Poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské státy EU, aby zavedly konkrétní opatření k posílení přístupu žen na pracovní trh a snížení nerovnosti v odměňování mužů a žen. Poslanci dále vyzvali šestici členských zemí EU – Bulharsko, Českou republiku, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu a Slovensko –, aby ratifikovaly takzvanou Istanbulskou úmluvu. Návrh podpořilo 500 poslanců, 105 bylo proti a 87 se zdrželo.

Text vyzývá členské státy k zavedení opatření, jež zajistí ženám rovný přístup na pracovní trh, rovnost v odměňování a rovná pracovní práva. Apeluje také na členské státy, aby dohlédly na to, že pachatelé násilí na ženách budou identifikováni a sledováni policií. Zároveň uvádí, že pro boj s násilím na ženách je zapotřebí, aby Bulharsko, Česko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva a Slovensko ratifikovaly Istanbulskou úmluvu. Ta odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli. Česká republika úmluvu podepsala v květnu 2016, dosud ji ale neratifikovala.

Zpravodajka návrhu o rovnosti žen a mužů v EU europoslankyně Sandra Pereirová v parlamentní rozpravě uvedla, že ženy čelí nerovnosti v odměňování, nemají jistá pracovní místa a potřebují mít možnost ekonomické nezávislosti, aby se mohly plně účastnit společenského života. Dále hovořila o potřebě snižovat diskriminaci vůči ženám napříč EU a nutnosti zajistit práva žen v mateřství, která umožní sladit rodinný a pracovní život. Zároveň apelovala na ochranu práv v oblasti reprodukčního zdraví.

Podle Indexu rovnosti žen a mužů připravovaného Evropským institutem pro rovnost žen a mužů bude v EU dosaženo rovnosti mužů a žen nejdříve za 60 let. Výsledek EU se od roku 2010 zvýšil jen o 4,9 bodu. V roce 2021 členské státy obdržely průměrný výsledek 68 ze 100 bodů.

Evropský parlament dále projednal akt o digitálních trzích, jehož cílem je vrátit na digitální trh konkurenci a zamezit nekalým obchodním praktikám velkých internetových platforem. O finální podobě textu, odsouhlaseného na zasedání dne 15. prosince 2021, nyní mohou začít vyjednávání s členskými státy sedmadvacítky.

Novinka, pro niž hlasovalo 642 europoslanců, osm bylo proti a 46 se hlasování zdrželo, má unijním státům pomoci vyrovnat se s dominantním vlivem velkých firem, jako jsou Meta (Facebook), Google, Amazon či Apple, označované jako „gatekeepers“, tedy společnosti významně ovlivňující provoz a podobu dění na internetu. Europarlament se ve své definici přiklonil k tomu, že společnosti musí podnikat nejméně ve třech státech unie a mít tržní kapitalizaci přes 80 miliard eur (přes dva biliony Kč).

Podle Evropské komise (EK) takové společnosti mnohdy záměrně ztěžují konkurenci společnostem menším. Návrh proto zakazuje některé postupy, které platformy využívají. Umožňuje komisi prověřovat a pokutovat online giganty za chování, které bude v rozporu s těmito pravidly.

„Digitální obři prokazatelně porušují pravidla hospodářské soutěže. Často proto vídáme v titulcích zmínky o miliardových pokutách. Řešit tato porušení pravidel případ od případu je ale neefektivní a pro podpoření konkurenčního prostředí na trhu neúčinné. Akt o digitálních trzích proto nastavuje pravidla, která tento problém řeší komplexně,“ uvedl český místopředseda EP Bc. Marcel Kolaja, který je stínovým zpravodajem návrhu. Podle něj budou mít uživatelé nově možnost například komunikovat napříč sociálními sítěmi. Další pravidla mají podpořit inovace a lépe chránit spotřebitele. „Pro Evropu je to skutečně významný krok. Můžeme očekávat, že pravidla pro evropský trh budou ovlivňovat digitální trhy i celosvětově, podobně jako se tomu stalo například u pravidel pro ochranu osobních údajů,“ dodal Kolaja.

Místopředsedkyně EP Ing. Dita Charanzová, Ph.D., která se na vyjednávání digitální agendy podílí, uvedla, že Akt o digitálních trzích přinese větší svobodu uživatelům a podpoří malé a střední společnosti. „Když otevřeme trh více společnostem, těžit z toho budou hlavně spotřebitelé, kteří najednou dostanou větší nabídku. V současné době nemá uživatel například iPhonu možnost vybrat si aplikaci, o kterou stojí. Výběr má omezen nabídkou, kterou mu ´nadiktoval´ Apple. A to se Aktem o digitálních trzích změní,“ vysvětlila Dita Charanzová.

Schválený text se týká například poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb, sociálních sítí, vyhledávačů operačních systémů, internetových reklamních služeb či cloud computingu, kteří naplňují definici „strážců“. Pokuty za porušování pravidel se budou pohybovat mezi čtyřmi a 20 procenty celkového obratu.

Na základě přijaté podoby textu mohou nyní o jeho konečné formě začít jednání s členskými zeměmi EU, které svou pozici odsouhlasily už v listopadu. Jednání tak začnou za francouzského předsednictví v první polovině příštího roku. O druhé části „digitálního balíku“, která se týká digitálních služeb, má plénum EP hlasovat v lednu 2022.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com