Crowdfunding bude nově podléhat zákonné regulaci a dohledu ze strany České národní banky (ČNB). Dosavadní provozovatelé crowdfundingových platforem sice mohou pokračovat v činnosti i bez povolení ČNB, avšak nejdéle do letošního 10. listopadu. Komplexní regulace tohoto stále oblíbenějšího typu financování se do české legislativy dostala až díky implementaci nařízení EU. Příslušný zákon nyní v dubnu schválil Parlament a podepsal prezident republiky Miloš Zeman. Podle expertů na právo v oblasti fintechu a startupů zvýší dohled ČNB atraktivitu crowdfundingu mezi investory. Očekává se tak až násobný nárůst investic přes crowdfundingové platformy.

„Technologický vývoj byl opět o krok napřed před právem. Ačkoliv v některých evropských zemích nebo v USA již právní úprava crowdfundingu dávno existuje, v České republice obdobná komplexní úprava chyběla. Až povinné zavedení nařízení EU vše změnilo. Přitom ještě před pár týdny reálně hrozilo, že se potřebná prováděcí česká legislativa schválit vůbec nestihne a ČNB nebude moct udělovat licence. To se ale naštěstí podařilo opravdu rychle vyřešit a z možného velkého problému se naopak stala velká příležitost,“ říká JUDr. Luděk Chvosta, partner mezinárodní Advokátní kanceláře Noerr.

„České crowdfundingové platformy nyní mají necelých sedm měsíců na to, aby povolení od ČNB získaly, což se může zdát jako dostatek času, ale ze zkušeností víme, že licenční řízení je běh na dlouhou trať a samo může trvat několik měsíců. Kromě toho, že pak budou moci snadno rozšířit své služby i do všech dalších států Evropské unie bez nutnosti získávání dalších licencí, regulace zvýší atraktivitu tohoto způsobu investování. Nárůst investic přes crowdfundingové platformy by mohl již během prvního roku dosáhnout výše několika desítek procent, v dalších letech by růst mohl být i násobný,“ říká expert na právo v oblasti fintechu a startupů a advokát z téže kanceláře Mgr. et Mgr. Filip Murár. Nejdůležitější novou povinností provozovatele jak úvěrového, tak investičního crowdfundingu je právě povinnost získat povolení ČNB. Jeho výhodou je princip takzvaného jednotného evropského pasu, tedy možnost poskytovat crowdfundingové služby na základě jediného povolení ve všech členských státech Evropské unie.

Na provozovatele crowdfundingu jsou nově kladené podobné regulatorní požadavky jako například na obchodníky s cennými papíry, investiční zprostředkovatele nebo poskytovatele platebních služeb. „Každý provozovatel tak musí jednat čestně, spravedlivě, profesionálně a v souladu s nejlepším zájmem svých klientů – jak investorů, tak financovaných podniků. Musí zavést, udržovat a uplatňovat řídicí a kontrolní systém, což bude bezpochyby největším oříškem licenčního řízení u ČNB,“ dodává Filip Murár.

Nová regulace se komplexně věnuje i ochraně investorů. Základním principem je, že jakékoli informace sdělované investorům – i marketingová sdělení – musí být pravdivé, srozumitelné a nezavádějící. Každý provozovatel k tomu musí na svých internetových stránkách zveřejnit informace o sobě, nákladech, finančních rizicích a poplatcích, o kritériích výběru financovaných projektů, o povaze svých služeb a rizicích s nimi spojených. Navíc ke každému projektu musí mít provozovatel k dispozici dokument s klíčovými informacemi pro investory.

„Ochrana investorů se opravdu posílí. Například v případě úvěrového crowdfundingu musí poskytovatel každoročně zveřejňovat míru selhání financovaných projektů za poslední tři roky, což by mělo být pro uživatele jakési vodítko, jak dobře si platforma vybírá toho, komu s financováním pomáhá,“ vysvětluje Filip Murár.„U tzv. nekvalifikovaných investorů – tedy v zásadě běžných uživatelů crowdfundingových portálů – jde ale ochrana ještě dál. Provozovatel u nich musí udělat test vhodnosti, při kterém zjistí jejich znalosti, zkušenosti, cíle, porozumění rizikům a schopnost nést ztrátu a posoudí, zda je pro ně crowdfunding na příslušné platformě vůbec vhodný. A pokud zjistí, že ne, tak o tom musí investora informovat a varovat jej před riziky, včetně rizika ztráty všech investovaných prostředků.“

Crowdfunding, neboli skupinové financování, je propojování relativně velkých skupin drobných investorů s podnikateli, kteří usilují o alternativní financování. Nařízení č. 2020/1503 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky upravuje úvěrový crowdfunding, kde investor poskytne peněžní prostředky financovanému podniku se závazkem jejich vrácení a zaplacení úroku, a investiční crowdfunding, kde investor zakoupí převoditelné cenné papíry vydané financovaným podnikem, typicky akcie nebo dluhopisy, nebo zakoupí podíly na financovaném podniku. Naopak např. oblíbený charitativní crowdfunding novému nařízení nepodléhá.

Regulace týkající se crowdfundingu se uplatní pouze tehdy, pokud nepřesáhne hodnota financovaného projektu určitou částku – v přechodném období do 10. listopadu 2023 jeden milion EUR během jednoho roku, následně bude limit zvýšen na pět milionů EUR. Pokud se tento limit překročí, bude investiční crowdfunding podléhat standardní regulaci poskytování investičních služeb, ovšem úvěrový crowdfunding bude (pokud se nic nezmění) bez zvláštní regulace.

Zdroj: EMC
Foto: canva.com