Stálé zastoupení ČAK v Bruselu bylo 8. listopadu 2022 poctěno možností zorganizovat na půdě Stálého zastoupení ČR při EU panelové diskuse u kulatého stolu pod oficiální záštitou Českého předsednictví v Radě EU.

 

Ideou celého záměru, který se podařilo beze zbytku naplnit, bylo oslovit odborné publikum z členských států EU i unijních institucí a vytvořit přímo v Bruselu prostor pro inkluzivní debatu o komplexních tématech, která jsou dlouhodobě prioritním zájmem naší činnosti. Akci zahájil úvodním slovem velvyslanec a zástupce vedoucí Stálého zastoupení ČR při EU, Ing. Ivan Hotěk. Zmínil, že „po prostudování programu akce je zřejmé, že ČAK a Stálému zastoupení ČR při EU se podařilo vytvořit potenciál pro významnou debatu. Jelikož motto Českého předsednictví navazuje na odkaz Václava Havla „Evropa jako úkol“, při příležitosti této akce se nabízí adaptace „Právní stát jako úkol“.“ Pan velvyslanec dále hovořil o diskusi o hodnotách, která proběhla v září tohoto roku v rámci Rady pro obecné záležitosti a v této souvislosti zmínil důležitou roli advokátů a advokátních komor pro výkon spravedlnosti a nezbytnost zajištění nezávislého výkonu této profese.

Následně se ujala slova místopředsedkyně ČAK JUDr. Monika Novotná (na snímku), která jmenovitě představila významné hosty a uvedla video-zdravici náměstka ministra Sekce pro evropské záležitosti, PhDr. Štěpána Černého, který poznamenal vhodnost výběru tématu, jež zapadá do zvolených priorit Českého předsednictví. Místopředsedkyně ČAK Novotná dále představila hlavní řečníky, jako prvního pana Álvara de Eleru, člena kabinetu místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost, Mgr. et Mgr. Věry Jourové.

Álvaro de Elera poděkoval za pozvání na akci, jejímž smyslem je posilování kultury právního státu, jež čelí výzvám, na které je třeba okamžitě reagovat. „Právní stát je jednou ze základních hodnot uvedených v čl. 2 Smlouvy o EU, je tedy existenciální podmínkou pro fungování EU jako celku a je součástí naší společné identity a základem pro vzájemnou důvěru mezi členskými státy. Principy právního státu garantují efektivní aplikaci unijního práva a za tímto účelem Komise vytvořila „Rule of Law toolbox“, přičemž hlavním cílem preventivního mechanismu bylo vytvoření každoročního hodnocení stavu Právního státu v EU prostřednictvím Zprávy Komise o právním státu. Příspěvky advokátních komor v rámci přípravy Zprávy jsou velmi cenným zdrojem informací ve většině sledovaných oblastí.“ Pan Elera se dále pozastavil u reaktivních mechanismů Komise v případě porušování či oslabování právního státu, konkrétně řízení o porušení povinnosti vůči členským státům a aplikace nařízení o podmíněnosti s finančními dopady pro členské státy, které se Komise, jako ochránkyně smluv, nebojí použít, nedaří-li se problémy systémové odstranit. V souvislosti s válkou na Ukrajině vidíme, že ochrana unijních hodnot je naší společnou zodpovědností pro udržení kredibility a odlišení se od ruské agrese.

Jako další řečník vystoupil ve videopříspěvku předseda výboru LIBE Evropského parlamentu Juan Fernando López Aguilar. Zmínil aktivní úlohu Parlamentu v řešení snah o oslabování právního státu prostřednictvím řady rezolucí, usnesení a zpráv EP reagujících mimo jiné na Zprávu Komise o právním státu. „Nezávislost advokátů a advokátních komor je naprosto klíčová pro nezávislost justice jako takové. Parlament vyzývá Komisi, aby do své zprávy zahrnula konkrétní doporučení s cílem zajistit nezávislost soudnictví ve všech členských státech a aby se ve výroční zprávě zabývala také nezávislostí advokátů a advokátních komor, neboť jsou nezbytné pro nezávislé soudní systémy. Vyzývá také k tomu, aby do výroční zprávy byly začleněny další důležité prvky seznamu Benátské komise pro rok 2016, jako je předcházení zneužívání pravomocí, rovnost před zákonem a zákaz diskriminace a přístup ke spravedlnosti, včetně aspektů práva na spravedlivý proces; opakuje svou výzvu Komisi, aby do budoucích zpráv zahrnula hodnocení podmínek ve věznicích.“

