Část matričních poplatků se zřejmě zvýší od ledna příštího roku až trojnásobně. Například platba za ověření podpisu nebo otisku razítka na listině vzroste ze 30 na 50 korun. Počítá s tím novela zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dalších souvisejících zákonů, jejíž přijetí dne 30. listopadu Senát umožnil. Novelu dostane k podpisu prezident po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednávání zákonů má. V případě matriční novely tato lhůta skončí 10. prosince.

Senát novelu matričního zákona přímo neschválil, neboť ji podpořilo jen 29 ze 72 senátorů. Nepřijala ale ani její úpravy. Předseda Senátu RNDr. Miloš Vystrčil a senátorka JUDr. Daniela Kovářová ve svých návrzích chtěli zrušit poslaneckou úpravu, aby právo oddávat měli také zákonodárci. Zdůvodňovali to mimo jiné tím, že Sněmovna toto právo nerozšířila ani na další volené představitele, tedy krajské zastupitele nebo prezidenta republiky. Vystrčil chtěl navíc umožnit, aby oddávat v období od komunálních voleb do ustavujícího zasedání nového zastupitelstva mohli ze zákona kromě starostů a místostarostů také pověření zastupitelé.

Mgr. Václav Láska chtěl do zákona doplnit možnost, aby si snoubenec při sňatku mohl ke svému příjmení připojit také rodné příjmení budoucí manželky. Jeho návrh měl podporu 24 senátorů ze 66, návrh Miloše Vystrčila 33 senátorů ze 71 a k přijetí návrhu Daniely Kovářové chyběl jediný hlas, když pro něj bylo 32 senátorů ze 65 hlasujících.

Zvýšení části matričních poplatků zdůvodnili předkladatelé úpravy tím, že současné sazby mnohdy nepokrývají ani náklady určitého matričního úkonu. Například poplatek za svatbu mimo úředně stanovenou místnost má vzrůst z 1000 korun na 3000 korun. Přibudou podle předlohy dva další poplatky – patří k nim úhrada 500 korun za vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku.

Novela podle vládního návrhu počítá s elektronizací matrik prostřednictvím jednotného informačního systému, jehož zavedení se předpokládá od roku 2027. Elektronizace matrik má být dalším krokem v digitalizaci státní správy. Matriční knihy v listinné podobě zůstanou zachovány. Navíc budou i v centralizovaném informačním systému, což má usnadnit přístup lidí k matrice. Rodný list, oddací list nebo úmrtní list bude vydávat kterýkoli matriční úřad bez ohledu na místní příslušnost, a také vybrané zastupitelské úřady. Systém umožní podle důvodové zprávy vydávání matričních dokladů i v elektronické podobě s dálkovým ověřením jejich platnosti, přičemž se počítá i s jejich dálkovou verifikací.

Novela umožní stejnopohlavním párům vstoupit do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na 14 z nich jako nyní. Občanské sňatky se budou moci konat při splnění zákonných podmínek i bez přítomnosti matrikáře. Právo nahlížet do matričních knih mají mít lidé starší 12 let. Pokud by si lidé měnili nebo změnili pohlaví, mohli by žádat o změnu jména a příjmení na neutrální jen prohlášením na matrice místo správního řízení, a to na kterékoli matrice, nejen v místě trvalého bydliště. Novela by také měla sněmovními úpravami zpřesnit postup obnovy zničeného zápisu v matriční knize tak, aby se už nemusela přepisovat celá.

Novela dále umožní určení otcovství takzvanou trojdohodou, tedy souhlasným prohlášením matky, jejího manžela, který není otcem, a skutečného otce dítěte po zahájení rozvodového řízení. Do matriční knihy bude možné nově zapsat domácí či zdrobnělá jména, čehož se podle zdůvodnění dosud rodiče v mnoha případech domohli soudně. Z nynějších 15 na 12 let snižuje novela věkovou hranici, od které je pro změnu jména či příjmení dítěte vyžadován jeho souhlas. Neslyšícím, němým a hluchoslepým lidem bude muset matriční úřad bezplatně zajistit tlumočníka či prostředníka pro úkony, pro něž to zákon vyžaduje.

Snazší má být oddávání snoubenců. Novela ruší podmínku trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v obci bez matriky pro možnost uzavření manželství před oddávajícím z této obce. Pokud ani jeden ze snoubenců v dané obci trvalý pobyt nemá, v současnosti je musí oddat starosta z takzvané matriční obce. Za zákonem stanovených podmínek navíc bude možné uzavřít manželství v jazyku národnostní menšiny.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Senát