Společnost, jíž policie zabavila vláčky za miliony, neuspěla s ústavní stížností
Ústavní soud (ÚS) zveřejnil své usnesení sp. zn. II. ÚS 1403/22, jímž odmítl stížnost společnosti, která po zásahu policie pozbyla více než 8 000
Ústavní soud (ÚS) zveřejnil své usnesení sp. zn. II. ÚS 1403/22, jímž odmítl stížnost společnosti, která po zásahu policie pozbyla více než 8 000 modelů vláčků v hodnotě deset až 15 milionů korun. Policisté vláčky zajistili loni v srpnu jako náhradní hodnotu za výnos z trestné činnosti. Společnost se sídlem v Zákolanech na Kladensku tehdy začali stíhat za podvody kolem dotací na vědu a výzkum. Stíhání se týkalo také několika dalších propojených lidí a společností.
Společnost ve stížnosti uvedla, že se policistům podařilo prostřednictvím stvrzenek a faktur zmapovat nákup jen u části vláčků. Není tak prý jasné, komu patří zbytek. „Pokud by mohly policejní orgány zajistit pouze věci, ke kterým by disponovaly originálními nabývacími doklady se jménem majitele, stal by se institut zajištění v podstatě zbytečným,“ reagovali ústavní soudci.
Z hlediska „běžné logiky uvažování“ je podle ÚS obtížné uvěřit tvrzení zástupců společnosti, že v souboru několika tisíc vláčků jí sice patří pár desítek procent, zbytek ale náleží někomu jinému, který nemá s údajnou trestnou činností nic společného. „Navíc policejní orgán dal stěžovatelce příležitost, aby mu sdělila případná vlastnická či jiná práva třetích osob k zajištěným věcem. Lze eufemisticky označit za absurdní, že tento vstřícný krok stěžovatelka považuje za porušení svých základních práv,“ stojí v usnesení.
Národní centrála proti organizovanému zločinu letos v červnu informovala, že evropská pověřená žalobkyně podala v kauze obžalobu na tři lidi a tři společnosti za dotační podvod, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz se škodou 133 milionů korun. Podle policie hlavní pachatel předstíral uskutečnění složitých vědeckých projektů v oboru nanotechnologie.
Žadatel o dotace podle vyšetřovatelů v letech 2011 až 2021 nejméně v 17 případech postupně vyčerpal z rozpočtu EU a státního rozpočtu ČR zhruba 133 milionů korun. Dalších 130 milionů se vylákat pokusil. V dotačním řízení předkládal fiktivní dokumenty – smyšlené objednávky, faktury či smlouvy, které opatřoval padělanými podpisy a razítky. Zpočátku si takto počínal se dvěma spolupachateli, později sám, a to ve prospěch jedné z obžalovaných společností, jejíž jméno ale policie v červnu nezveřejnila, není tedy jisté, zda to byla právě společnost ze Zákolan.
Ústavní soud v srpnu odmítl také stížnost jednoho z aktérů kauzy, která směřovala proti trvající vazbě. Už v dubnu soud nevyhověl dvěma stížnostem personálně propojené společnosti proti zajištění tří aut a také peněz na účtu jakožto náhradní hodnoty za výnos trestné činnosti.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com