S posledním hlavním příspěvkem vystoupil předseda ČAK, JUDr. Robert Němec, LL.M. Zahájil s nadsázkou poděkováním panu Lópezi Aguilarovi, kterého by dle svých slov okamžitě najal jako trestního obhájce. „Důvodem, proč jsou dnes někteří z nás přítomni, je projevit zájem o záležitosti EU, které mají velký dopad na vnitrostátní právní předpisy, na naši práci a naše životy.“ Předseda Němec vyzval ke strukturovanému dialogu a zapojení relevantních stakeholderů v rámci přípravy pozic k navrhované regulaci všech tří institucí, které se na legislativním procesu podílejí. Následně se věnoval oběma diskutovaným tématům. Vysvětlil důležitost advokátního tajemství, jehož pochopení či nepochopení se dále zrcadlí v konkrétních iniciativách. „Na rozdíl od běžné mylné představy nemá vztah profesního tajemství chránit advokáty, ale jejich klienty. To je podmínkou vztahu založeného na důvěře, na základě které, je advokát klientům schopen poskytnout nejlepší radu nebo zastoupení.“ S aplikací nových technologií a digitalizací justice, která je napříč EU na různé úrovni, získává ochrana profesního tajemství zcela nový rozměr. K prvnímu tématu diskuse dále předseda uvedl, že „Česká advokátní komora spolu s dalšími advokáty a CCBE od samého počátku přispívají ke zprávě o právním státu s nadějí, že role advokátů bude vedle soudců a státních zástupců bezpodmínečně vnímána nejen z pohledu trhu služeb a podnikání, ale jako nepostradatelná součást výkonu spravedlnosti, abychom mohli ospravedlnit přísná profesní a etická pravidla a požadavky na teoretické a praktické vzdělání potřebná k přístupu do profese. Advokátní komory zaměřují velkou část své činnosti na podporu kolegů z třetích zemí, kterým je znemožněno vykonávat advokacii a jsou kvůli tomu vězněni a zabíjeni. Advokátní komory také usilují o vytvoření systémů právní pomoci, které by zajistily přístup ke spravedlnosti všem.“ Předseda Němec na závěr svého příspěvku vyzval Radu k zahrnutí Deklarace o advokátní podpoře právního státu, podepsané zástupci evropských advokátních organizací ve Vídni, do diskuse a závěrů Rady pro spravedlnost a vnitro, která se uskuteční 8. – 9. prosince a podporu přípravy Evropské úmluvy o profesi advokáta na půdě Rady Evropy.

Jako moderátor první panelové diskuse s názvem „Role advokátů a advokátních komor v rámci prosazování principů právního státu“ předseda ČAK Němec (na snímku) představil panelisty. První vystoupil James MacGuill, prezident Rady evropských advokátních komor (CCBE), který zmínil, že témata pro dnešní diskusi představují velkou výzvu. „Advokáti jako jednotlivci musí zajistit spravedlnost a přístup k ní pro své klienty, advokátní komory musí advokátům zajistit podmínky pro tuto činnost. To je možné pouze za předpokladu, že je zajištěna nezávislost a respektováno profesní tajemství.“

Prezident MacGuill se pozastavil u zveřejněného 8. sankčního balíčku omezujících opatření, který vyvolává řadu otázek, přestože naštěstí neomezuje právní zastoupení v soudních řízeních. Opatření však musí být analyzována a upravována v případě, kdy hrozí, že rychlá reakce na události na Ukrajině vyvolá řadu dalších nechtěných vedlejších účinků. Zmínil také jednání CCBE s Úřadem evropského veřejného žalobce, v jehož rámci CCBE usiluje o posílení práv obviněných, stejně jako aktivity CCBE na úrovni Rady Evropy i na úrovni EU k posílení procesních záruk a ochrany ohrožených advokátů.

