Nové pilotní intervenční programy určené na resocializaci vězňů startují v těchto dnech v deseti věznicích v Česku. Programy jsou zaměřené na motivaci vězňů k jejich nápravě a k lepšímu životu, na vězně – otce a posílení jejich odpovědnosti za děti a na vězně drogově závislé. Motivační a otcovský program jsou vytvořené, převzaté a adaptované na české podmínky z norského vězeňského systému, program pro drogově závislé vězně vzniká nově, řekla novinářům v plzeňské věznici Ing. Lenka Železná, která má ve Vězeňské službě ČR na starosti dotace a fondy EU.

Vězeňská služba (VS) na čtyřletý projekt získala z norských fondů 40,5 milionu korun, polovina půjde na stavební úpravy prostor ve věznicích. Projekt potrvá do února 2024, výsledky z pilotních částí se vyhodnotí a zváží se jejich nasazení i do ostatních z 35 věznic v ČR. Posláním programů je snižovat nebezpečnost a pravděpodobnost recidivy u odsouzených rizikových vězňů. K tomu má pomoci zejména program Motivátor.

V Česku se podle mluvčí VS Mgr. Markéty Prunerové, DiS., opakovaně vrací do vězení až 70 procent vězňů. Program Motivátor je určený pro vězně odsouzené za násilnou trestnou činnost a na vězně, kteří mají problém zvládat svou agresivitu a impulzivitu. Jsou to často lidé, kteří mají malou motivaci zapojit se do resocializačních programů. V Norsku program běží už 20 let a jeho smyslem je nastartovat u vězňů zejména snahu o polepšení a vzbudit sen o dobrém budoucím životě.

Střednědobý program trvá deset až 12 týdnů, vybraní vězni při něm absolvují skupinové terapie. Po absolvování se mohou zapojit do dlouhodobějších motivačních a resocializačních programů, řekla garantka projektu Soňa Haluzová. Podle ní by mohl být program vhodný až pro 70 procent vězňů. Do pilotní části Motivátoru se zapojily věznice v Opavě, Praze – Ruzyni (na snímku), Plzni a Rapoticích.

Pro projekt se vyškolilo 16 lektorů, kteří budou s odsouzenými pracovat. V Plzni se za 1,2 milionu korun upravily suterénní prostory, vybrané jsou zatím první dvě skupiny vězňů. Vedoucí výkonu trestu a vazby věznice Štěpán Pečený ale připustil, že někteří vězni nemají jakýkoliv zájem se do podobných programů zapojit a pobyt za zdmi věznice je jejich životním stylem.

Další z programů převzatých z norského vězeňství je „Pappa program“. Mnozí vězni se totiž své otcovské role po době výkonu trestu zříkají. Program má proto posílit jejich otcovskou roli a také posílit práva dítěte. „Jsou to tříhodinová sezení, kterých může být až 12, a je to velmi náročný program, protože se při něm otvírají hodně niterné věci, které mnozí vězni v sobě zapouzdřili a schovávají. Seznámí se s vývojem dítěte, s výchovou a s potřebami dětí. Měli by si uvědomit například rizika, která dětem hrozí, i jaký mělo jejich uvěznění dopad na jejich děti a celou rodinu,“ řekla garantka projektu Šárka Černá.

Projekt pro drogově závislé vězně má tři části. Podle některých údajů až 80 procent lidí, kteří přicházejí do věznic, má už nějakou zkušenost s drogou, známky závislosti vykazuje asi třetina vězňů, řekl koordinátor projektu Tomáš Koňák. Jedna část projektu se týká substituční léčby. V deseti věznicích v ČR se do ní za rok zapojilo 113 vězňů, kteří kromě substituční látky dostanou také poradenství a pomoc psychologa či adiktologa. Druhý program je zaměřený na vězně s nařízenou ochrannou léčbou a třetí je doléčovací program pro absolventy terapeutických programů a má jim pomoci udržet pozitivní změny.

V 35 věznicích v ČR je aktuálně 19 224 vězňů, z toho je 17 359 ve výkonu trestu, ostatní jsou ve vazbě nebo jsou to chovanci. Z celkového počtu vězňů je 1 462 cizinců.

Zdroj: ČTK
Foto: archiv Vězeňské služby ČR