Právě dnes, 27. června, si připomínáme popravu doktorky Milady Horákové

Datum 27. června je trvalou připomínkou justiční vraždy české právničky a političky JUDr. Milady Horákové. Letos si v tento den připomínáme již 72. výročí popravy statečné ženy, která byla odsouzena k trestu smrti za vykonstruované spiknutí a velezradu.

 

Absolventka Právnické fakulty UK Milada Horáková se již od počátku své kariéry angažovala ve prospěch zrovnoprávnění žen v legislativě či v oblasti sociální péče, působila v Ženské národní radě (ŽNR). Aktivně se též podílela na tvorbě nového občanského zákoníku.

Po okupaci ČSR se zapojila do odbojové činnosti a stala se členkou organizací Petiční výbor Věrni zůstaneme a Politické ústředí. V roce 1940 byla zatčena gestapem a následně byla vězněna v terezínské Malé pevnosti, v roce 1944 pak byla deportována do Německa a vězněna v Aichachu.

Vazební fotografie Milady Horákové (z roku 1949)

Po skončení války se doktorka Horáková vrátila do Prahy, vstoupila do vedení obnovené České strany národně socialistické a přijala poslanecký mandát Prozatímního národního shromáždění. Pod novým názvem Rada československých žen obnovila Ženskou národní radu. Rok po „Vítězném únoru“, konkrétně začátkem března 1949, se Milada Horáková demonstrativně vzdala svého poslaneckého mandátu. V květnu téhož roku spoluzaložila neformální skupinu okolo ČSNS, která udržovala kontakty s exilovými politiky a podporovala lidi usilující o emigraci, zároveň otevřeně kritizovala komunisty.  Na podzim 1949 byla zatčena.

V tzv. Procesu se skupinou Milady Horákové, největším a nejvýznamnějším vykonstruovaném procesu „s vedením záškodnického spiknutí proti republice“, byla JUDr. Milada Horáková společně s dalšími dvanácti členy vedení údajné ilegální skupiny souzena za spojení s „mezinárodní reakcí“ a odsouzena k trestu smrti. Popravena byla dne 27. června na dvoře pankrácké věznice. Urna s jejím popelem nebyla rodině vydána a není ani známo, kde skončila.

 

„Milada Horáková je bezpochyby obrovský symbol. Pro mě představuje především nesmírně pracovitého člověka s jasnými morálními zásadami, hlubokými duchovními hodnotami a s vírou v právní stát, ve svobodu a demokracii. Člověka natolik pevného, že ze svých postojů neslevil ani ve chvílích, kdy to dělali jiní. Osobnost, která svou nezdolností vadila komunistům natolik, že nenašli jinou cestu než se jí násilně, za podpory části veřejnosti, zbavit,“ uvádí ministr pro legislativu JUDr. MgA. Michal Šalomoun, Ph.D., k odkazu doktorky Milady Horákové.

 

Ke skupině obviněných kolem Milady Horákové byl připojen i JUDr. Jiří Křížek, jeden z deseti odvážných advokátů, jehož životní příběh připomněla Česká advokátní komora v rámci svého multimediálního projektu Advokáti proti totalitě.

Po studiích na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze strávil JUDr. Jiří  Křížek své první roky v Bratislavě. Mezi jeho klienty patřily významné šlechtické rody – například rod Schwarzenbergů, Lobkowiczů nebo Kinských, ale také zahraniční ambasády. Ačkoliv nikoho z dalších dvanácti souzených v tzv. Procesu se skupinou Milady Horákové neznal, daly jeho aktivity vládnoucímu komunistickému režimu záminku k tvrzení, že působil proti výdobytkům Vítězného února. Za tuto činnost byl jako „nepřítel pracujícího lidu“ odsouzen k trestu odnětí svobody v celkové délce 22 let.

 

O životním příběhu JUDr. Jiřího Křížka se můžete dozvědět více v knize Advokáti proti totalitě autorů JUDr. Petra Tomana, LL.M., a Ondřeje Šebesty.

 

 

 

 

Redakce AD
Foto: archiv ČAK, Wikimedia

Go to TOP