Ústavní soud 28. dubna téměř po čtyřech letech vyhlásí, jak rozhodl o návrhu na zrušení zákona o významné tržní síle. Žádným jiným právním předpisem se soud nyní nezabývá déle než právě novelou, která měla chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Skupina 17 senátorů ji však označila za diskriminační, navíc prý neplní svůj účel.

Za senátory jednala při podání návrhu v roce 2016 Veronika Vrecionová, mezi signatáři byli také třeba její straničtí kolegové Jaroslav Kubera a Přemysl Sobotka. Jako ústavní soudce zpravodaj se jejich návrhem zabýval Pavel Rychetský, rozhodovalo plénum, tedy sbor všech 15 soudců.

Návrh označil zákon o významné tržní síle za „ultimativní zásah do smluvní svobody“. „Norma jako taková je zcela jednoznačně diskriminační, když postihuje pouze jednu stranu dodavatelsko-odběratelských vztahů, a to sice obchodníky (odběratele),“ stojí v senátorském návrhu.

Při projednávání zpřísňující novely ve Sněmovně i Senátu vyjadřovali pravicoví zákonodárci obavy mimo jiné z toho, že řetězce dají přednost dovozu potravin ze zahraničí, a tím poškodí domácí dodavatele. Vláda i zastánci zákona to odmítali, naopak poukazovali na to, že novela řeší potíže domácích výrobců.

Významná tržní síla je takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům při nákupu potravin. Významnou tržní sílu má podle zákona například odběratel, jehož obrat za prodej potravin a služeb přesáhne pět miliard za poslední ukončené účetní období.

Jako zneužití významné tržní síly zákon uvádí nevyvážené smlouvy, vyžadování plateb za přijetí potravin do prodeje nebo různé typy diskriminace dodavatelů. Dozor nad dodržováním zákona má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Pixabay