Zdanění zisků za letošek není podle právníků předurčeno ke zrušení u ÚS

Případné zdanění mimořádných zisků v některých odvětvích není „předurčeno ke zrušení“ v případě, že se bude v souladu s plány koaličních politiků vztahovat i na letošní rok, uvedl ústavní právník prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc., s jehož závěry se ztotožnil i ústavní právník prof. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D. Vicepremiér Ing. Marian Jurečka dnes, tedy 19. října 2022, řekl, že se neobává, že by zavedení daně z mimořádných zisků pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. Podle profesora Kysely by bylo vhodné, aby vláda doplnila návrh ještě dalšími, koncepčnějšími kroky, aby odrazila námitku, že všechny problémy přehodila na některé subjekty.

 

Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok, rozhodlo dne 18. října jednání K5 (lídrů pěti koaličních stran). Platit by ji měly energetické, petrolejářské či těžební společností a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025, zástupci K5 se shodli na tom, že má smysl, aby windfall tax platila i pro tento rok, neboť neočekávané příjmy uvedených společností a bank jsou zcela evidentní i letos. Zatím není jasné, zda se platnost daně o rok 2022 prodlouží, nebo zůstane tříletá.

Podobně hodlají postupovat i další země Evropské unie. Z návrhu německého Ministerstva hospodářství například vyplývá, že německá vláda chce odebrat producentům elektrické energie 90 procent z takzvaných nadměrných a neočekávaných zisků, a to také zpětně – od března letošního roku.

Vicepremiér Marian Jurečka řekl, že se neobává toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. „Věřím, že pokud takto postupují i jiné státy Evropské unie, je to věc, která je dobře prokonzultovaná s právníky,“ uvedl.

Profesor Kysela na dotaz ČTK týkající se případné retroaktivity zavedení daně z mimořádných zisků pro rok 2022 napsal, že kvalifikovanou odpověď by musel opřít o přesný obsah vládního návrhu, který je třeba propojit s judikaturou Ústavního soudu. Zmínil však, že zásady právního státu vznikaly jednak v období klidu, jednak v reakci na krize. „Otázkou tudíž je, nakolik všechny či některé zásady a v jaké míře obstojí i ve výjimečných situacích,“ uvedl.

Současná krize podle něj ohrožuje společenskou smlouvu spočívající v přesvědčení, že demokracie je dobrá, užitečná a efektivní forma správy věcí veřejných, pokud by nechala padnout do bídy významnou část populace, i když tu „zdroje jsou“. „Státy mají široké uvážení, co a jak zdaní. Evidentní je, že se objevily extrémní zisky, aniž by se o ně příslušný segment trhu nějak zvláště zasloužil,“ konstatoval Jan Kysela.

Podobné kroky jako česká vláda podle něj činí i další státy. „O zvláštním zdanění se už nějakou dobu mluví, zjevně bude schváleno a vyhlášeno ještě letos, takže v momentu řádného plnění daňové povinnosti za rok 2022 již půjde o účinný zákon z roku předchozího,“ dodal Kysela. Podotkl, že i po takovém zdanění zůstanou zisky vyšší než v běžném roce.

Před Ústavním soudem může podle něj skončit v zásadě vše. „Ale nezdá se mi, že by byl návrh nutně předurčen ke zrušení. Bylo by však dobré, kdyby vláda dělala i něco dalšího, koncepčnějšího, aby odrazila námitku, že všechny problémy přehodila na několik subjektů, u veřejnosti třeba nepříliš populárních,“ uzavřel profesor Kysela.

 

Po jednání vlády dne 19. října ministr financí Ing. Zbyněk Stanjura řekl, že vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška.  Podle něj spojí vláda zavedení daně s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně.

Podle ministra Stanjury vláda účinnost takzvané windfall tax projednávala i s ústavními právníky a platnost daně i pro letošní rok by podle jejich názoru nebyla protiústavní. Ministr ale označil za bezpečnější cestu zavést účinnost daně od roku 2023. Příjmy z daně podle něj mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP