Spory ve fotbale a ukončení smlouvy na základě just cause

Spory mezi členy sportovních asociací jsou zpravidla řešeny mimo soustavu obecných soudů, a to v rámci řízení před orgány příslušných sportovních asociací, a ve stanovených případech též před specializovaným rozhodčím soudem pro sport, kterým je Court of Arbitration for Sport se sídlem v Lausanne (CAS). CAS je v oblasti sportovních sporů dlouhodobě považován za instanci nejvyšší (s výhradou přezkumu jeho rozhodnutí v řízení před Švýcarským federálním tribunálem, a to převážně ve vztahu k procesním otázkám), ačkoliv i v souvislosti s jeho právním postavením a nezávislostí byly v minulosti vedeny četné diskuze.[1]

 

Fotbalová asociace České republiky (FAČR) zakotvuje jurisdikci vnitrospolkových orgánů a CAS k řešení sporů ve svých stanovách. FAČR v těchto stanovách reflektuje požadavky Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) jakožto mezinárodní zastřešující organizace. Hráč nebo klub vstupem do FAČR vyslovuje svůj souhlas s takto založenou jurisdikcí. Rozhodčí doložka je promítnuta i do profesionálních hráčských smluv [viz ustanovení čl. 16 odst. 6 písm. l) Stanov FAČR].

Rozhodčí řízení v této podobě je nejen pro fotbalový, ale celý sportovní svět nezbytným institutem, a to i s ohledem na vzrůstající tendence počtu sporů dané mj. expanzí ekonomického vlivu sportu.[2]

 

Systém rozhodování sporů ve fotbale

FAČR, jakožto představitelka spolkové samosprávy, vydává interní předpisy závazné pro své členy. Tato interní pravidla musí být v souladu s českým právním řádem a se závaznými mezinárodními akty či judikaturou (např. Evropského soudu pro lidská práva), a dále musí korespondovat s pravidly nadnárodních fotbalových asociací UEFA a FIFA, jichž je FAČR členkou.[3]

Orgánem příslušným k projednání sporů v rámci FAČR je Sbor rozhodců FAČR. Ten má pravomoc rozhodovat spory, jejichž výčet je uveden v čl. 17 odst. 7 Stanov FAČR. V praxi jde především o spory mezi fotbalovými kluby a hráči.

FAČR k zakotvení Sboru rozhodců FAČR přistupuje specificky, když nepřiznává tomuto orgánu, resp. řízení před ním vedeným, povahu rozhodčího řízení před rozhodčí komisí spolku, a vylučuje též aplikaci zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

Procesní otázky řízení před Sborem rozhodců FAČR jsou, vyjma základní úpravy obsažené ve Stanovách (zejména v čl. 26 Stanov FAČR), svěřeny Procesnímu řádu FAČR (konkrétně § 42 až § 66).

Řízení před Sborem rozhodců FAČR je dvouinstanční. V první instanci je rozhodčí řízení vedeno před jediným rozhodcem, či před rozhodčím senátem složeným ze tří rozhodců zapsaných do seznamu rozhodců.

Proti prvoinstančnímu nálezu je dle § 62 odst. 1 Procesního řádu FAČR přípustné odvolání.[4] V takovém případě řízení proběhne před odvolacím rozhodčím senátem složeným z pěti rozhodců. Samotný průběh odvolacího řízení je obdobný řízení prvoinstančnímu, neboť je ovládáno zásadou úplné apelace.

Ustanovení čl. 15 odst. 1 písm. f) Stanov FAČR zakládá členům asociace právo domáhat se přezkumu rozhodnutí orgánu FAČR u soudu ve smyslu ustanovení § 258 o. z., případně u CAS. Podmínkou tohoto postupu je vyčerpání všech opravných prostředků.[5]

K určité diferenci dochází v případech sporu mezi hráčem a klubem s mezinárodním přesahem. V rámci FIFA je k projednávání těchto sporů pověřena Dispute Resolution Chamber (DRC), která je v současnosti jednou z komor orgánu FIFA Football Tribunal.[6] Řízení před DRC není procesně provázáno s řízením před Sborem rozhodců FAČR. Tyto dva orgány vykonávají zásadně obdobnou činnost, kdy rozhodným pro určení jejich pravomoci je skutečnost, zda se jedná o spor s mezinárodním přesahem. V takovém případě je k jeho řešení příslušná DRC, tuzemské spory jsou ponechány v působnosti Sboru rozhodců FAČR. I rozhodnutí DRC jsou po vyčerpání všech prostředků napadnutelná v řízení před CAS.[7]

