Jaký vliv bude mít novela exekučního řádu na vymahatelnost pohledávek? Snižují se šance věřitelů? Co přináší souběh insolvence a exekuce? Jaká jsou reálná data a statistiky insolvenčního řízení? Nejen tato problematika byla řešena v rámci tradičního přednáškového semináře pořádaného Exekučním úřadem JUDr. Lukáše Jíchy. Experti na exekuční a insolvenční řízení z řad exekutorů, insolvenčních správců, justice a odborné veřejnosti se v rámci diskuse snažili najít odpovědi na otázky, které momentálně tíží českou společnost.

 

Téma zadluženosti obyvatel a vymahatelnosti pohledávek rezonuje společností dlouhodobě. Současný trend, kdy jsou misky pomyslných vah nakloněny spíše na stranu dlužníka, nadále přetrvává a novela exekučního řádu jej posiluje. Stejně tak chystané novinky v rámci insolvenčního řízení.

První blok přednášek odstartoval Mgr. Pavel Ščučinský z přerovského exekutorského úřadu, který uvedl posluchače do tématiky exekučního a insolvenčního řízení. V rámci své přednášky nastínil momentálně nejpalčivější problémy těchto řízení – očekávaný nárůst exekucí a insolvencí po koronavirové stagnaci. U exekučních řízení se očekává návrat k průměru za poslední roky, a to je cca 500 tisíc nových exekučních řízení za rok. Z praktických problémů vysvětlil problematiku odblokování majetku dlužníka po zahájení insolvenčního řízení.

 

Pohled soudce

Na něj navázal soudce Krajského soudu v Ostravě Mgr. Rostislav Krhut s tématem střetu exekuce a insolvence. Jak uvedl, není nadšený z připravované novely insolvenčního zákona, která by měla ještě více zjednodušit její pravidla. Na dlužníka je třeba vyvíjet tlak a motivovat jej ke splácení, a ne mu usnadňovat další půjčky, míní Krhut. „Fakt, že někdo prošel úspěšně oddlužením je dle mého názoru výrazně negativní informací z hlediska bonity případného klienta. Z mého pohledu by jej úvěrové společnosti či banky neměly považovat za vhodného zákazníka a poslat mu týden po skončení oddlužení novou kreditní kartu. Za mě se jedná o člověka, který nezvládl svou finanční situaci,“ uvedl Rostislav Krhut. Současná desetiletá lhůta od konce oddlužení, která neumožňuje oddlužení další, by měla být zachována jak v zájmu věřitelů, tak v zájmu dlužníků. Zajímavou myšlenkou by v rámci insolvenčního řízení mohlo být zřízení agentur práce, které by se věnovaly pouze dlužníkům. Ti by pak byli povinni přijmout nabídku lépe placené práce, která by usnadnila plnění jejích pohledávek a eliminovala utajování a maskování příjmů.

 

Nutnost dat

Zajímavá data z insolvenčních řízení nabídla účastníkům akce JUDr. Jarmila Veselá, insolvenční správkyně a zakladatelka společnosti InsolCentrum. „Data o insolvenci jsou nezbytná proto, abychom mohli lépe řídit procesy, aby mohla být větší efektivita vymáhání a proces byl spravedlivý, “ přiblížila Veselá důvody založení své společnosti, která se věnuje právě sběru dat.

Zajímavá data:

• od roku 2008 do začátku roku 2022 bylo zahájeno 304 tisíc insolvenčních řízení, z toho 268,5 tisíc oddlužení, přičemž 133 tisíc je již oddluženo, zbytek stále splácí,
• věřitelům bylo doposud uhrazeno 78 miliard Kč, v současné době prochází oddlužením 1,27 % občanů ČR starších 15 let, tedy asi 111 tisíc, dalších způsobů řešení úpadku (konkurz, reorganizace) jsou pouze 4 tisíce,
• průměrně 91 % dlužníků v oddlužení je schopno splácet,
• dosud nezveřejněný údaj – 28 % osob, kterým bylo povoleno oddlužení, zaplatilo všechno,
• počet návrhů se letos mezičtvrtletně snížil o necelá 2 % na 5 868 insolvenčních návrhů.

Podmínky pro oddlužení jsou rok od roku snadnější, ačkoliv podle těchto dat jsou dlužníci v podstatě velmi schopnou skupinou. Jedná se o jednu z nejúspěšnějších justičních procedur vůbec, podle Jarmily Veselé tedy opravdu není důvod, aby byla legislativně měněna její pravidla. Připravovaná novela oddlužení by měla zkrátit dobu oddlužení na maximálně tři roky.

„Co se týče budoucnosti, tak se – navzdory doposud klesající tendenci růstu počtu insolvencí – očekává nárůst, nicméně nikoliv dramatický, neměli bychom si způsobit krizi svou panikou,“ uzavřela Veselá.

 

Na příspěvek o insolvenčních datech navázala diskuse insolvenční správkyně Jarmily Veselé, soudce Rostislava Krhuta a exekutora Lukáše Jíchy. Od účastníků akce zazněla kritika tzv. Milostivého léta, které nabouralo systém poměrného uspokojování věřitelů, a je tak velmi nespravedlivé vůči dlužníkům, kteří řádně platili, a zároveň zvýhodnilo některé věřitele. Všichni se shodli, že je třeba nastavit systém tak, aby nebyli zvýhodňováni chroničtí neplatiči a nastavit mechanismy, díky nimž by se eliminovalo nepřiznávání příjmů dlužníků.