S dalším příspěvkem vystoupil vedoucí odboru pro politiky v oblasti spravedlnosti a právního státu v rámci GŘ Evropské komise pro spravedlnost a spotřebitele Florian Geyer, který navázal na předcházející řečníky a doplnil, že „pokud jde o prosazování právních předpisů EU, EK zveřejnila 13. října sdělení, které obsahuje řadu doporučení v této oblasti.“ Popsal průběh přípravy Zprávy o právním státu, kterou má jeho odbor na starost a zmínil také roli advokacie, která se nad rámec iniciativ Komise, zejména projevuje v praxi. Komise se dle jeho slov snaží naslouchat. Na otázku, co může být učiněno, aby Zpráva o právním státu analyzovala i činnost unijních institucí, odpověděl, že jde o otázku za milion dolarů, která přichází i z Evropského parlamentu a pravděpodobně by to i rád viděl, nicméně zbývá vyřešit, jak je to proveditelné, aby Komise nehodnotila samu sebe. Je rovněž potřeba inter-institucionální politické rozhodnutí, které není v budoucnu vyloučeno, ale do roku 2024 je nelze očekávat.

„Advokáti jsou ve frontové linii, pokud jde o ochranu právního státu prostřednictvím zastupování svých klientů. Jsou předmětem zájmu a útoků, pokud zastupují klienty před soudem, což se stupňuje, pokud před soudem zastupují obviněné v trestních věcech nebo žadatele o mezinárodní ochranu ze třetích zemí. Tato zvláštní úloha musí být podpořena ochranným štítem a strukturovanou pomocí nezávislých a řádně fungujících advokátních komor,“ uvedl další z řečníků, Bertrand Debosque, vedoucí Francouzské delegace při CCBE.  Zmínil i všeobecné zklamání z toho, že první Zprávy o právním státu Komise advokáty nezmiňovaly, protože vše, co dnes již zaznělo, je každodenní součástí práce komor a jednotlivých advokátů a určitě není cílem unijních institucí tuto úlohu snižovat, jak se to děje například v Maďarsku a Polsku. Proto také vznikla již zmíněná Vídeňská deklarace s cílem společně vyjádřit podporu a připravenost k diskusi vůči unijním i národním institucím o všech tématech a se všemi aktéry, kteří se na ochraně právního státu podílejí.

Jako poslední panelista v rámci prvního kulatého stolu vystoupil JUDr. Antonín Mokrý, vedoucí české delegace při CCBE (na snímku) a bývalý prezident této organizace, který svůj příspěvek zaměřil na omezující opatření vůči Rusku a zákaz poskytování právního poradenství v nařízení Rady 2022/1904 a 2022/1273. Zmínil dvě obavy, které dle něj nařízení vyvolávají, a to soulad zákazu poskytování právního poradenství s právem na právní poradenství a zastoupení a téhož práva, pokud povinnost mlčenlivosti v této souvislosti nebude respektována rozšířením oznamovacích povinností, jak to bylo učiněno například v oblasti AML. „Když jsme byli seznámeni s oznamovacími povinnostmi v oblasti AML, právnická veřejnost se lekla, neboť se jednalo o první případ chtěného a legislativního prolomení povinnosti mlčenlivosti. Advokáti si jsou vědomi svých povinností i následků v případě jejich nedodržení.“ Tato situace se tedy opakuje, přestože okolnosti jsou vážné, nicméně text regulace vyvolává celou řadu praktických i teoretických otázek.

Následovala živá a podnětná diskuse mezi panelisty a účastníky o tom, co znamená v praxi advokátní nezávislost, o konkrétních dopadech porušování principů právního státu na vzájemnou důvěru mezi členskými státy a přeshraniční justiční spolupráci, a zachování hodnot v současné post-faktické době, kdy populismus je na výslunní.

