Prázdninové číslo Zpravodaje Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva je i pro advokáty připravena pestrá paleta judikátů z občanského, trestního i správního práva. Druhé čtvrtletí roku 2022 bylo také ve znamení zvýšeného tempa vyřizování věcí ve vztahu k České republice.

V části věnované občanskému právu je to předně rozsudek ve věci Grzęda proti Polsku, kde se velký senát Soudu poprvé vyslovil k nedávným reformám polské justice. Řešil zde zejména otázku, zda se požadavek soudcovské nezávislosti vztahuje jenom na soudce při jejich rozhodovací činnosti, nebo také na výkon jiných funkcí úzce spojených s justičním systémem, jako je např. mandát v polské národní radě soudnictví. Soud se rovněž vyjádřil k požadavkům na ochranu soukromí dítěte, a to při odvysílání rozhovoru s nezletilou bez souhlasu rodičů (I. V. Ț. proti Rumunsku), či k různým aspektům řízení o svěření dětí do pěstounské péče prarodičů (Q a R proti Slovinsku). Ve věci Fischer proti České republice Soud nevyhověl stěžovateli, který na vnitrostátní úrovni brojil proti usnesení valné hromady akciové společnosti Cestovní kancelář FISCHER, v jehož důsledku došlo k významnému snížení jeho podílu v této společnosti.

V oblasti trestního práva je třeba zmínit dva rozsudky, v nichž Soud dospěl k opačným závěrům ohledně otázky, zda použití výpovědí svědků z přípravného řízení znamenalo v okolnostech projednávané věci porušení spravedlivého procesu (Al Alo proti Slovensku a Podlipní proti České republice). Další anotované rozsudky se věnují překročení zákonem stanovených lhůt při souběhu extradičního a azylového řízení (Komissarov proti České republice), podmínkám umístění vězně do oddělení se zvýšenou ostrahou (Maslák proti Slovensku (č. 2)), zásadě ne bis in idem v kontextu obnovy trestního řízení (Stăvilă proti Rumunsku) či opožděnému navrácení zajištěného majetku po zproštění obžaloby (FU QUAN, s. r. o. proti České republice).

Pokud jde o správní právo, ve dvou anotovaných případech Soud konstatoval porušení práv osob s postižením, a to konkrétně v souvislosti s pravidly odměňování sportovců (Negovanović a ostatní proti Srbsku) a s posuzováním nároku na pomoc osobního asistenta (Jivan proti Rumunsku). Věc Khudoroshko proti Rusku se týkala povinnosti armádních orgánů přijmout rozumná opatření k zabránění sebevraždě brance během výkonu povinné vojenské služby. Dále se Soud zabýval nastavením režimu tajného sledování, použitím informací zajištěných při odposleších v trestním řízení pro účely pozdějšího kárného řízení nebo kritérii pro zpřístupnění písemností s nejvyšším stupněm utajení.

Ve druhém čtvrtletí letošního roku Soud ve vztahu k České republice pokračoval ve zvýšeném tempu vyřizování věcí, které je patrné od nástupu nové české soudkyně.

Z pěti věcí, v nichž vydal publikované rozhodnutí, se ve třech případech jednalo o velmi dávné stížnosti podané v letech 2012 či 2013, které během mandátu předchozího českého soudce marně čekaly na rozhodnutí. Ve věci Maslák proti České republice (č. 58169/13, rozhodnutí ze dne 5. dubna 2022) Soud z důvodu nevyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy odmítl stížnost brojící proti nedobrovolnému odběru biologického materiálu policií za použití síly. V rozsudku X proti České republice (č. 64886/19, ze dne 12. května 2022) Soud konstatoval, že výkonem rozhod[1]nutí o navrácení dítěte do USA nedošlo k porušení článku 8 Úmluvy. Byl totiž v nejlepším zájmu dítěte a situace byla důsledkem jednání stěžovatelky, která dítě setrvale odmítala předat otci. V rozhodnutí REAL, spol. s r. o. proti České republice (č. 81454/12, ze dne 19. května 2022) Soud shledal, že se na něj stěžovatelka měla obrátit již po rozhodnutí soudů o změně osoby nájemce jejího bytu, a nikoli až o řadu let později v návaznosti na neúspěšnou žalobu na náhradu škody. V rozhodnutí Fuksová a Pujmannová proti České republice (č. 48351/21, ze dne 2. června 2021) Soud konstatoval, že se na dané řízení o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nevztahuje článek 6 Úmluvy, jelikož o občasných právech a závazcích stěžovatelek již bylo předtím pravomocně rozhodnuto v restitučním řízení. Česká republika tak ve sledovaném období neuspěla jen ve věci Grosam proti České republice (č. 19750/13, rozsudek ze dne 23. června 2022). V něm Soud nejtěsnější většinou čtyř soudců, mezi nimiž byl i předchozí český soudce, shledal, že složení a způsob ustavení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu, který rozhoduje o kárných proviněních soudních exekutorů, nezaručuje nezávislost a nestrannost rozhodnutí. Rozsudek vyvolal u české odborné veřejnosti četné negativní ohlasy.

Databáze judikatury ESLP v českém jazyce je dostupné na adrese http://eslp.justice.cz

Zdroj: JUDr. Vít A. Schorm, vládní zmocněnec pro zastupování ČR před ESLP
Foto: ESLP