V rámci odpoledního bloku vystoupil Mgr. Karel Pásek, odborník na problematiku mobiliárních exekucí. Jak uvedl, velkou novinkou exekučního řádu jsou změny týkající se právě mobiliárních exekucí, tedy zabavení movitého majetku dlužníka, který je možné efektivně zpeněžit. Tyto exekuce jsou zásadním nástrojem exekuční činnosti – například Exekutorský úřad JUDr. Jíchy jich ročně provede přibližně 30 tisíc, přičemž v 31 % spisů se v prvním roce nařizují mobiliární exekuce, protože dlužník nemá jiný postižitelný majetek. Novela znemožňuje, aby jeden soupis majetku provádělo více exekutorů, což poměrně výrazně narušuje dobytnost dluhů. Doposud správně nefunguje rejstřík zahájených exekucí, a tak tento institut bude v praxi platit možná od poloviny roku 2023. Od 1. 1. 2022 se stanovil okruh osob, u kterých je mobiliární exekuce vyloučena. „Z mobiliárních exekucí jsou tedy vyloučeni příjemci starobního důchodu s důchodem pod úroveň minimální mzdy, invalidní důchodci v 2. a 3. stupni invalidity a osoby, jejichž dluh vznikl před dosažením plnoletosti,“ řekl Karel Pásek. „Je nicméně dovoleno povinného navštívit, doručit mu exekuční příkaz, a pokud povinný vlastní věci, jejichž hodnota a počet převyšují obvyklé majetkové poměry, což můžou být například nějaké šperky či starožitnosti, tak ty mohou být sepsány, zajištěny a vydraženy,“ doplnil magistr Pásek.

 

Zhodnocení exekuční novely

V závěrečné části zaměřené na zhodnocení velké exekuční novely vystoupil JUDr. Lukáš Jícha. „Jedná se o opravdu zásadní novelu, která exekuční řízení značně ovlivní, vláda připravila přibližně 200 změn navzdory tomu, že exekuční řád má 151 paragrafů, “poukázal na rozsah předpisu Jícha.

Největší problém vidí ve ztížení vymahatelnosti pohledávek:

• novelou bylo zavedeno povinné nahrávání hovorů mezi povinným a exekučním úřadem,
• nově došlo k přiznání paušální náhrady plátci mzdy 50 Kč za každou srážku, pokud byl exekuční příkaz vydán po 1. 1. 2022,
• velkým tématem, které bylo již mnohokrát „na stole“ v Poslanecké sněmovně, jsou náklady exekuce – podle novely mají zálohy plnit regulativní úlohu. Bohužel záloha neplní sanační, ale odstrašující úlohu a samotné řízení pouze prodraží, dlužníkovi nepomůže, věřitele odradí a neplní tedy smysl a cíl řízení.

 

Povinné zastavení exekucí po 6 letech

„Ministerstvo považuje exekuci za bezvýslednou, pokud je vedena bezvýsledně tři roky, aniž by bralo v potaz obstrukce, přerušená řízení, insolvence, opravné prostředky, vícečetné exekuce apod., naštěstí se podařilo prosadit alespoň šestiletou lhůtu, která se počítá od vyznačení doložky o provedení exekuce,“ vysvětlil ve svém vystoupení Lukáš Jícha. Co když ovšem věřitel nesouhlasí s takovýmto zastavením? Pak je povinen zaplatit prodlužovací zálohu, která exekuci prodlouží o tři roky. Této povinnosti jsou zbaveny určité pohledávky, jako je například škoda na zdraví, dlužné výživné a podobně.  Pokud to shrneme, tak šest let bude exekuce probíhat bezplatně, následně tři roky po zaplacení zálohy, poté další tři roky po zaplacení další zálohy, tedy maximálně 12 let bez platby. V případě, že během této doby dojde k vymožení jakékoliv částky, lhůta se prodlužuje o šest let. Toto je nicméně velmi sporné ustanovení, kdy experti jsou v názorovém střetu a až čas ukáže, k čemu se přikloní judikatura soudu.

 

Zastavení exekucí pro bagatelní plnění

Exekuce je živý organismus. „To, že exekuce trvá nějaké roky, nehraje roli. Dřív nebo později peníze přijdou, většinou v důsledku ukončení předchozích exekucí. V lednu jsme připravili 18 tisíc takzvaně bagatelních exekucí k zastavení a během pár týdnů na 700 z nich bylo plněno,“ uvedl Lukáš Jícha příklad. „Většina dlužníků začíná platit 3.–4. rok probíhající exekuce a 20 % dražeb nemovitostí je v exekucích starších 10 let,“ doplnil.

Klady exekuční novely:

• je možné podat návrh na uznání rozhodnutí vydaného v cizině mimo EU a může být tedy exekučním titulem,
• jde se směrem k zásadám insolvence, tedy plnění na jistinu, nově se tak bude platit primárně na jistinu a až poté na příslušenství, což ulehčí pravidelně platícím dlužníkům z nízkopříjmových skupin,
• nahlížení do spisu bude umožněno i elektronickou formou, e-mailem, uloženkou,
• zasílání finančního přehledu bude probíhat u všech řízení elektronickou formou pouze těm, kteří o to projeví zájem, a to jednou za kalendářní rok,
• zavádí se princip „jednou a dost“ u doručování – pokud nebude jednou doručeno, protože si písemnost dlužník nepřevzal, budou další písemnosti ukládány na exekutorském úřadě.

 

Jak vyplynulo ze semináře, čeká nás pravděpodobně nejnáročnější období za několik posledních dekád, kdy inflace, dozvuky koronavirové epidemie a válka na Ukrajině pravděpodobně zvýší počet dlužníků. I přesto by však zákonodárce neměl zapomínat na věřitele, ze kterých by se díky příliš shovívavému přístupu k dlužníkům mohli velmi rychle také stát dlužníci.

 

Mgr. Petra Andresová,  odborná asistentka VŠ logistiky
Foto: archiv autorky