Aleš Čeněk, Plzeň 2022, 9. vydání, 448 stran, 650 Kč

Deváté vydání legendární publikace Mezinárodní právo soukromé, která provází generace právníků, úspěšně navazuje na předchozí vydání a odráží mnohdy velmi rychlý rozvoj tohoto právního odvětví. Pochází z per největších odborníků v daném oboru a již to samotné je zárukou kvality textu.

Cestování, migrace, přeshraniční obchod, mezinárodní podnikání, internetová komunikace a další nadnárodní vztahy znásobené globalizací představují pro právníky řadu náročných právních otázek. A právě mezinárodní právo soukromé se těmito otázkami zabývá.

Téměř každý právník se občas ocitne před otázkami typu: Který soud nebo právní orgán má pravomoc rozhodnout spor? Lze cizím soudům zabránit v tom, aby se zapojily do sporu (soudní příkazy proti žalobě)? Jaké právo bude použito při řešení sporu (otázky volby práva)? Kdy budou naše soudy uznávat legislativní nebo soudní rozhodnutí učiněná zahraničními orgány (pravidla pro uznávání zahraničních rozsudků)?

Dalo by se zobecnit, že každý právník někdy musí zodpovědět otázku, zda teritorialita nadále hraje důležitou roli v otázkách příslušnosti a volby práva.

Ke střetům právních řádů dochází, protože každý stát má svůj vlastní systém soukromého práva a protože lidská činnost není omezena hranicemi jednoho státu. Rozdíly v právu totiž existují nejen mezi zeměmi, které patří k různým právním systémům, ale také mezi zeměmi, které jsou součástí stejného právního systému.

Mezinárodní právo soukromé, známé také jako kolizní právo, se zaměřuje na tři hlavní oblasti: příslušnost, volbu práva a výkon soudních rozhodnutí. To znamená, že při rozhodování o tom, kam předložit přeshraniční spor, musí právníci nejprve posoudit, které státy budou pravděpodobně vykonávat soudní pravomoc – pravomoc k projednání sporu.

Normy týkající se volby práva pak určují, kterými hmotněprávními systémy by se spor mohl řídit, což často zahrnuje porovnání dostupných možností a určení, zda se právní řády skutečně liší.

Mezinárodní právo soukromé je navzdory svému názvu považováno za záležitost vnitrostátního práva nebo za oblast, která se řídí mezinárodními dohodami.

Publikace zodpovídá na otázku, zda je mezinárodní právo soukromé stále způsobilé plnit svou funkci v dnešním globálním prostředí. Ve světle některých výzev k radikálním změnám jeho základů tato aktuální kniha zkoumá schopnost mezinárodního práva soukromého řešit současné mezinárodní právní problémy a podněcuje debatu o budoucnosti tohoto oboru.

Kniha poukazuje na fakt, že k mezinárodnímu právu přistupujeme z našich konkrétních národních perspektiv.

Tato jedinečná kniha je rozčleněna dle tradičního dělení na obecnou a zvláštní část. Navíc je přehledně rozdělena do 37 kapitol, zabývajících se metodami úpravy mezinárodního práva soukromého, kolizními normami, ale i mezinárodním civilním právem procesním.

Každá z kapitol obsahuje cenné pohledy na daný problém nebo výzvu. Zabývá se otázkami, jako je jistota versus flexibilita zákonů, pojmem univerzální hodnota, rozsahem autonomie stran, extrateritorialitou, jakož i otázkami globálního řízení v kontextu mezinárodního práva soukromého. Další témata zahrnují aktuální vývoj v oblasti přístupu k příslušnému soudu, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí.

Tato komplexní kniha je velmi cenná pro vědce a studenty, kteří se zabývají, byť i jen okrajově, touto problematikou. Bude také důležitou pomůckou pro praktiky, kteří se snaží kreativně přemýšlet o svých případech týkajících se kolizních norem a mezinárodního soukromého práva.

Vzhledem k tomu, že výhrada veřejného pořádku v mezinárodním právu soukromém je konstruována tak, aby poskytovala vnitrostátní oporu při uplatňování cizích právních předpisů, poskytuje tato kniha podrobné a praktické rady pro používání výhrady veřejného pořádku v kontextu mezinárodního práva soukromého.

Kromě vysvětlení základního teoretického rámce výhrady veřejného pořádku v mezinárodním právu soukromém se dále zabývá praktickým uplatňováním těchto pravidel a podává přehled právních a politických postojů k aktuálním otázkám, mezi něž patří například sankční náhrada škody. Tento přístup slouží ke zdůraznění rozdílů i podobností. Kniha by proto neměla chybět v knihovně žádného moderního právníka.

doc. JUDr. ALEŠ ROZEHNAL, Ph.D., advokát a vysokoškolský pedagog