Plénum ÚS přijalo stanovisko ke zveřejňování majetkových přiznání

Ústavní soud zveřejnil ve středu 7. prosince 2022 stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 57/22, jímž se plénum ÚS odchyluje od právního názoru IV. senátu Ústavního soudu vysloveného v nálezu ze dne 18. října 2022 sp. zn. IV. ÚS 579/22 (tisková zpráva ZDE) ve věci plošného zveřejňování majetkových přiznání zastupitelů obcí a krajů.

 

Podle uvedeného nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 579/22 Ministerstvo spravedlnosti nemělo po zrušujícím nálezu ÚS pokračovat v plošném zveřejňování majetkových přiznání zastupitelů obcí a krajů. V případě, kdy orgán veřejné moci použije ustanovení zákona, u něhož byl ÚS konstatován (deklarován) jeho rozpor – byť s odloženou vykonatelností zrušujícího výroku nálezu – s ustanovením ústavního pořádku zaručujícím některé z ústavně zaručených základních práv a svobod, takovým způsobem, že zasáhne do základního práva nebo svobody adresáta právního aktu v míře odůvodňující případný zásah ÚS v řízení o ústavní stížnosti, postupuje neústavně. ÚS tak vyhověl ústavním stížnostem 43 stěžovatelů a zrušil výrok I rozsudků Městského soudu v Praze v částech, kterými bylo rozhodnuto o potvrzení rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 2 zamítajících nároky stěžovatelů na zaplacení náhrady nemajetkové újmy, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatelů na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

 

Plénum přijalo aktuální stanovisko na návrh II. senátu Ústavního soudu podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve věci jeho právního názoru pro řízení vedené pod sp. zn. II. ÚS 1877/22.

 

1. Nález Ústavního soudu ze dne 11. února 2020 sp. zn. Pl. ÚS 38/17, vyhlášený pod č. 149/2020 Sb., kterým byl zrušen § 14b odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění účinném od 30. června 2018 (dále jen „zákon o střetu zájmů“), a jehož vykonatelnost byla podle čl. 89 odst. 1 Ústavy České republiky a § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., stanovena uplynutím dne 31. prosince 2020, neměl za následek nezákonnost postupu Ministerstva spravedlnosti, které jako správce registru oznámení v období od vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů do dne jeho vykonatelnosti dále umožňovalo podle § 13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů každému bezplatně nahlížet do registru oznámení prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti v rozsahu stanoveném uvedeným zrušeným ustanovením.

2. Samotné umožnění nahlížení do oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů v období do 31. prosince 2020 způsobem podle § 13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů, tedy bezplatně prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti v rozsahu stanoveném v § 14b odst. 1 písm. a) až c) zákona o střetu zájmů, nezakládá právo těchto veřejných funkcionářů vůči státu na náhradu nemateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 160/2006 Sb.

 

K výroku stanoviska pléna uplatnili odlišná stanoviska soudci prof. JUDr. Josef Fiala, CSc., prof. JUDr. Vladimír Sládeček, DrSc., a JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., k jeho odůvodnění uplatnil odlišné stanovisko soudce prof. JUDr. Jan Filip, CSc.

 

Text stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 57/22 (včetně odlišných stanovisek soudců) je dostupný ZDE.

Zdroj: Ústavní soud
Foto: Igor Zehl  

 

Go to TOP