Sankční zákon vytváří podmínky pro národní sankce za protiprávní jednání

Nový sankční zákon má vytvořit podmínky pro přijímání vnitrostátních sankcí proti subjektům, které se dopustily závažného protiprávního jednání a nebyly dosud zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Zároveň má vytvořit právní základ pro zařazování subjektů na sankční seznam EU z podnětu České republiky. Ministerstvo zahraničí předlohu vložilo do připomínkového řízení, jež má trvat do 3. června. Sněmovně chce navrhnout, aby s vládním návrhem vyslovila souhlas už v prvním čtení.

 

V programovém prohlášení vláda avizovala termín přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy.

Předloha má vytvořit právní základ pro cílené vnitrostátní restriktivní opatření přijímaná na základě rozhodnutí České republiky, jež vychází z bezpečnostních zájmů země a jehož účelem je udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. „Tedy i v případech, kdy se restriktivního opatření nepodaří dosáhnout na úrovni Evropské unie nebo je jeho schvalování zdlouhavé,“ uvedl resort v předkládací zprávě.

Zákon stanoví podmínky, za nichž mohou být dotčené subjekty na vnitrostátní sankční seznam zapsány, a umožňuje uplatnit vůči nim i jiné sankce, než které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU. Předloha má zároveň zakotvit mechanismus přípravy návrhů na zařazení subjektů na evropský sankční seznam z podnětu ČR.

Národní sankční zákon má však být úzce spjat s předpisy EU, které vymezují sankcemi postižitelné jednání a stanoví uplatnitelná omezující opatření. To znamená, že při realizaci nového sankčního zákona bude Česko vázáno právě předpisy EU a nebude moci postihovat jednání jiné, než které vymezuje evropská legislativa.

Zároveň pokud bude některý subjekt zařazen na vnitrostátní seznam ještě předtím, než Česko podá návrh k zařazení na seznam unijní, bude bezodkladně podán návrh právě na vložení daného subjektu na sankční seznam EU. Pokud následně sankcionovaný subjekt bude na evropský seznam zařazen, bude zápis na vnitrostátní seznam zrušen v případě, že evropské sankce budou stejného rozsahu, jako ty vnitrostátní.

Souběžně s návrhem sankčního zákona má být do legislativního procesu předložena též novela zákona o provádění mezinárodních sankcí, kterou připravilo Ministerstvo financí. Česká republika bude moci uvalit mezinárodní sankce i na základě připravovaného sankčního zákona a nikoli jen na základě právních předpisů a stanovisek EU nebo rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Spolu s tím by celní správa nově měla mít možnost zadržet majetek, na který se vztahují sankce. Státní orgány, Česká národní banka, policie i zpravodajské služby by také měly mít povinnost poskytnout Finančnímu analytickému útvaru (FAÚ) informace nebo stanovisko kvůli řízení na základě zákona o provádění mezinárodních sankcí. Vyplývá to z novely zákona o mezinárodních sankcích, kterou ministerstvo financí poslalo do vnějšího připomínkového řízení. To má trvat do 3. června.

MF také navrhuje v předloze ošetřit problematiku nákladů, které vznikají se správou zadrženého majetku. Navrhuje se tyto náklady kompenzovat poplatkem za správu majetku. Poplatek je tvořen dvěma dílčími poplatky, a sice dílčím poplatkem za výkon správy majetku a dílčím poplatkem za dozor nad správou majetku. Základem poplatku by přitom měl být počet měsíců, po který byl majetek spravován. Sazba poplatku za správu majetku činí úhrnně tři procenta ročně.

MF v důvodové zprávě ohledně povinnosti dalších státních orgánů a úřadů poskytnout FAÚ informace uvádí, že tato povinnost má zásadně přednost před povinností mlčenlivosti podle jiných právních předpisů. „Nevyhovění výzvě je sankcionováno vynucovací pořádkovou pokutou do 500.000 Kč, kterou lze ukládat opakovaně. V případě nápravy je ji však možné rozhodnutím odpustit,“ uvádí materiál.

V případě celní správy v současném zákoně není pravomoc sankcionovaný majetek zadržet. „Z tohoto důvodu se výslovně zakotvuje kompetence orgánů Celní správy České republiky zadržet majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, a to způsobem, kterým se podle celního zákona zadržuje zboží nebo dopravní prostředek, tedy standardním postupem, podle kterého již nyní orgány Celní správy České republiky postupují,“ uvádí materiál. V souvislosti s celníky také novela nově stanoví, že tabákové výrobky, které jsou majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, bude spravovat výlučně Generální ředitelství cel. Dosud to je Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Česká obchodní inspekce.

Novela také nově bude obsahovat obdobné mechanismy zajištění majetku, jako jsou v trestním řízení. Dále také zavádí možnost do veřejných rejstříků a seznamů zapsat tzv. plombu, tedy údaj o omezení nakládání s majetkem.

„S ohledem na to, že návrh reaguje na aktuální situaci při provádění mezinárodních sankcí, není z důvodu nutnosti rychlé úpravy možné pokrýt další potřebné změny zákona o provádění mezinárodních sankcí, které by bylo vhodné zavést,“ upozornilo MF. Řešení dalších otázek koncepčního charakteru tak bude podle úřadu obsahovat navazující novela, kterou úřad zařadil do plánu legislativních prací vlády s termínem předložení vládě letos v říjnu.


Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

 

Go to TOP