Jak se Češky a Češi vyznají v základních lidských právech? A která vnímají jako nejdůležitější? Právě tím se zabýval průzkum iniciativy Everyone, který probíhal letos v říjnu na platformě Instant Research společnosti Ipsos a zúčastnil se ho reprezentativní vzorek celkem 1050 obyvatel. Cílem iniciativy je aktualizovat stávající Listinu základních práv Evropské unie tak, aby lépe odpovídala současné globální situaci a jejím výzvám.

K potřebě revidovat seznam lidských práv se přiklání 65 procent Čechů. Z nejdůležitějším lidským právům patří podle Čechů právo na život (za důležité jej označilo 97 % dotazovaných), právo na soukromí a právo na vzdělání (95 %). Dále se v horní pětici umístily svoboda slova a právo na soudní a jinou právní ochranu. Naopak na spodní příčce žebříčku důležitosti skončilo právo sdružovat se v odborech a politických stranách – i tak ho ale za velmi a spíše důležité označilo 67 % Čechů.

A která lidská práva Češi znají? Nejlépe si vede svoboda slova, toto právo dobře zná přes 60 % dotazovaných. Hned v závěsu se umístily právo na vzdělání (57 %), právo volit a být volen (57 %) a svoboda pohybu (54 %). Nejméně se Češi cítí v otázce práva na soudní a jinou právní ochranu, jež nezná skoro 6 % dotazovaných. Právo na příznivé životní prostředí nezná skoro 10 % respondentů, zcela na chvostu pak skončila nedotknutelnost obydlí (toto právo nezná celých 13 % dotazovaných).

Šestice nových lidských práv

Stávající seznam základních lidských práv v Evropské unii nestačí současným výzvám, jako jsou např. klimatická krize, digitalizace nebo globalizace. Nezávislá iniciativa Everyone („Každý z nás“) vede kampaň za doplnění základních práv v Evropě. Doprovodnou on-line petici podepsalo již skoro 300 000 lidí a postavili se za ni renomovaní odborníci ve 12 členských státech EU.

Nezávislá iniciativa vede kampaň po celé Evropě nejen za to, aby byla Evropská charta základních práv aktualizována, ale také aby byla vymahatelná pro všechny. K dosažení tohoto cíle je třeba široké diskuse ve všech zemích a na všech úrovních. Protože nová základní práva se týkají nás všech – a každý může přispět k jejich uskutečnění.“

Nová základní lidská práva:

· Článek 1: Životní prostředí – Každý má právo žít ve zdravém a chráněném prostředí.

· Článek 2: Digitální sebeurčení – Každý má právo na digitální sebeurčení. Sběr osobních údajů nebo manipulace s lidmi jsou nepřípustné.

· Článek 3: Umělá inteligence – Algoritmy zpracovávající osobní údaje musejí být transparentní, ověřitelné a spravedlivé. Zásadní rozhodnutí musí přijímat živí lidé.

· Článek 4: Pravda – Každý má právo na pravdivá prohlášení zástupců ve veřejných funkcích.

· Článek 5: Globalizace – Každý má právo očekávat jen takové zboží a služby, které se vyrábějí a poskytují v souladu s univerzálními lidskými právy.

· Článek 6: Žaloby v oblasti základních práv – Jestliže jsou systematicky porušována základní práva Listiny základních práv Evropské unie, má každý právo podat žalobu k evropským soudům.

„Návrh nově definovaných lidských práv reflektuje vývoj světa a potřeb na ochranu základních lidských hodnot, které tímto vývojem mohou být ohroženy. Tato lidská práva vycházejí ze základních lidských práv, která již jsou obsažena v Listině základních práv Evropské unie tak, jak je známe doteď, nicméně blíže reagují na aktuální ohrožení základních práv, ke kterému dochází z důvodu vývoje a používání nových technologii, globalizace nebo zvýšené míry populistických a nepravdivých prohlášení ve veřejném prostoru, jež se nicméně také rychleji šíří díky novým technologiím. Návrh doplnění lidských práv by tedy měl sloužit k odstranění negativ, která s sebou rychlý vývoj světa i společnosti může přinášet,“ říká Mgr. Monika Mareková, advokátka, vědkyně a ambasadorka petice v České republice.

Z průzkumu vyplývá, že pro Čechy je aktualizace seznamu lidských práv důležitá, myslí si to 65 % dotázaných.

Zajímavé jsou rovněž rozdíly ve věkových skupinách, kdy doplnění základních lidských práv považují za důležité spíše lidé starší 45 let. Z návrhu nových práv pak nejvíce souzněli s právem na pravdu (článek 4), za důležité jej označilo skoro 81 % z nich. Vysoko se umístilo také právo na životní prostředí (80 %) a na žaloby v oblasti základních práv (78 %).

Listina základních práv EU (nazývaná také Chartou základních práv) tvoří součást primární legislativy Evropské unie. K zahájení procedury o její úpravě je zapotřebí prostá většina evropských členských států, tedy nejméně 14 zemí. Petice zasazující se o změnu Charty základních práv v současné chvíli čítá přes 270 tisíc podpisů.

Zdroj: PRAM Consulting
Foto: canva.com