Vláda schválila balíček sociálních zákonů, i příspěvek rodinám s dětmi

Na své první červnové schůzi schválila vláda čtyřlístek zákonů, resp. novel zákonů, určených na pomoc občanům postiženým vysokou inflací. Patří mezi ně zákon o jednorázovém příspěvku na dítě do 18 let nebo novela zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, týkající se snížení sociálních odvodů u kratších úvazků u vybraných skupin obyvatel. Vláda podpořila i návrh zákona o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské, který má umožnit krajům a obcím snáze budovat takzvané nezbytné stavby kvůli přílivu uprchlíků z Ukrajiny.

 

Rodiny s loňským příjmem do jednoho milionu korun hrubého by mohly začít ve druhé polovině letních prázdnin dostávat 5 000 korun na děti, kterým nebude 1. srpna ještě 18 let. Domácnosti, které v současné době pobírají přídavky na děti, by měly podporu získat v srpnu automaticky. Ostatní rodiče budou o příspěvek žádat. Podpora by jim pak měla dorazit do konce dalšího měsíce po rozhodnutí o přiznání. Stát dávku vyplatí i na děti, které se teprve narodí od srpna do konce roku. Dávkou chce vláda zmírnit dopady zdražování na rodiny. Podle podkladů k zákonu by nárok na dávku mohlo mít 1,6 milionu dětí a výdaje by mohly činit asi 7,8 miliardy korun.

Návrh zákona o jednorázovém příspěvku na dítě, který vláda podpořila na svém jednání dne 1. června, dostane nyní k projednání Poslanecká sněmovna.

 

Příbuzní pěstouni, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, možná nebudou muset za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Pěstounství by u nich mělo patřit mezi takzvané náhradní a vyloučené doby a při výpočtu penze by se mělo zohlednit. Zdravotní odvody by pak posílal stát. Pro nové pěstouny z rodiny či z řad blízkých by osvobození od odvodů mohlo platit až dva roky po převzetí dítěte. Počítá s tím novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a některých dalších zákonů, kterou vláda také schválila.

Jak stojí ve zdůvodnění předpisu, zákon č. 363/2021 Sb. u tzv. nezprostředkovaných pěstounů zakotvil nárok na novou dávku příspěvek při pěstounské péči, se kterou se nepojí účast na důchodovém a zdravotním pojištění. Z tohoto důvodu se navrhuje nová právní úprava zákona o důchodovém pojištění, která by zabezpečovala, aby tyto osoby byly účastny důchodového pojištění.

 

Odvody u kratších úvazků by se mohly snížit. Pokud by právnické osoby zaměstnaly na osm až 32 hodin týdně lidi nad 55 let, rodiče dětí do deseti let, dlouhodobě nezaměstnané, mladé do 21 let či handicapované, mohly by z jejich výdělků odvádět nově 19,8 místo 24,8 procenta. Sleva by měla být u výdělků do 1,5násobku průměrné mzdy. Za měsíc by pracovník nesměl na všechny své úvazky u zaměstnavatele odpracovat víc než 148 hodin, sleva by se neměla poskytovat také při kurzarbeitu a na chráněném trhu práce, stojí v návrhu novely zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, schválené vládou.

Zaměstnavatel z pracovníkova základu výdělku odvádí teď na důchody 21,5 procenta, na nemocenské 2,1 procenta a na politiku zaměstnanosti 1,2 procenta, celkem tedy 24,8 procenta. Zaměstnanec pak ze základu platí 6,5 procenta. Osoby samostatně výdělečně činné mají odvody 29,2 procenta základu – na penze 28 procent a na podporu zaměstnanosti 1,2 procenta. Na nemocenské pak mohou případně posílat ze základu ještě 2,1 procenta.

Ministerstvo práce navrhuje, aby Sněmovna schválila normu hned při prvním projednávání.

 

Posledním ze čtveřice „sociálních“ zákonů je novela zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Cílem úpravy předpisu je především zjednodušení administrace příspěvku na bydlení a zpřesnění podmínek pro dávku mimořádná okamžitá pomoc.

 

Vláda podpořila také návrh zákona, který umožní rychle postavit dočasné stavby pro bydlení a vzdělávání v souvislosti s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Legislativa představuje právní úpravu ke stavebnímu zákonu. Zavádí nový pojem nezbytná stavba, která je vždy dočasná, a to nejvýše na tři roky. Stavebníkem může být stát či jeho příspěvková organizace, obec, kraj, případně jimi zřízená založená společnost.

Po uplynutí tří let ode dne nabytí platnosti souhlasu s provedením nezbytné stavby budou moci stavebníci moci požádat o změnu užívání stavby podle stavebního zákona, uvedlo Ministerstvo pro místní rozvoj. V opačném případě by měla být dočasná stavba zrušena.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce, aby zákon začal platit co nejdříve. Poslanecká sněmovnu proto požádá o jeho projednání v režimu legislativní nouze.

 

Zdroj: ČTK
Foto: vláda.cz

 

 

Go to TOP