Podle zmocněnkyně pro lidská práva má ČR v rovnosti žen a mužů co dohánět
Zrovnoprávnění žen a mužů na českém trhu práce by mohlo pomoci mimo jiné zavedení nároku na informaci o průměrné mzdě na srovnatelných pozicích. Sdělila to zmocněnkyně vlády pro lidská práva Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková. Problémem v Česku je podle zmocněnkyně zvláště absence žen v rozhodovacích pozicích a nerovnosti na trhu práce. Uvedla to s odkazem na výsledky evropského Indexu rovnosti žen a mužů za rok 2022 a české zprávy za rok 2021 o rovnosti žen a mužů.
„V evropském srovnání jasně vidíme, že si v oblasti rovnosti žen a mužů nevedeme dobře. Za zásadní považuji především podporu rovnosti žen a mužů na trhu práce,“ uvedla.
V Česku je vysoký rozdíl mezi mírou zaměstnání žen a mužů a rozdíly v jejich průměrných výdělcích, uvedl s odkazem na závěrečné zprávy o rovnosti žen a mužů ředitel odboru rovnosti žen a mužů na úřadu vlády Mgr. Bc. Radan Šafařík. Zmocněnkyně pro lidská práva proto jako jednu ze svých priorit pro rok 2023 označila zvýhodnění částečných pracovních úvazků, podporu práce na dálku a umožnění rychlejšího návratu z rodičovské dovolené. Více dostupná by podle vládní zmocněnkyně měla být také místa v mateřských školách a v dětských skupinách.
Za potřebnou označila vládní zmocněnkyně diskusi o lepší vymahatelnosti práva na rovnou odměnu. Uvedla, že by pomohlo zavedení nároku zaměstnanců a zaměstnankyň na informaci o průměrné mzdě na srovnatelné pozici u jednoho zaměstnavatele. Ženy v Česku nyní podle Šafaříka vydělávají v průměru o 7000 korun měsíčně méně než muži. Zatímco průměrná mzda mužů je 43 785 Kč, ženy v průměru berou 37 125 Kč. Rozdíly se postupně snižují. V roce 2021 vydělávaly ženy v průměru o 16,4 procenta méně než muži, v roce 2015 činil rozdíl 22,5 procenta v neprospěch žen.
V Indexu rovnosti žen a mužů za rok 2022 se Česko umístilo na 23. místě z 27 zemí v Evropě. Index sestavuje Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) a vychází ze zhruba 40 indikátorů. Podle Šafaříka Česká republika v hodnocení genderové rovnosti za průměrem Evropské unie výrazně zaostává. V letošním vydání ČR dosahuje skóre 57,2 bodu, přičemž průměr EU činí 68,6 bodu. Nejmenší míra nerovností mezi muži a ženami je tradičně ve Švédsku, Dánsku, Nizozemsku a Finsku. Horší situace než v Česku, je na Slovensku a v Maďarsku a Rumunsku.
Nejhorších výsledků Česko v hodnocení rovnosti mezi muži a ženami dosahuje v podílu zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Nízký je také podíl dětí do tří let věku, které navštěvují školku, jesle nebo dětskou skupinu. V Česku navštěvuje některé z těchto zařízení asi šest procent dětí, průměr v zemích EU je 35 procent. V porovnání s ostatními zeměmi EU je na tom Česko nejhůře v dostupnosti zkrácených pracovních úvazků. V Česku na zkráceném úvazku pracuje osm procent žen a čtyři procenta mužů.
K obdobným zjištěním dospěla také zpráva za rok 2021 o rovnosti žen a mužů, kterou podle Šafaříka příští týden projedná česká vláda. Ta si ve svém programovém prohlášení stanovila několik závazků, které s rovností žen a mužů souvisejí. Patří mezi ně zvýhodnění částečných úvazků a rychlejší čerpání rodičovského příspěvku, které už kabinet schválil.
Zdroj: vlada.cz; ČTK
Foto: eige.europa.eu