Soudy České republiky odsoudí ročně průměrně 190 pachatelů za trestný čin znásilnění. Oběti znásilnění mají dle znění zákona nárok na náhradu způsobené nemajetkové újmy již na základě samotného faktu, že jsou obětmi znásilnění. K náhradě nemajetkové újmy se však oběti přihlásí pouze ve třetině případů… Pohled na aktuální situaci přináší studie Kompenzace újmy obětem znásilnění: jaká je realita? Mgr. Bc. Tomáše Vanči z Právnické fakulty UK.

Oběti znásilnění se přihlásí k náhradě nemajetkové újmy pouze ve třetině případů, ačkoli je v trestním řízení běžné projednat nárok poškozeného (oběti) na náhradu újmy, která mu trestným činem vznikla. Efektivní možností, jak se oběti trestných činů mohou domoci kompenzace újmy, je tzv. adhezní řízení. Pokud oběti znásilnění možnosti požadovat náhradu nemajetkové újmy využijí, tak průměru požadují peněžitou částku okolo 440 000 Kč.

Z rozhodování soudů o náhradě nemajetkové újmy obětem znásilnění není zřejmá jednotná rozhodovací praxe a pro určení výše náhrady nemajetkové újmy obětem znásilnění se prvostupňové soudy téměř neřídí metodikou Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Pokud se oběť s nárokem na náhradu újmy do adhezního řízení přihlásí, tak je v 60 % případů úspěšná, alespoň v části svého nároku. Ve 40 % případů je pak vyhověno soudem v plném rozsahu a oběti je přisouzena celá částka, kterou požadovala. Prvostupňové soudy v České republice v průměru přiznají obětem znásilnění, které se s nárokem do adhezního řízení přihlásí, peněžní částku ve výši 180 000 Kč.

Je žádoucí usilovat o to, aby více obětí znásilnění o náhradu skutečně žádalo, a dočkalo se tak spravedlivé kompenzace. Pomohl by tomu mimo jiné vhodnější způsob poučení obětí orgány činnými v trestním řízení. Školení soudců okresních a krajských soudů ohledně toho, jak přistupovat k oběti a jak rozhodovat o náhradě nemajetkové újmy, by mohlo vést k předvídatelnějšímu a spravedlivějšímu rozhodování. Též by pomohla revize podpůrné Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která je v oblasti psychických újem naprosto nepropracovaná.

Tato zjištění jsou výsledkem analýzy 349 prvostupňových rozsudků, ve kterých byl pachatel odsouzen okresními nebo krajskými soudy v obvodu třech náhodně vybraných krajských soudů za trestný čin znásilnění (§ 185, odst. 1–4).

Podrobné informace nabízí studie projektu Legal Data Hub Kompenzace újmy obětem znásilnění: jaká je realita?, jejímž autorem je Mgr. Bc. Tomáše Vanči z Katedry národního hospodářství PF UK.

Kompletní studii naleznete ZDE, další informace k projektu Legal Data Hub, sdružujícím akademiky a studenty Právnické fakulty UK, kteří zkoumají fungování justice, právní regulace a kriminalitu pomocí analýzy dat a statistických metod, pak  ZDE.

Zdroj: Právnická fakulta UK
Foto: canva.com