Zákon na ochranu oznamovatelů by se měl podle rady vztahovat i na přestupky

Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí doporučila kabinetu, aby se zákon o ochraně oznamovatelů vztahoval nejen na oznamovatele trestných činů a závažných přestupků, ale na přestupky obecně. Po prvním zasedání rady v novém složení o tom informoval její předseda ministr pro legislativu JUDr. MgA. Michal Šalomoun, Ph.D. Rada podle něj také doporučila, aby úřady a firmy ovládané obcemi či státem musely přijímat i anonymní oznámení. Zákon podle ministra pro legislativu v brzké době projedná vláda.


Změny v radě vlády včetně vedení Šalomounem schválil kabinet koncem října. Ten zopakoval, že chce aktivity rady znovu oživit. Další zasedání svolal na polovinu prosince. Rada se jako poradní orgán vlády především zabývá protikorupční legislativou, posuzuje návrhy vybraných právních předpisů z hlediska korupčních rizik, kabinetu může navrhnout opatření s cílem snížit korupční riziko ve veřejné správě. Zřízena byla v roce 2014, kdy nahradila tehdy dva roky nečinný vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí.

Rada projednala několik zásadních materiálů, k jejichž předložení se zavázala vláda ve svých programových dokumentech. Z dílny Ministerstva spravedlnosti šlo primárně o návrh zákona o ochraně oznamovatelů a Akční plán České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí (OGP) na období let 2023-2024.

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů byl Ministerstvem spravedlnosti předložen vládě v podobě, která vyhovuje požadavkům směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Cílem návrhu je primárně vytvoření funkčních kanálů pro bezpečné oznamování protiprávních jednání a poskytnutí ochrany pro oznamovatele protiprávních jednání před odvetnými opatřeními (nejčastěji ze strany zaměstnavatelů). Ministerstvo spravedlnosti návrh upravilo na základě připomínek Legislativní rady vlády a předpokládá jeho brzké projednání vládou. Rada návrh zevrubně diskutovala a doporučila vládě rozšíření věcné působnosti o všechny přestupky a dále stanovit povinnost přijímat anonymní oznámení veřejným zadavatelům a dalším subjektům dominantně ovládaným státem či obcemi.

Novou podobu zákona o ochraně oznamovatelů v září kritizovaly protikorupční organizace. Podle nich hrozí to, že oznamovatelé protiprávní činnosti nebudou i nadále dostatečně chráněni před odvetou zaměstnavatelů. Ministerstvu spravedlnosti, které za návrhem stojí, vytýkaly, že se zákon nemá vztahovat na jakýkoliv trestný či nebo přestupek a že obsahuje omezení ochrany u anonymních oznámení. Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Česko nesplnilo dvouletou lhůtu pro transpozici této směrnice, která vypršela 17. prosince 2021. Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Oznamovatelé mají v ČR zranitelnou pozici i proto, že vůči nim přetrvává spíše negativní postoj.


Akční plán České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí (OGP) na období let 2023-2024
byl zpracován Ministerstvem spravedlnosti participativním způsobem v úzké součinnosti s vládním a nevládním sektorem. Konsenzuálním způsobem bylo dosaženo zakotvení těchto závazků naplňujících priority otevřeného vládnutí: pilotní implementace Metodiky participace nestátních neziskových organizací v poradních a pracovních orgánech a při tvorbě dokumentů státní správy, zlepšení postavení oznamovatelů protiprávního jednání včetně zvýšení informovanosti o oznamování protiprávního jednání, otevřená data o vzdělávání a vzdělávací soustavě, rozšíření a zpřístupnění dat v systému Databáze strategií a zapojení veřejnosti do monitorování veřejného zadávání. Rada diskutovala možnosti rozšíření Akčního plánu o další ambiciózní závazky obsažené v programovém prohlášení vlády. Věcně příslušní gestoři budou v mezidobí usilovat o nalezení ideálního způsobu realizace v úvahu přicházejících závazků s tím, že se jimi Rada vlády bude opětovně zabývat.


Zdroj: justice.cz; ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP