Za chyby v posudku hrozí soudnímu znalci až půlmilionová pokuta a v závažných případech i zrušení znaleckého oprávnění. Ministerstvo spravedlnosti, které na znalce dohlíží, může přezkoumat věcnou správnost posudku s výjimkou znaleckého závěru. V souvislosti s případem omezení svéprávnosti obviněného podnikatele Michala Redla v kauze Dozimetr ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., oznámil, že bude iniciovat dohled nad postupem soudu i znalců z oboru psychiatrie.

„Ministerstvo spravedlnosti zahájilo proces shromažďování podkladů o nastalé situaci s tím, že na základě tohoto procesu bude v souladu se zákonem určen další postup,“ uvedl k tomu ředitel odboru soudních znalců Ministerstva spravedlnosti Mgr. Jan Benýšek.

Dohled nad znalcem má formu správního řízení o přestupku. „Tato správní řízení jsou vedena se znalci, když poruší některou z povinností stanovenou znaleckým zákonem. Jedná se především o povinnost vyhotovit znalecký posudek s odbornou péčí, nezávisle, v oboru, odvětví a specializaci, pro které má znalecké oprávnění, dále dodržovat mlčenlivost a zajistit, aby znalecký posudek obsahoval všechny zákonné náležitosti,“ popsal ředitel odboru.

V rámci přestupkového řízení může úřad přezkoumat i věcnou správnost posudku. „Činí tak především, když je důvodné podezření, že znalec porušil povinnost vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. Z přezkoumávání věcné správnosti je však vyloučen znalecký závěr,“ uvedl Jan Benýšek.

Pokud posudek obsahuje chyby kvůli tomu, že znalec porušil své zákonné povinnosti, může úřad autorovi uložit pokutu podle závažnosti protiprávního jednání a porušené povinnosti. „V odůvodněných případech může ministerstvo vést řízení se znalcem o zrušení znaleckého oprávnění, bylo-li porušení zákonných povinností závažné nebo opakované,“ uzavřel ředitel.

Trestní zákoník zná trestný čin „křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek“, za který lze v základní sazbě uložit až dvouleté vězení nebo zákaz činnosti. Trestní oznámení může na znalce v souladu s trestním řádem podat každý.

Co se týče případného pochybení soudu, ministr spravedlnosti může podat na kteréhokoliv soudce kárnou žalobu. Kárným proviněním soudce je „zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů“. Soudce však nelze postihnout za jeho právní názor.

Zdroj: ČTK
Foto: ČAK