NSS potvrdil pokutu za nedůstojné zobrazení nahé ženy v reklamě

Nejvyšší správní soud (NSS) zveřejnil dne 6. října 2022 svůj rozsudek 4 As 233/2020-41, jímž s konečnou platností potvrdil pražské společnosti K. M. pokutu ve výši 20 000 korun za nedůstojné zobrazení ženy v reklamě na motorkářské oblečení. Na jednom záběru nahá žena se stínidlem na hlavě znázorňovala stojací lampu, na druhém klečela na zemi, na zádech měla skleněnou desku stolku a na hlavě helmu.

 

Reklama zveřejněná v roce 2014 vyvolala společenskou debatu a sklidila kritiku některých spolků a bojovníků za práva žen. Živnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy pak společnosti uložil pokutu. Reklama podle rozhodnutí obsahuje diskriminaci z důvodu pohlaví, snižuje lidskou důstojnost, a je proto v rozporu s dobrými mravy – a tím pádem i se zákonem o regulaci reklamy.

Odvolání společnosti zamítlo Ministerstvo průmyslu a obchodu, následovala žaloba k Městskému soudu v Praze, který rozhodnutí správních orgánů potvrdil. Nahé ženy v dané reklamě podle soudu nemají racionální opodstatnění a jsou redukované do podoby prázdné tělesné schrány, která nahrazuje nábytek. Popření ženy jako lidské bytosti a její stylizování do nepřirozených a nedůstojných pozic je podle soudu v přímém rozporu s vyobrazením mužů, kteří jsou na stejných záběrech oblečení a nemají zakryté obličeje.

V kasační stížnosti k NSS společnost například uváděla, že účelem použitých vyobrazení nebyla reklama, ale vyjádření se prostřednictvím umělecké fotografie jako vyjádření svobody projevu, které nebyly určeny ke zveřejnění ve smyslu reklamním“. Reklama na webu prý byla určena jen úzké cílové skupině motorkářů. Společnost si stěžovala také na to, že správní orgány pohlížely na reklamu a její kolizi s dobrými mravy čistě subjektivně, zástupci společnosti zdůraznili, že „za účelem zjištění objektivního názoru na povahu reklamy a jejího působení navrhovali provedení dokazování průzkumem veřejného mínění tak, aby byl zjištěn názor široké veřejnosti; tento její návrh ale správní orgány neakceptovaly“.

NSS nenašel důvod k zásahu. „Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů nevykazují žádné indicie, které by zavdávaly byť jen podezření na zaujatost náhledu těchto osob na projednávanou věc nebo náznaky toho, že do svých rozhodnutí promítají své subjektivní představy o obsahu neurčitého pojmu dobrých mravů a posouzení dané reklamy v kontextu s ním,“ stojí v rozsudku NSS.

Text rozsudku NSS 4 As 233/2020-41 je dočasně zpřístupněné na úřední desce ZDE.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP