Ministerstvo spravedlnosti představilo výroční statistickou zprávu za rok 2021

Pozitivní trend klesajícího stavu vězněných osob skončil, počet vězňů v českých věznicích opět stoupá, je také více vězněných žen. Průměrná délka civilních řízení u okresních soudů loni klesla, a to z 281 na 271 dní, délka trestních řízení se naopak prodloužila – z 201 na 205 dní. Vyplývá to z výroční zprávy české justice za rok 2021, kterou představili dne 23. srpna 2022 zástupci Ministerstva spravedlnosti v čele s ministrem JUDr. Pavlem Blažkem, Ph.D.


Jak ve svém úvodním vystoupení konstatoval ministr spravedlnosti, v loňském roce zvládaly soudy jednotlivé agendy v plném rozsahu, a to přes pokračování pandemie onemocnění covid-19.

Soudci a státní zástupci však podle Pavla Blažka často podléhají vnějšímu, mediálnímu tlaku. V souvislosti s tím pak rostou náklady státu na náhrady škody za nezákonná trestní stíhání. „Je na integritě každého státního zástupce, každého policisty a každého soudce, zda těmto tlakům podlehne,“ řekl ministr Blažek. „Odvaha soudců a státních zástupců se dnes projevuje zejména tím, že nepodléhají mediálním tlakům a soudí tak, jak mají, podle zákonů,“ dodal. Ministr také kritizoval vynášení informací z trestních řízení, které podle něj rovněž může mít vliv na svobodu rozhodování orgánů činných v trestním řízení.

Krátce se zmínil také o své roli „spojky“ mezi Hradem a Strakovou akademií, již mu někteří odpůrci vyčítají. Zdůraznil, že demokracie je diskuse a diskutovat se musí, a to i s prezidentem.

Pokud se týká tvorby zákonů, uvedl, že se snaží – pokud je to možné – je dopředu projednat se všemi poslaneckými kluby. V současné době se tak diskutuje například o návrhu zákona o státním zastupitelství.

 

Náměstek pro řízení sekce koordinace tvorby právních předpisů a prevence korupce Mgr. Michal Franěk hovořil o předpisech, které jsou aktuálně v procesu projednávání – konkrétně zmínil novelu zákona o korporacích, novelu zákona o státním zastupitelství či nový trestní řád, u něhož se podařilo dokončit první verzi paragrafového znění. „Do připomínkového řízení šla také vyhláška týkající se odměn znalců a tlumočníků,“ řekl Michal Franěk. Jak uvedl, ministerstvo intenzivně pracuje i na návrhu zákona o whistleblowingu.

 

PhDr. Petr Dohnal, náměstek pro řízení sekce vězeňství a resortní kontroly, seznámil přítomné s aktuální situací ve vězeňství. „Pozitivní trend uplynulých let, kdy počet vězněných osob klesal, skončil, počet vězňů v českých věznicích opět stoupá, aktuálně je v ČR celkem 19 164 vězněných osob,“ přiblížil stávající stav. „Zvyšuje se i počet odsouzených žen. Nyní je jich 1460. Vězeňská služba reagovala na tuto skutečnost otevřením nového objektu ve Věznici Světlá nad Sázavou.“ Jak uvedl, setrvalý je stav v počtu vězněných cizinců – aktuálně je jich 1414.

Dále Petr Dohnal hovořil i o některých letošních aktivitách Vězeňské služby – o otevření detenčního ústavu v Praze, zaměstnávání vězňů či o mezinárodně oceňovaném projektu „Otevřená věznice“. V závěru svého vystoupení se zmínil o elektronických náramcích – jak řekl, Probační a mediační služba aktuálně chystá vypsání dalšího kola výběrového řízení, spuštění „ostrého provozu“ se předpokládá na začátek troku 2024.

 

Politický náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Karel Dvořák informoval o plnění programového prohlášení vlády – zmínil se například o boji s dluhovou chudobou a projektu Milostivé léto či o péči o ohrožené osoby (oběti trestných činů, ohrožené děti a děti „z komplikovaného prostředí“). Zde připomněl snahu Ministerstva spravedlnosti prosadit zavedení pozice soudního sociálního pracovníka.

 

S hlavními body výroční zprávy české justice za rok 2021 seznámil přítomné Mgr. Jan Převrátil z Odboru strategie a koncepce justice MSp. Vypíchl mimo jiné skutečnost, že dopad „covidových opatření“ na české soudnictví v zásadě neexistuje, což je patrné z grafů, které vystihují agendy okresních soudů.

 

Co se týká krajských soudů, ty si drží stabilně vysokou výkonnost. V loňském roce poklesl počet lidí, kteří se obraceli na soudy, prudce klesl i počet nevyřízených věcí.

Jediný ze soudů, který aktuálně dělá MSp „starosti“ je Nejvyšší správní soud, který přes zvýšenou produktivitu práce „nestíhal“. K tomu ministr Blažek podotkl, že uzavřel s předsedou NSS JUDr. PhDr. Karlem Šimkou, Ph.D., LL.M., tzv. systemizační dohodu, díky níž se mimo jiné zvýší počet soudců a asistentů soudců. Během dvou let by se pak měla situace na NSS stabilizovat.

V závěru tiskové konference zaznělo několik dotazů týkajících se rostoucích nákladů na výplaty odškodného, zveřejňování jmen účastníků jednotlivých sporů u soudů, aktuální kauzy ne/jmenování soudce Novotného atd.

Celou výroční zprávu „České soudnictví 2021“ naleznete ZDE.

 

Redakce AD
Foto: redakce AD

Go to TOP