Návrh zákona o spolupráci České republiky s OLAF včetně související novely dalších zákonů zase počítá s tím, že Ministerstvo financí by mělo mít při spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) pravomoc vyžádat si od bank a družstevních záložen výpis transakcí a získávat také informace v centrální evidenci účtů.

Podvodem se vedle samotného podvodu bude podle zákona rozumět také úplatkářství nebo jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Evropské unie. Návrh zákona určuje Ministerstvo financí jako příslušný orgán pro zajištění koordinace spolupráce s OLAF, stanovuje jeho pravomoci v rámci této spolupráce, podrobně popisuje způsob opatřování záznamů transakcí, stanovuje povinnost mlčenlivosti o všech údajích a sankce za její porušení.

Návrh také upravuje zpracování osobních údajů a stanovuje sankce pro dožádané subjekty za neposkytnutí vyžádaných informací.

V rámci související novely zákona o bankách a zákona o spořitelnách a úvěrových družstvech se doplňuje rozšiřuje seznam možných průlomů bankovního tajemství o možnost, aby si MF v rámci spolupráce s OLAF mohlo vyžádat výpis transakcí. Ministerstvo financí bude kromě jiného opatřovat a předávat informace dostupné v centrální evidenci účtů a bezpečnostních schránek.

Zákon je podle MF potřeba přijmout mimo jiné i proto, že v právním řádu ČR nemá žádný úřad takovou působnost, kterou vyžaduje opatření EU. Příslušné zákony totiž taxativně stanovují, kdo může o informace žádat. Jako nejvhodnější byl zároveň pro spolupráci s OLAF vybrán Centrální kontaktní bod AFCOS (Anti-Fraud Coordination Service – Koordinační služba pro boj proti podvodům) na ministerstvu financí. Ten byl již v roce 2008 převeden z Nejvyššího státního zastupitelství na MF.

Mezinárodní spolupráce a automatická výměna daňových informací by se měla rozšířit o digitální ekonomiku. Počítá s tím novela zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů. Finanční úřady by mohly pravidelně získávat informace o prodejcích digitálních platforem, kteří díky nim vydělávají například na pronájmu nemovitostí nebo dopravních prostředků.

Provozovatelé těchto služeb z ČR i zahraničí by tak měli vybrané informace oznamovat jednou ročně Specializovanému finančnímu úřadu, a to do 31. ledna za předchozí kalendářní rok.

Návrh dále obsahuje vylepšení mezinárodní spolupráce, například vyjasňuje podmínky hromadné žádosti o informace. Předloha také zpřesnila ustanovení, na jehož základě lze požadovat informace týkající se skupiny daňových poplatníků, které nelze jednotlivě určit. Daňové orgány více členských států EU budou moci podle novely provádět společné daňové kontroly. Nová pravidla mají nabýt účinnosti od počátku příštího roku, ustanovení o společné daňové kontrole 1. ledna 2024.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com