Druhou panelovou diskusi s názvem „Budoucnost advokátního tajemství v kontextu sledovacích aktivit, sběru údajů a filtračních mechanismů pro důvěrnou komunikaci,“ zahájil moderátor diskuse, předseda CCBE výboru pro právo IT, JUDr. Jiří Novák, ml. (na snímku). Ten na úvod zmínil, že práce s daty a digitální komunikace je každodenní součástí práce advokátů, digitální doba však přináší nové výzvy jak v praxi, tak v rámci prezentované legislativy zaměřující se na kontrolu chatů, použití cloudových služeb, elektronických důkazů, regulace AI a řady dalších. Nechal dále na panelistech, které zároveň představil, aby nastínili možnosti, jak zachovat alespoň stávající úroveň ochrany advokátního tajemství při současném použití technologií pro zvýšení efektivity v oblasti spravedlnosti a přeshraniční justiční spolupráce.

S prvním příspěvkem nazvaným „Ochrana advokátního tajemství v kontextu dohledových aktivit: jaký je problém, proč je důležitá, jaké činnosti CCBE dosud podnikla a co plánuje do budoucna“ v následné diskusi vystoupil tajemník CCBE Simone Cuomo, který zopakoval smysl ochrany advokátního tajemství a položil řečnickou otázku, zda v kontextu sledovacích aktivit jde o teoretický nebo reálný problém, na kterou odpověděl výčtem konkrétních příkladů, přičemž na některé z nich CCBE reagovala, například i intervencí amicus curiae v soudních řízeních před ESLP a na národní úrovni několika členských států EU. „Jakékoliv sledovací aktivity musí respektovat hranice principů právního státu, musí být regulovány a pozorně monitorovány“, to je hlavní cíl doporučení, která CCBE zveřejnila a jsou k dispozici zde: https://www.ccbe.eu/fileadmin/speciality_distribution/public/documents/SURVEILLANCE/SVL_Guides_recommendations/EN_SVL_20160428_CCBE_recommendations_on_the_protection_of_client_confidentiality_within_the_context_of_surveillance_activities.pdf

Následoval příspěvek Iaina G. Mitchella KC, advokáta ve Skotsku a barristera v Anglii, s názvem „Dirty Harry and the Red Queen“. Doplnil příspěvek Simoneho Cuoma s tím, že z časových důvodů není možné uvést plný výčet aktivit, které CCBE v této oblasti podnikla, ale je jich celá řada. Dále se pozastavil nad rozdílem mezi povinností mlčenlivosti a ochranou důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem (používaným v systému common law) a rovněž s tím související rozdíl, který je vysvětlen v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Zatímco ochrana mlčenlivosti v soudním řízení je na základě čl. 6 Úmluvy absolutní, ochrana důvěrnosti komunikace použitelná v rámci právního poradenství spadá pod čl. 8 Úmluvy – právo na soukromí, které absolutní není a podléhá testu přiměřenosti. „Tato nuance však není předmětem analýz ze strany populistických politiků a politických stran, kteří se v potírání advokátní povinnosti mlčenlivosti schovávají za posilování národní bezpečnosti, namísto toho, aby se zabývali efektivní činností zpravodajských jednotek a nerozšiřovali jejich roli na celou společnost a do všech právních předpisů, kdy by to mohlo naoko situaci vyřešit.“ Otázkou zůstává, kdo nebo co je za tím, zda populistický sentiment, nebo něco vyššího. Respektovaný anglický soudce, Lord Denning, říkával „Be you ever so high, the law is above you.”

Jako další řečník vystoupil s příspěvkem soudce SDEU, JUDr. Jan M. Passer, Ph.D., LL.M., který poděkoval za pozvání na akci, ale hlavně za organizaci jako takovou, neboť se otevřelo téma, které je naprosto zásadní a podceňované. Zmínil tři body, které považuje za klíčové: „1. Ochrana advokátního tajemství je klíčovým základem právního státu. 2. Tento rámec ochrany je platný bez ohledu na digitalizaci. 3. Budoucnost není postavena pouze na ekonomickém profitu“,  a ty následně rozvedl. Jako memento k prvnímu bodu pro všechny, kteří tomu nerozumí, doporučil zhlédnutí filmu „Milada“, který ukazuje absurditu komunistické propagandy. Ke druhému bodu nadčasovosti ochrany advokátního tajemství zmínil judikaturu SDEU C-37/13 P Nexans and Nexans France v Commission, v rámci které, se ukázalo, že i přes digitalizaci bylo v soudním řízení třeba posuzovat důvěrné dokumenty klasickou formou, protože to žádný software nebyl schopen řádně rozlišit. Zmínil rovněž další předběžnou otázku belgického Ústavního soudu, která čeká na vyhlášení rozsudku SDEU 8. prosince tohoto roku a odpovídá na otázku, zda povinnost mlčenlivosti má být chráněna pouze prizmatem práva na spravedlivý proces nebo i práva na soukromí. Soudce Passer nemohl zveřejnit obsah rozsudku, nicméně zmínil, že „stejně jako princip nezávislosti soudce nechrání soudce samotného, tak ani povinnost mlčenlivosti nechrání advokáta samotného“, což může poskytnout jisté vodítko.

