K vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině využije Evropská unie stávající soudy. Vytvořit speciální tribunál nepůjde bez souhlasu dalších velmocí. Po neformálním jednání ministrů spravedlnosti EU v Praze to uvedli eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a český ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.

S přáním diskutovat o vzniku speciálního tribunálu přijel na zasedání ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska. Eurokomisař Reynders ale po jednání řekl, že EU se bude muset snažit využít soudy, které již má k dispozici – tedy národní soudy a Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu. „Snažíme se využít všech existujících nástrojů a diskutujeme o tom, zda je potřeba využít nový tribunál,“ řekl Reynders.

Eurokomisař zároveň apeloval na členské státy EU, aby otevřely svá národní vyšetřování zločinů na Ukrajině Eurojustu a aby využily důkazy, které Eurojust shromáždí ve společné databázi. Shromážděné důkazy budou k dispozici všem soudům a tribunálům, zdůraznil.

Následně také připomněl, že v současné době se vede přes 21 000 vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině, přičemž 14 států EU je vyšetřuje individuálně. Vyšetřovací tým působí i pod záštitou ICC. Eurokomisař vyšetřování označil za „gigantický úkol“ a vyzdvihl nutnost koordinovat postup jednotlivých států.

Čeští státní zástupci se podle ministra spravedlnosti Blažka zatím nezapojují do mezinárodních vyšetřovacích týmů, jejichž součástí je Ukrajina, a to kvůli právním překážkám. Rusko či jeho občané by totiž pak podle něj důkazy zajištěné Ukrajinou mohli napadnout pro podjatost. „Budou říkat, že důkazy zajištěné ukrajinskými orgány nebyly získávány objektivně, ale protože na území Ukrajiny probíhá válečný konflikt, tak důkazy byly zajišťovány s určitým zaujetím. To je jediný důvod, proč se naši státní zástupci zatím nezapojují do společných vyšetřovacích týmů,“ vysvětlil JUDr. Blažek.

Ministr dále uvedl, že na celosvětové mezinárodní úrovni zatím nepanuje shoda na tom, který soud bude válečné zločiny na Ukrajině řešit. „Nevadila by nám představa Mezinárodního trestního soudu v Haagu, nicméně není vyloučeno ani to, že se mezinárodní společenství jednoho dne dohodne na vytvoření ad hoc tribunálu. Je to poprvé v historii, kdy se vyšetřují válečné zločiny v době konání války, takže není nic tragického na tom, že není jasné, kdo je bude soudit,“ podotkl.

Všech 27 států a USA mají jednoznačnou vůli dostat to, co se děje na Ukrajině, před soud. „To není málo,“ poznamenal ministr a připomněl, že Spojené státy měly ohledně ICC „skepsi“. „Pokud by trvala dál, může nám vzniknout i nějaký ad hoc tribunál,“ uzavřel.

Ministři dnes dále jednali o digitalizaci mezinárodní justiční spolupráce nebo také o občanskoprávní ochraně zranitelných osob – tedy lidí, kteří z různých důvodů nedokážou chránit své zájmy a navíc se ocitli na území cizího státu. „Jsme si vědomi, že jde o osoby, které se pohybují nejen napříč Evropskou unií, ale stále častěji přicházejí na území Evropské unie ze třetích zemí,“ řekl Blažek. Zvláštní pozornost proto podle něj byla věnována zranitelným osobám v pozici uprchlíků.

Zdroj: ČTK
Foto: archiv MSp