 

Spory mezi hráči a kluby plynoucí z jednostranné výpovědi profesionálních smluv

V posledních letech lze pozorovat nárůst počtu sporů plynoucích z jednostranné výpovědi profesionálních smluv. Profesionální hráčskou smlouvu lze vypovědět, aniž by zde vznikala povinnost ke kompenzaci, pouze z oprávněného důvodu. V mezinárodním fotbale je tato doktrína známá jako just cause, kdy její základ je dán v čl. 14 FIFA Regulations on the Status and Transfer of Players (RSTP). Pravidlo just cause bylo převzato do Přestupního řádu FAČR, konkrétně je upraveno v § 22 odst. 8.

V souladu s čl. 14 odst. 1 RSTP může být smlouva vypovězena kteroukoliv stranou bez jakýchkoliv následků či sankcí (ať už ve formě finanční kompenzace nebo sankcí sportovního charakteru), pokud je v daném případě přítomen ospravedlnitelný důvod – just cause.[8]

Ratio zavedení tohoto pravidla spočívá ve snaze zaručit smluvní stabilitu, a to současně s respektováním zásady reciprocity, kdy stejné jednání má vést ke stejným důsledkům, nehledě na to, zda k němu dochází ze strany fotbalového klubu či hráče.

Kdy lze výpověď považovat za danou z ospravedlnitelného důvodu a kdy naopak just cause dán není, příkladmo vymezuje RSTP v čl. 14 odst. 2, čl. 14bis, čl. 15 či čl. 18quater odst. 2.[9] Konkrétní vodítka pro posouzení nabízí rovněž judikatura CAS. V té jsou s ohledem na postavení CAS, jakožto entity sídlící na území Švýcarska, reflektovány rovněž principy švýcarského práva.[10] [11]

Základním prizmatem, jímž je posuzována oprávněnost výpovědi pro just cause, je individuální posouzení skutkových okolností každého jednotlivého případu. Zároveň je v zájmu smluvní stability nutno nahlížet na tento způsob ukončení smlouvy jakožto prostředek ultima ratio.[12] Platí, že smlouva může být předčasně ukončena pouze v případech, kdy je k tomu dán legitimní důvod.[13]

Nejčastěji k jednostrannému ukončení smlouvy dochází na základě aplikace čl. 14bis RSTP, tedy v souvislosti s dlužnými odměnami, kdy smlouvu vypovídá hráč. Problémy při posouzení oprávněnosti takové výpovědi mohou nastat při výkladu ustanovení, jež jako předpoklad oprávněné výpovědi stanoví neuhrazení dvou měsíčních odměn k datu jejich splatnosti a dále nesplnění povinnosti ani v dodatečné lhůtě stanovené výzvou k úhradě.[14] Výslovně však pro tento případ neuvádí, zda se za rozhodné považuje součet dlužných částek rovnající se dvěma měsíčním odměnám, či je předpokladem neprovedení jakékoli úhrady v daném měsíci (resp. ve dvou měsících), případně (dvouměsíční) délka prodlení s úhradou byť i části odměny. Uvedené pravidlo se aplikuje rovněž na další sjednané odměny, které nejsou součástí odměn měsíčních (bonusy), resp. nejsou hrazeny na měsíční bázi. Posouzení vždy náleží příslušným rozhodcům, kteří svůj závěr musí přesvědčivě odůvodnit.[15]

V roce 2018 došlo k rozšíření příkladmého výčtu případů just cause o čl. 14 odst. 2 RSTP. Tím je reagováno na případy hrubého jednání (abusive conduct) stran smlouvy, konkrétně případy, kdy strana smlouvy svým jednáním donutí protistranu ukončit smlouvu či změnit podmínky smlouvy. V takovém případě je druhé smluvní straně umožněno smlouvu vypovědět pro just cause. Zakotvení této úpravy je jistě vítanou změnou, jež reaguje na různé formy nátlaku v rámci smluvních vztahů mezi kluby a hráči, byť lze pozorovat tendence k nadužívání tohoto důvodu pro ukončení smlouvy. Znění tohoto článku se po jeho přijetí stalo předmětem odborných diskuzí, a to primárně z důvodu potenciálně širokého výkladu umožňujícího subsumování rozličných situací, a to jak z pohledu hráče, tak také klubu.

Jak bylo uvedeno výše, abusive conduct se může dopustit jak hráč, tak klub. Ve fotbalovém prostředí se setkáváme spíše s druhým případem, kdy klub například přeřadí hráče do rezervního týmu, neumožní mu přístup k adekvátním tréninkovým jednotkám, zakáže hráči využívat zázemí a služeb klubu (fyzioterapeut, společná jídelna, šatny) nebo neumožní hráči účastnit se klubových a sponzorských událostí.[16] Toto jednání se následně stává důvodem vypovězení hráčské smlouvy ze strany hráče z důvodu tvrzeného hrubého jednání. Při posuzování konkrétních případů mohou být vzaty v úvahu i prohlášení do médií, kdy zástupci klubu veřejně proklamují, že klub o hráče nadále nemá zájem či vystavují hráče nepřiměřené veřejné kritice.

K abusive conduct se vztahuje četná judikatura CAS a DRC, která výklad tohoto široce vymezeného pojmu zpřesňuje a ohraničuje.[17] [18] Kritéria pro posouzení, zda se jedná o abusive conduct, jsou dle judikatury následující: důvod přeřazení hráče, zda byla hráči náležitě hrazena sjednaná odměna, zda se jednalo o dočasné nebo trvalé přeřazení, zda bylo hráči umožněno využívat zázemí klubu a zda byly tyto podmínky adekvátní, či zda byla možnost přeřazení z prvního týmu sjednána ve smlouvě uzavřené s hráčem. [19] [20]

K naplnění znaků abusive conduct může nicméně dojít i v souvislosti s jednáním hráče, typicky v situaci, kdy se hráč pokouší vynutit si přestup do jiného klubu např. nedůvodnou absencí na tréninkových jednotkách či absencí na utkáních bez racionálního důvodu.

V případech, kdy dojde k neoprávněné výpovědi, je druhá strana oprávněna nárokovat finanční kompenzaci. Současně i v případech, kdy jsou naplněny znaky abusive conduct, a konkrétní smluvní strana je tedy oprávněna jednostranně vypovědět smlouvu, bude tato situace posuzována jako vypovězení smlouvy porušivší stranou (tj. tou, která naplnila znaky abusive conduct) bez just cause. Oprávněná strana pak může rovněž nárokovat od porušivší strany finanční kompenzaci.[21] Kritéria pro výpočet kompenzace stanoví čl. 17 RSTP. Ten upravuje i sportovní sankce, které mohou být uloženy straně, jež smlouvu bez just cause vypověděla; tyto sportovní sankce mají souvislost s termínem protected period definovaným v RSTP. Specifikem pro ukončení hráčské smlouvy je skutečnost, že nelze namítat neplatnost výpovědi. Neboli, i výpověď podaná bez řádného důvodu vyvolává ukončení smluvního vztahu mezi klubem a hráčem. Jediným zadostiučiněním jsou tak výše uvedené kompenzace a sankce.

I přes řadu nálezů CAS a rozhodnutí DRC vztahujících se jak k pravidlu just cause, tak konkrétně k abusive conduct, je třeba vždy zohlednit specifické okolnosti dané věci, které mohou právní kvalifikaci a výsledný závěr ovlivnit. A to jak v souvislosti s jednáním strany, která se abusive conduct dopustila, tak protistrany, jež se svým jednáním mohla na stavu věci podílet.

 

Některé tuzemské spory související s výpovědí hráčské smlouvy

Výpověď hráče na základě tvrzeného abusive conduct ze strany klubu byla v posledních letech předmětem hned několika, značně medializovaných, sporů vedených před Sborem rozhodců FAČR.[22] Projednání některých z nich se dostalo až před CAS.

V mediálním veřejném prostoru nejčastěji skloňovaným je spor Martina Haška mladšího s fotbalovým klubem AC Sparta Praha.[23] Konečný verdikt v této věci je odbornou veřejností v České republice napjatě očekáván, neboť má potenciál zasáhnout do tuzemské rozhodovací praxe.

Dalším v současnosti před CAS posuzovaným sporem souvisejícím s abusive conduct, a tedy i s just cause, je spor Michala Jeřábka a klubu FK Jablonec s klubem FK Teplice.[24]

Jedním z prvních sporů tohoto typu pak byl spor mezi hráčem Pavlem Buchou a klubem FC Viktoria Plzeň s klubem SK Slavia Praha. Ten se od výše uvedených odlišuje tím, že nebyl s konečnou platností rozhodnut příslušnými rozhodčími orgány, neboť mezi stranami sporu došlo k uzavření smíru.[25]


Závěr

Problematika sporů souvisejících s výpovědí pro just cause se v posledních letech dostává do středu zájmu nejenom zainteresovaných smluvních stran – tedy hráčů a klubů – ale i odborné veřejnosti.

S ohledem na významné ekonomické důsledky výpovědi bez just cause dané výší kompenzačních nároků lze hráčům i klubům doporučit pečlivě zvážit svůj postup, a být pro tyto účely blíže obeznámen především s rozhodovací praxí CAS.

Vzhledem k možnosti poměrně širokého výkladu tohoto pravidla, především v souvislosti se zmiňovaným abusive conduct, bude zajímavé sledovat, zda, a případně jak, budou nálezy CAS týkající se českých hráčů a klubů reflektovány při postupu smluvních stran i rozhodovací praxi Sboru rozhodců FAČR.

Autoři:
Mgr. Karolína Bémová, advokátka
JUDr. Jan Štúr a Mgr. Melinda Jindra, advokátní koncipienti v BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, která se mimo jiné zabývá sportovním právem a řešením vnitrostátních a mezinárodních sportovních sporů.

Foto: pexels.com


[1]  DUVAL, A. The „Victory” of the Court of Arbitration for Sport at the European Court of Human Rights: The End of the Beginning for the CAS [online]. asser.nl. 10. 10. 2018 [cit. 28. 6. 2022]. Dostupné z: https://www.asser.nl/SportsLaw/Blog/post/the-victory-of-the-court-of-arbitration-for-sport-at-the-european-court-of-human-rights-the-end-of-the-beginning-for-the-cas. Srov. též Rozsudek ESLP ve věci Mutu a Pechstein v. Švýcarsko ze dne 2. 10. 2018, stížnosti č. 40575/10 a 67474/10.

[2] Statistika případů projednávaných před CAS od roku 1986 do roku 2020. Dostupné z: https://www.tas-cas.org/en/general-information/statistics.html

[3]  UEFA (Unie evropských fotbalových asociací)

[4]  Ustanovení § 62 odst. 1 Procesního řádu Fotbalové asociace České republiky.

[5]  Ustanovení čl. 15 odst. 1 písm. f) Stanov Fotbalové asociace České republiky.

[6]  FIFA Dispute Resolution Chamber. Odkaz: https://www.fifa.com/legal/football-tribunal

[7]  Article 57 of FIFA Statutes – May 2022 Edition.

[8] Article 14 – Terminating a contract with just cause. FIFA Regulations on the Status and Transfer of Players – July 2022 Edition.

[9]   FIFA Regulations on the Status and Transfer of Players – July 2022 Edition.

[10]  “In its established legal practice, CAS has therefore referred to Swiss law in order to determine the purport of the term “just cause”.” Rozhodčí nález CAS ze dne 24. 4. 2007 ve věci CAS 2006/A/1180, Galatasaray SK v. Frank Ribéry & Olympique de Marseille.

[11] “In several awards, CAS has drawn a parallel between the concept of “just cause” as defined in article 14 of the Regulations and the concept of “good cause” in article 337(2) of the Swiss Code of Obligations (SCO).” Commentary on the FIFA Regulations on the Status and Transfer of Players – Edition 2021, str. 107.

[12] “A premature termination of an employment contract can always only be an ultima ratio.” Rozhodčí nález CAS ze dne 16. 9. 2015 ve věci CAS 2014/A/3684, Leandro da Silva v. Sport Lisboa e Benfica a ve věci CAS 2014/A/3693, Sport Lisboa e Benfica v. Leandro da Silva.

[13] “Pursuant to this, an employment contract which has been concluded for a fixed term, can only be terminated prior to expiry of the term of the contract if there are “valid reasons” or if the parties reach mutual agreement on the end of the contract.” Rozhodčí nález CAS ze dne 11. 3. 2019 ve věci CAS 2018/A/5771, Al Warka FC v. Gaston Maximiliano Sangoy & FIFA a ve věci CAS 2018/A/5772, Gaston Maximiliano Sangoy v. Al Warka.

[14]  Dle příslušné judikatury podmínka poskytnutí dodatečné lhůty ke splnění povinnosti není podmínkou absolutní. Nicméně se její naplnění doporučuje. Rozhodčí nález CAS ze dne 9. 7. 2020 ve věci CAS 2019/A6452, Sport Lisboa e Benfica Futebol SAD v. Bilal Ould-Chikh & FC Utrecht B.V. & FIFA.

[15] “In addition, other significant factors such as whether the amount is significant (i.e. it is neither negligible nor totally subordinated), the extent of delay and the general attitude of the parties in a specific case are also taken into account.”  GOSAIN, S. Your Guide to FIFA´s Commentary On The RSTP [online]. lawinsport.com 5. 7. 2022 [cit. 24. 8. 2022]. Dostupné z: https://www.lawinsport.com/topics/item/your-guide-to-fifa-s-2021-commentary-on-the-rstp#sdfootnote32sym

[16]  Rozhodčí nález CAS ze dne 3. 4. 2020 ve věci CAS 2019/A/6171, Josué Filipe Soares Pesqueira v. Osmanlispor FK a ve věci CAS 2019/A/6175, Osmanlispor FK v. Josué Filipe Soares Pesqueira & Akhisar Belediyespor FC & FIFA.

[17] Rozhodčí nález CAS ze dne 8. 4. 2015 ve věci CAS 2014/A/3642, Erik Salkic v Football Union of Russia & Professional Football Club Arsenal.

[18] “Before a player can terminate the relationship with their club they will need conduct that is severe enough that those looking on would say that they could not be expected to continue the relationship.” BANERJEE, L., ANDERSON, G. Terminating a contract for “just cause”: How bad do things have to be? A review of CAS´s decision in Salkic [online]. lawinsport.com 14. 11. 2015 [cit. 30. 6. 2022]. Dostupné z: https://www.lawinsport.com/topics/employment-law/item/terminating-a-contract-for-just-cause-how-bad-do-things-have-to-be-a-review-of-cas-s-decision-in-salkic?category_id=113

[19]  Commentary on the FIFA Regulations on the Status and Transfer of Players – Edition 2021, str. 110.

[20] V jednom ze svých nálezů CAS konstatoval, že dočasné přeřazení hráče k trénování mimo první tým může být při splnění určitých podmínek ospravedlnitelné. “However, a coach and the club also have the right, in certain sporting circumstances, to move players between the first team and other teams. These rights may conflict and when they do, a review of the above points and of the facts of each case needs to be undertaken.” Rozhodčí nález CAS ze dne 29. 7. 2016 ve věci CAS 2015/A/4286, Sebino Plaku v. Wroclawski Klub Sportowy Slask Wroclaw S.A.

[21] “In other words, if one party creates or provides a valid reason for the other party to terminate the contractual relationship early by committing a serious breach of contractual obligations, this will be regarded as equivalent to that party having itself terminated the contract without just cause.” Commentary on the FIFA Regulations on the Status and Transfer of Players – Edition 2021, s. 106.

[22] MÁDL, L. Bucha, Jeřábek a Hašek. Téma tří fotbalových výpovědí pod lupou [online]. seznamzpravy.cz. 22. 3. 2020 [cit. 11. 8. 2022]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/bucha-jerabek-a-hasek-tema-tri-fotbalovych-vypovedi-pod-lupou-94742#utm_content=ribbonnews&utm_term=Bucha%20Ha%C5%A0EK&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

[23] FILÍPEK, Š. Kauza Hašek ml. vs. Sparta: finální fáze, svědčit bude Rosický i Jílek [online]. isport.cz. 8. 11. 2021 [cit. 12. 8. 2022]. Dostupné z: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-1-liga-rocnik-2021-22/404718/kauza-hasek-ml-vs-sparta-finalni-faze-svedcit-bude-rosicky-i-jilek.html

[24] ČTK. Jeřábek má za jednostrannou výpověď Teplicím zaplatit dva miliony, Jablonec se odvolá [online]. aktuálně.cz. 27. 11. 2020 [cit. 12. 8. 2022]. Dostupné z: https://sport.aktualne.cz/fotbal/ceska-liga/jerabek-ma-za-jednostrannou-vypoved-teplicim-zaplatit-dva-mi/r~968152a630a411ebb1110cc47ab5f122/

[25] Smír v kauze Bucha. Plzeň se dohodla se Slavií, kompenzaci nezveřejní [online]. aktuálně.cz. 22. 2. 2021 [cit. 12. 8. 2022]. Dostupné z: https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-1-liga-rocnik-2020-21/391901/smir-v-kauze-bucha-plzen-se-dohodla-se-slavii-kompenzaci-nezverejni.html

Go to TOP