Jedním z bodů, které se budou projednávat na 52. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zahájené 7. února 2023, je i vládní návrh zákona o preventivní restrukturalizaci. O stavu implementace evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci informovali na posledním jednání Odborné sekce České advokátní komory pro insolvenční právo jejího předsedu JUDr. Michala Žižlavského a členy přizvaní zástupci vedení Ministerstva spravedlnosti – náměstci Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D., a Ing. Bc. Radomír Daňhel, MBA, LL.M. Ti si následně také vyslechli podněty z praxe přítomných jednadvaceti členů sekce, advokátů a insolvenčních správců z Prahy i regionů.

Zkrácené oddlužení 

Náměstek Antonín Stanislav informoval přítomné o tom, že Ministerstvo spravedlnosti navrhuje transponovat první část směrnice o restrukturalizaci a insolvenci cestou novely insolvenčního zákona. Připravilo již návrh novely. Věc se nachází ve stadiu vypořádávání připomínek vzešlých z meziresortního připomínkového řízení. Připomínky jsou rozsáhlé, zahrnují stovky stran, a lze očekávat, že proces jejich vypořádání potrvá nejméně dva měsíce.

Hlavní téma je, zda má být oddlužení zkráceno plošně nebo jen pro podnikatele, jak vyžaduje závazná část směrnice. Expertní poradní skupina ministra spravedlnosti pro insolvenční právo dospěla k jednoznačnému závěru, že nedoporučuje plošné zkrácení oddlužení pro všechny. Toto stanovisko vzalo Ministerstvo spravedlnosti na vědomí a rozešle jej předsedům koaličních poslaneckých klubů k vyjádření. Převažující názor politické reprezentace ovšem zatím upřednostňuje plošné zavedení zkráceného oddlužení pro všechny.

Předseda sekce Michal Žižlavský k tomu podotkl, že v připomínkách, které budou vypořádávány, jsou zahrnuty i připomínky České advokátní komory. Hlavní připomínka se týká právě výhrady proti plošnému zkrácení oddlužení pro všechny na 3 roky. ČAK navrhuje implementovat směrnici pouze v jejím zákonném rámci, tedy tak, že by se zkrácení oddlužení z 5 na 3 roky týkalo jen podnikatelů a netýkalo se všech spotřebitelů.

Další připomínka ČAK se týká zabezpečení financování administrace procesu oddlužení, a to zejména pro případ, že by došlo k plošnému zkrácení oddlužení na 3 roky pro všechny. To by totiž znamenalo nárazový výpadek 40 % zdrojů financování administrace oddlužení a mohlo by to mít za následek kolaps dosud fungujícího systému oddlužení. Tématem financování procesu administrace oddlužení se také zabývala poradní skupina ministra spravedlnosti pro insolvenční právo s doporučením tuto záležitost řešit.

Náměstek člena vlády Radomír Daňhel potvrdil, že ministerstvo si tento problém uvědomuje a počítá se zachováním odměn správců za administraci oddlužení ve stejné výši jako dosud. Ministerstvo má již připravený návrh legislativního řešení.

Přítomní členové sekce se po proběhlé diskuzi jednomyslně shodli na těchto závěrech:

1) Plošné zkrácení oddlužení pro všechny by se podle statistik InsolCentrum týkalo převážně práceschopných mužů středního věku, kteří už dnes mají možnost se oddlužit za 3 roky, když splatí věřitelům 60 % dluhů. Členové sekce se shodují v názoru, že pokud se těmto dlužníkům umožní rozložení dluhů do 3 let, a ještě se jim k tomu odpustí 40 % dluhů, je to postačující. Co se týče zvlášť zranitelných osob, tak ty již mají k dispozici zkrácené 3leté oddlužení bez potřeby dosáhnout 60 % míry splacení dluhu. Pokud by se zvažovalo rozšíření zkráceného oddlužení na další osoby než na podnikatele, je vhodné zamyslet se spíše nad tím, zda jsou definovány dostačujícím způsobem zvlášť zranitelné osoby, než rozšiřovat zkrácené oddlužení plošně na všechny.

2) Nečeká se masivní vstup dlužníků do oddlužení jen proto, že se proces oddlužení plošně zkrátí pro všechny. Vstupu vyššího počtu osob do oddlužení brání něco jiného, a to nejednotná výše nezabavitelné částky v exekuci a oddlužení. Z praxe advokátů jako sepisovatelů návrhů na povolení oddlužení (advokáti sepisují odhadem ¾ všech návrhů) plyne jednoznačný poznatek, že hlavní překážka širšího využití institutu oddlužení spočívá v tom, že dlužníci preferují exekuci před insolvenčním řízením. V exekuci jim totiž zůstává momentálně k dispozici více prostředků. Podstatná část dlužníků neuvažuje v dlouhodobém horizontu tak, že své dluhy vyřeší konečným způsobem jedině oddlužením. Pokud je zde záměr zpřístupnit oddlužení širšímu okruhu dlužníků a dostat větší množství osob z šedé zóny na legální pracovní trh, musela by se srovnat výše nezabavitelné částky v exekuci a oddlužení.

3) Plošné zkrácení oddlužení může mít v praxi negativní důsledky pro dlužníky, kteří by zvládli se oddlužit, když se jim dluhy rozloží do 5 let, avšak nezvládnou to, pokud se rozloží jen do 3 let. Tento efekt by se projevil zejména vůči nízkopříjmovým dlužníkům v regionech. Na oddlužení rozhodně nelze pohlížet optikou průměrné měsíční mzdy stanovené pro celou Českou republiku, protože situace v Praze je zcela odlišná od situace v regionech jako jsou Ústecko, Ostravsko, Karlovarsko nebo v zóně „vnitřního pohraničí“. Průměrná měsíční mzda je navíc ovlivněná vyššími platy manažerů a dalších osob, často právě z Prahy, které zpravidla oddlužením neprocházejí.

Preventivní restrukturalizace 

Náměstek člena vlády Antonín Stanislav informoval přítomné členy sekce o tom, že vládní návrh zákona o preventivní restrukturalizaci je již v Poslanecké sněmovně a je navrženo jeho projednání v prvním čtení 52. schůze, konané od 7. února 2023. Jde o zcela nový předpis, který se poměrně dlouho diskutoval, připomínky podávala i ČAK, a tyto byly ve významné části zohledněny.

S ohledem na stav projednávání se již nečekají větší změny předlohy ze strany Ministerstva spravedlnosti vyjma jediné, kterou je zrušení opakované zkoušky insolvenčních správců se zvláštním povolením. Opakované zkoušky nemají žádné srovnatelné profese – advokáti, státní zástupci, exekutoři, soudci ani daňoví poradci. Tato změna byla diskutována i s místopředsedy insolvenčních soudů, kde nebyl nikdo proti zrušení. Opačné systémové řešení by vyžadovalo zavedení opakovaných zkoušek u všech srovnatelných profesí, což se nepředpokládá. Tato změna nebude mít vliv na osvědčování bezúhonnosti, včetně trvajícího požadavku na bezpečnostní prověrku ze strany NBÚ. Zachovává se také exit insolvenčních správců ze systému z důvodu porušení povinností nebo proto, že nevykonávají řádně svou funkci.

Po proběhlé diskusi se členové sekce shodli na tom, že zrušení opakované zkoušky je systémové a tedy vhodné.

JUDr. Michal Žižlavský, člen představenstva ČAK
Foto: archiv ČAK