Stříž.

„Spolupráce Ministerstva spravedlnosti s neziskovými organizacemi se v průběhu let zlepšuje,“ podotkl k dalšímu vývoji Mgr. Karel Bačkovský, ředitel odboru bezpečnostní politiky. Obě strany si podle něj lépe naslouchají. Změna ve prospěch ohrožených skupin by byla pro oběti násilných projevů významným signálem, že na ně zákonodárce myslí a není třeba se bát o útocích informovat příslušné orgány, shodují se odborníci.

Redakce AD
Foto: redakce AD