Evropský soud pro lidská práva dal za pravdu české vládě ve dvou důležitých kauzách. Velký senát ESLP uzavřel, že stěžovatelé ve věcech Grosam a FU QUAN, s. r. o., nevyčerpali vnitrostátní prostředky nápravy, jejich stížnosti proto odmítnul jako nepřijatelné.

Grosam proti České republice: kárné řízení vůči exekutorům

Případ Grosam se týkal kárného řízení se soudním exekutorem. Ten před štrasburským soudem namítal, že disciplinární řízení, které je svou povahou trestní, nebylo z různých důvodů spravedlivé. Senát ESLP se ve svém původním rozsudku z června 2022 z vlastní iniciativy zabýval otázkou, zda složení kárného senátu odpovídalo právu stěžovatele na nezávislý a nestranný soud. O kárném provinění stěžovatele totiž rozhodoval zvláštní senát NSS složený kromě dvou soudců z povolání také ze čtyř přísedících, podle senátu štrasburského soudu ustanovených netransparentním způsobem a bez dostatečných záruk proti vnějším tlakům.

Velký senát, složený ze sedmnácti soudců, ve svém rozhodnutí z 1. června 2023 uznal, že stěžovatel tuto námitku neuplatnil před vnitrostátními orgány ani ve stížnosti k ESLP. Učinil tak poprvé až v pozdějším podání, tedy po uplynutí předepsané šestiměsíční lhůty, takže se danou námitkou původní senát neměl pravomoc zaobírat.

Zbývající námitky stěžovatele velký senát prohlásil za nepřijatelné pro zjevnou neopodstatněnost či neslučitelnost s Úmluvou. Rozsudek přijal jednomyslně. V plném rozsahu jím nahradil dřívější rozsudek senátu, který naznačoval, že český systém kárného soudnictví by mohl trpět systémovými nedostatky.

FU QUAN proti České republice: navrácení zabaveného zboží

Ve věci FU QUAN, s. r. o., podala stížnost obchodní společnost, jejíž společníci byli obviněni z daňových úniků a vzati do vazby. Vnitrostátní orgány zároveň zajistily majetek společnosti, jehož hodnota podle znaleckého posudku přesahovala 62 milionů korun. Jednalo se zejména o oblečení dovezené na český trh z Číny. Později vnitrostátní soudy zprostily oba společníky obžaloby a šestnáct měsíců poté rozhodly o vrácení zajištěného zboží stěžovatelce.

V původním rozsudku ESLP z března 2022 příslušný senát shledal porušení vlastnického práva z důvodu prodlevy při vrácení zboží a přiznal stěžovatelce náhradu majetkové škody ve výši 12 milionů korun.

Velký senát věc posuzoval především z pohledu práva na přístup k soudu. Uvedl, že stěžovatelka podala k českým soudům žalobu na náhradu škody, přičemž poukazovala zejména na rozhodnutí o vazbě svých společníků. České soudy jí nevyhověly s tím, že pro podání takové žaloby nemá aktivní legitimaci, jelikož jako právnická osoba nebyla účastníkem trestního řízení, v němž byli stíháni její společníci. Stěžovatelka pak před ESLP uvedla, že soudy měly její žalobu vyložit jako nárok na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu, kde by aktivní legitimaci měla. Velký senát nicméně shledal, že stěžovatelka ve vnitrostátním řízení nesprávný úřední postup ani jednou nezmínila. Za těchto okolností nelze vinit české soudy z toho, že její žalobu takto neklasifikovaly. Tuto námitku proto štrasburský soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Pokud se jedná o vlastnické právo, velký senát rozdělil námitky společnosti do tří částí. Zaprvé stěžovatelka poukázala na to, že nezískala odškodnění za zajištění majetku poté, co byli její společníci zproštěni obžaloby. ESLP tuto námitku prohlásil za nepřijatelnou pro neslučitelnost s Úmluvou. Zadruhé stěžovatelka tvrdila, že státní orgány při zajištění majetku nepostupovaly s náležitou péčí, a zatřetí, že při vrácení zboží došlo k nedůvodné prodlevě; obě tyto námitky velký senát odmítl pro nevyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy.

Rozsudky velkého senátu ESLP jsou konečné a nelze se vůči nim odvolat.

Úplné znění rozsudků v anglickém a francouzském jazyce najdete v databázi Evropského soudu pro lidská práva. Jejich překlad a anotace budou přibližně za měsíc uveřejněny v české databázi eslp.justice.cz.

Zdroj: Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP
Foto: echr.coe.int