Ve středu 7. prosince 2022 podepsal prezident republiky Miloš Zeman celkem osm zákonů – vedle novely zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, či zákona o zvláštních způsobech hlasování ve volbě prezidenta republiky v roce 2023 také kupříkladu sankční zákon a zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

V souladu se zákonem o omezujících opatřeních proti některým závažným jednání uplatňovaných v mezinárodních vztazích (sankční zákon) bude stát moci například zabránit zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Předpis, který souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.

O zařazení na sankční seznam bude rozhodovat vláda na návrh Ministerstva zahraničí. Ke stejnému ministerstvu mají směřovat námitky proti zařazení, rozhodovat o nich bude opět vláda. Lidé na sankčním seznamu se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze. Zákon umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU.

Parlament zkrátil o třetinu – na 30 dní – lhůtu, kterou bude mít vláda pro přezkum rozhodnutí o zařazení na sankční seznam. Zpřesněn byl také výčet předpisů, na jejichž základě bude možné pokládat jednání za postižitelná podle sankčního zákona. Úpravy mají podle jejich tvůrců zaručit to, že se na sankční seznam dostanou cizinci či zahraniční společnosti oprávněně.

Převoz člověka podezřelého ze spáchání trestného činu ze zahraničí do České republiky bude muset policie zajistit do 48 hodin od chvíle, kdy ho od justičních orgánů cizího státu převezme. Lhůtu, která má zabránit neodůvodněným průtahům při transportu, zakotví novela zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů, další z předpisů, který prezident Zeman podepsal 7. prosince. Předloha také na základě praxe stanoví, že současná lhůta pro dodání obviněného soudu nebo pro podání návrhu na vazební stíhání při zatčení činí až 24 hodin a v případě zadržení až 48 hodin.

Nová pravidla sjednotí postup pro zjednodušené vydání a zjednodušené předání lidí na základě evropského zatýkacího rozkazu, který se nyní liší podle krajů. Vyloučí taková rozhodnutí, která v konečném důsledku není možné přezkoumat. Norma také zpřesňuje příslušnost okresních soudů k vyřízení žádosti cizího státu o právní pomoc a reaguje na nové nařízení o Evropské jednotce pro soudní spolupráci (Eurojust). Protože je nařízení přímo použitelné ve všech členských státech Evropské unie, novela vypouští kvůli nadbytečnosti obdobnou úpravu z českého zákona.

Novela také obsahuje úpravu v oblasti takzvaných inzertních podvodů, při nichž lidé převážně z bývalých zemí Sovětského svazu zneužívají bankovní účty, které založily najaté osoby v České republice. Sněmovna do zákona vložila i soudní potvrzování těch evropských vyšetřovacích příkazů, na jejichž základě mají být odposlech či domovní prohlídka provedeny v jiném státu při právní pomoci.

Novela zákonů v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků má podle vlády zredukovat časovou náročnost a náklady spojené se zakládáním společností nebo s vytvářením poboček nejen v ČR, ale i v jiných členských státech EU. Zakladatelé nebo zástupci společnosti zakládající pobočku nebudou muset osobně navštívit žádný úřad veřejné moci s výjimkou důvodného podezření například ze zfalšování totožnosti.

Novela počítá s tím, že například zápis společnosti do obchodního rejstříku už nebude podmíněn předchozím získáním živnostenského oprávnění. K založení společnosti s ručením omezeným budou moci zakladatelé použít vzorové společenské smlouvy, jež budou na webu Ministerstva spravedlnosti.

Předloha vychází z evropské směrnice o digitalizaci. Rozšíří se podle důvodové zprávy bezplatně dostupné údaje o evropských kapitálových společnostech a zlepší se způsob výměny informací mezi obchodními rejstříky. Zakladatelé či již existující společnosti by neměli být nuceni předkládat opakovaně stejné údaje nebo listiny. Postačí, pokud tyto dokumenty poskytnuty jednomu orgánu v jednom členském státě.

Předpis po zásahu poslanecké sněmovny dál zachovává identifikaci dlužníků v insolvenčním řízení pomocí jejich rodných čísel. Skončí se spuštěním Informačního systému insolvenčního rejstříku, které se předpokládá od ledna 2024.

Návrh zákona také nově vymezuje překážky výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Zavádí evidenci lidí, kteří podmínky nesplňují.

Zbývajícími z osmi aktuálně podepsaných předpisů jsou zákon ze dne 1. prosince 2022, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákon ze dne 1. prosince 2022, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, zákon ze dne 1. prosince 2022, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a již zmíněný zákon ze dne 2. prosince 2022, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a zákon o zvláštních způsobech hlasování ve volbě prezidenta republiky v roce 2023.

Zdroj: ČTK, hrad.cz
Foto: canva.com