 

 

Mgr. Petr Klement, evropský žalobce za Českou republiku v rámci EPPO, na úvod uvedl, že jeho zpráva je totožná, jako bod 2. zmíněný předřečníkem, přestože navrhovaná legislativa nebo aplikace technologií někdy směřuje k rozostření rámce ochrany. Poděkoval za pozvání, neboť vidí, že zvolené téma má daleko hlubší přesah, než původně předpokládal. Dále zmínil působnost EPPO, která je omezená, jakkoliv se zaměřuje na velmi závažnou trestnou činnost. Pro zahájení stíhání ze strany Úřadu evropského veřejného žalobce, který zastupuje, jsou nezbytné tři podmínky – trestní jurisdikce v jednom z 22 zapojených členských států; materiální kompetence založená směrnicí 2017/1371 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie a implementovaná členskými státy; minimální způsobená škoda dle trestné činnosti a časové hledisko – možnost vyšetřovat pouze trestnou činnost spáchanou po 20. listopadu 2017. Rámec ochrany advokátního tajemství je dle názoru Petra Klementa daleko širší než ochrana na národní úrovni, jelikož všichni obvinění a podezřelí požívají jak národní procesní záruky a práva a dále je přímo aplikovatelná Listina základních práv EU a také se její aplikace od evropského úřadu očekává. „S ohledem na zmíněnou závažnost trestné činnosti vyšetřované ze strany EPPO, zkušenost je taková, že advokáti jsou více než v obecné národní trestní jurisdikci zapojeni do trestné činnosti, složité karuselové podvody i z podstaty věci vyžadují právní povědomí. To však neznamená, že všichni advokáti jsou zločinci, ale existují, stejně jako zkorumpovaní soudci, státní zástupci či instalatéři.“ Na závěr zmínil problematika filtrace důvěrné komunikace je složitá a je nezbytné hledat řešení, neboť sběr dat většinově probíhá automaticky a teprve následně je analyzován.

Následoval příspěvek prof. Holgera Matta, který prezentoval šest perspektiv a šest principů, jejichž vyřešení považuje za možné celkové řešení diskutované problematiky. „Pokud se bavíme o profesním tajemství, nehovoříme o advokátech, kteří se podílejí na trestné činnosti, na ty ochrana nedopadá. Dále nehovoříme o privilegiích jako takových. ale o principech, které umožňují výkon profesních povinností,“ uvedl. Východiskem pro diskusi je zohlednění právního základu a politických motivací. Orgány činné v trestním řízení v řadě doložitelných případů nerespektují či nerozeznají advokátní tajemství, někdy záměrně, bez jakýchkoliv dopadů, přičemž neexistují žádné procesní záruky v případě neoprávněných stíhání advokátů či zásahů do jejich činnosti. Profesor Matt má za to, že článek 82 SFEU poskytuje na evropské úrovni právní základ pro jejich zakotvení, a to také potřebujeme. Je potřeba na evropské úrovni definovat, kdy je vyžadována absolutní ochrana a kdy standardy mohou být nižší.

