Zajištění osob a věcí bylo tématem již šestého „Rekodifikačního čtvrtka“, který se konal 16. února 2023 na půdě pražské právnické fakulty. S přehledem hlavních změn, se kterými v této oblasti přichází návrh nového trestního řádu, seznámil na úvod přítomné odborníky z praxe i z akademické sféry JUDr. Jan Provazník, Ph.D., odborný asistent na Katedře trestního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně; následně se k nim krátce kriticky vyjádřil místopředseda Ústavního soudu prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof.

Ke hlavním změnám patří podle slov doktora Provazníka v první řadě změna systematiky – zatímco ve stávajícím trestním řádu najdeme zajištění osob a věcí hned ve třech různých hlavách, v navrhované úpravě je všechno, co se týká vyhledávání, zjišťování i zajišťování věcí, informací, elektronických dat a osob důležitých pro řízení, soustředěno v hlavě šest.

Právě tuto komplexnost úpravy ale vidí profesor Fenyk jako příliš širokou a v některých místech i příliš podrobnou, přičemž některé věci podle něj v trestním řádu dokonce vůbec nemají co dělat; trestní soud by tak podle Fenykových slov například jistě neměl určovat vlastnické právo k vypátrané věci. Jako problematické označil i to, že některé úkony na lince policejní orgán-státní zastupitelství-soud jsou přeneseny o stupeň výš, ale také množství odkazovacích ustanovení znepřehledňujících text, i řadu „opatrnostních klauzulí“, které podle něj budou činit výkladové potíže.

Jak dále uvedl doktor Provazník, k dalším změnám patří zavedení některých nových zajišťovacích institutů (pátrání po osobách, pořádkové zajištění svědka, předběžné léčení, určení vlastnického práva poškozeného k evidovaným věcem), k největším praktickým a kontroverzním novinkám ale nepochybně patří změny v odposleších a v prohlídkách.

Navrhuje se možnost nařídit odposlech u trestných činů, jejichž horní hranice trestní sazby činí tři roky namísto dosavadních osmi let, což označil doktor Provazník dokonce za revoluční krok a novinka také vyvolala nejvíce dotazů na smysl této změny. Zatímco profesor Fenyk ji vysvětloval „tlakem zvenku“, kdy stávající nastavení neumožnuje vyhovět požadavkům z jiných zemí v rámci mezinárodní spolupráce, předseda komise pro nový trestní řád, soudce Nejvyššího soudu JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., to označil za věc pro politické rozhodnutí.

Do návrhu nového trestního řádu návrhu byla dále výslovně doplněna možnost žádat o elektronická data v rámci dožádání a rovněž výslovně je upravena i použitelnost odposlechů i v jiných trestních věcech, než pro které byl poslech původně povolen. Policie by také měla dostat právo k legal hackingu, tedy prolomení zabezpečení počítačového systému, podle Provazníkových slov praxe dokonce „volá“ po možnosti zřizovat na sociálních sítích falešné účty či zablokovat webové stránky.

Zcela zásadní změnou pro advokáty, proti níž se Česká advokátní komora opakovaně ostře postavila, je pak změna stávajících podmínek při prohlídkách prostor, v nichž je vykonávána advokacie, neboť o tom, zda materiály podléhají advokátní mlčenlivosti, by již neměl rozhodovat na místě zástupce ČAK, ale soudce, přičemž zástupce Komory by měl mít pouze právo se prohlídky zúčastnit, „je-li dosažitelný“. Sporné materiály by pak měl soudce právo zajistit a rozhodnout o nich až následně; seznámit by se s nimi mohl i mimo veřejné zasedání a k jejich zkoumání by mohl přibrat i znalce; proti jeho rozhodnutí by přitom neměl být žádný opravný prostředek.

Jak k tomuto kontroverznímu tématu uvedl předseda komise doktor Říha, stávající stav hodnotí advokáti jako spíše vyhovující, ale orgány činné v trestním řízení jako nevyhovující a státní zástupci jako krkolomné a těžkopádné. „Já nejsem pro to, aby si policie chodila pro důkazy k advokátům, ale musí to být nastaveno nějak rozumně,“ uvedl Říha a dodal, že věc bude tématem debaty i na dalších fórech.

Záznam celého semináře můžete zhlédnout ZDE.

Sérii pravidelných diskusních setkání s předními odborníky z akademické obce i aplikační praxe nad konečným zněním dlouho připravovaného nového trestního řádu pořádá Katedra trestního práva pod záštitou děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy prof. JUDr. Radima Boháče, Ph.D., již od loňského října.

Následující, v pořadí již sedmý rekodifikační čtvrtek, se bude konat 16. března 2023 a nad tématem Řízení před soudem (hlavní líčení a jiná zasedání soudu) se střetnou státní zástupce z Okresního státního zastupitelství Praha-východ (a akademický pracovník na Katedře trestního práva PF UK) JUDr. Dalibor Šelleng, Ph.D., a člen představenstva ČAK a prezident Unie obhájců JUDr. Tomáš Sokol.

Redakce AD
Foto: redakce AD