Jako poslední vystoupil s příspěvkem Wouter van Ballegooij, zástupce Evropské komise z oddělení pro obecné trestní právo a justiční vzdělávání, GŘ pro spravedlnost a spotřebitele, který zahájil své vystoupení drobným povzdechnutím nad tím, že v panelu reprezentuje „temnou stranu“, nicméně pokusí se uvést motivaci Komise pro představení nové regulace kriminalizace omezujících opatření zavedených v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, která aktuálně čeká v Radě na vyjádření jednoho členského státu a nelze o ni proto konkrétně hovořit, jakkoliv obsahuje ustanovení ohledně povinnosti mlčenlivosti. Komise zejména shledala, že obcházení sankcí není řádně stíháno a neexistuje harmonizace oblasti, definice na úrovni členských států aplikovatelná na trestní stíhání obcházení omezujících opatření se velice liší. Profesní tajemství musí být chráněno, na druhou stanu je třeba vzít v potaz fakt, že advokáti se někdy na obcházení sankcí podílejí, přestože výsledkem nemá být „rovnováha“, která v tomto kontextu není ospravedlnitelná.

 

 

Následovala velmi dynamická diskuse, ve které Simone Cuomo zmínil, že argumentace CCBE a dalších kolegů zastupujících advokacii stojí na tom, že vyžadujeme spravedlivý proces, což je naprosto rozumná podmínka. Opakované zmiňování argumentace, se kterou se často setkáváme, že někteří advokáti se na trestné činnosti podílejí, není dostatečný, navíc jednou je argumentem efektivita, jindy něco dalšího. Soudce Passer reagoval, že rozumí pozici EPPO, nicméně nesmíme systém stavět na presumpci viny advokátů, musí však být systému umožněno excesivní případy vyšetřovat. Stejně tak by ale nechtěl stavět systém na principu presumpce viny orgánů činných v trestním řízení, jak to předestřel Holger Matt. Iain Mitchell zdůraznil, že rovnováha je terminologií článku 8 EÚLP, v kontextu čl. 6 EÚLP žádná rovnováha neexistuje. Petr Klement uvedl pro deeskalaci debaty, že v rámci přípravy na akci procházel české případy sledovacích aktivit a byl šokován některými excesy ze strany vyšetřovacích orgánů, které musí být důsledně řešeny. Holger Matt reagoval poznámkou, že pokud někdo pochybuje o vážnosti a množství případů neoprávněných zásahů ze strany orgánů činných v trestním řízení, jsou dohledatelné. Jako příklad uvedl situaci v baltských státech, nicméně k neoprávněným zásahům dochází všude. Jan Passer zmínil, že cítí potenciál zajímavých předběžných otázek, které mohou být předloženy SDEU k rozhodnutí. Iain Mitchell reagoval, že by bylo vhodné propojení konceptu povinnosti mlčenlivosti a ochrany důvěrnosti komunikace, neboť v rámci LPP, důvěrnost je čistě v rukou klienta, který s ní může volně nakládat. Proto také nemůže docházek k situacím, že by se ochrana nevztahovala na dokumenty, které má klient doma.

Předseda ČAK Němec následně akci uzavřel a pozval přítomné k drobnému občerstvení a jelikož dle jeho slov „poslední slovo má vždy žena“, pozval k přednesení závěrečné myšlenky místopředsedkyni ČAK, JUDr Michalu Plachkou, LL.M. (na snímku)

Akce se fyzicky zúčastnilo více než devadesát účastníků z řad zástupců unijních institucí (Komise, Parlamentu a Rady EU), vážených hostů z advokátních organizací (CCBE, vrcholných představitelů advokátních komor z Německa, Francie, Maďarska, Polska, Srbska, Nizozemska, Rakouska, Belgie, Velké Británie a ČR) a Stálých zastoupení Švédska, Česka, Finska, Francie, Německa, Chorvatska, Estonska, Litvy při EU, a rovněž zástupců advokátních kanceláří a Podnikatelské reprezentace ČR při EU (CEBRE). Řada dalších kolegů akci sledovala prostřednictvím live-streamu. Těmto i přítomným byla kromě klasické diskuse zpřístupněna pro možnou interakci aplikace Slido, prostřednictvím které byly v průběhu akce zároveň kladeny dotazy účastníkům. Aplikace tak poskytla organizátorům názory účastníků na význam projednávaných témat, ale i pozitivní zpětnou vazbu.

Diskusi u kulatého stolu včetně plného znění projevů řečníků můžete zhlédnout ze záznamu:

 

Mgr. Alžběta Dvořáková Recová, Stálá zástupkyně ČAK v Bruselu
Foto: ČAK