Patnáctiletá ruská krasobruslařka Kamila Valievová, jež na olympijských hrách v Pekingu pomohla k vítězství Rusů v týmové soutěži, měla v prosinci při národním šampionátu v Petrohradu pozitivní test na zakázanou látku trimetazidin. Potvrdila to Mezinárodní testovací agentura (ITA). Ruská antidopingová agentura (RUSADA) Valijevové okamžitě dočasně zastavila činnost, ale hned po jejím protestu suspendaci zrušila. Krasobruslařka vysvětlila nález zakázané látky ve svém těle tím, že „si omylem vzala dědečkův lék na srdce“. Kvůli tomuto verdiktu se podle testovací agentury Mezinárodní olympijský výbor (MOV) obrátil na Sportovní arbitrážní soud (CAS), který rozhodoval o tom, zda bude moci Valijevová startovat v individuální olympijské soutěži.

K dopingové aféře se pro Lidové noviny a pro Advokátní deník vyjádřila krasobruslařská legenda, bývalý mezinárodní rozhodčí, arbitr mezinárodního rozhodčího soudu pro sport, držitel Olympijského řádu a ceny MOV za boj proti dopingu, ale také úspěšný advokát a rozhodce, nestor české advokacie JUDr. Gerhardt Bubník.

„Jakkoli je tato obhajoba směšná a přímo nestravitelná, není to žádný nový neznámý druh obhajoby.  U Rozhodčí komise Českého olympijského výboru, které jsem 12 let předsedal (a jejímž členem byl mimo jiné i dědeček Ester Ledecké hokejista Jan Klapáč), jsme již v roce 2007 zažili stejné vysvětlení nálezu zakázané látky od jednoho mladého běžce na lyžích (nález Rozhodčí komise č. 4/2007). Samozřejmě sportovec s touto obhajobou neměl šanci uspět a také neuspěl,“ přiblížil doktor Bubník ve svém článku pro LN jiný případ dopingu ve sportu.

Novináři v minulých dnech spekulovali o tom, s jakým vysvětlením nakonec ruská strana přijde a za tu nejméně pravděpodobnou možnost považovali to, že 15letá krasobruslařka se sama přizná. Tato nepravděpodobnost se stala skutečnosti. Nepochybným důvodem tohoto přístupu ruské strany je to, aby se nepátralo dále po tom, jak to bylo doopravdy, a nezjistilo se, že je to další případ systémového organizovaného dopingu.

„Je třeba uvést, že i kdyby v dalším řízení sportovní arbitři přijali vysvětlení Valievové, což považuji za vyloučené, neznamenalo by to, že Valievová bude zbavena viny za porušení antidopingového pravidla. Článek 2.1.1. Antidopingového kodexu jasně stanoví že je osobní povinnosti každého sportovce zajistit, aby žádná zakázaná látka nevnikla do jeho těla, a dále, že k porušení antidopingového pravidla není nutné, aby sportovci byl prokázán úmysl, zavinění, nedbalost či vědomé použití. Všichni sportovci startující na nejvyšších světových soutěžích jsou povinni, bez ohledu na věk, vědět, co jsou antidopingová pravidla a to, že nesmějí užívat žádné léky bez souhlasu odborného sportovního lékaře. Považuji za vyloučené, že by mistryně světa, která už několik let jezdí po celém světě a účastní se těch nejvyšších soutěží a která se musela podrobit již mnoha dopingovým kontrolám, neměla tyto základní vědomosti a sama šla hledat u dědečka nějaký lék a ten pak užila,“ popsal Gerhardt Bubník kauzu Kamily Valievové. „Zatím ani nevíme, proč by ho měla hledat a celá tato story je evidentně z říše pohádek. Ale i kdyby to byla pravda, tak ve smyslu výše uvedených ustanovení kodexu a ve světle zcela jednoznačné a dlouhodobé judikatury Rozhodčího soudu v Lausanne se Valievová dopustila porušení antidopingového pravidla, a to i v případě, kdy by to bylo z nedbalosti, a nikoliv úmyslně.

Za tohoto stavu si myslím, že by mělo okamžitě dojít ke změně rozhodnutí arbitrů o tom, že Valievová nebude zatím suspendována. Myslím, že o nové rozhodnutí by na základě vysvětlení krasobruslařky mohl požádat MOV, Mezinárodní bruslařská unie nebo samotná WADA. Jedině to by umožnilo, aby ještě do konce olympiády mohlo dojít k slavnostním ceremoniálu, při kterém by byly předány medaile třem vítězným krasobruslařským týmům a třem vítězným krasobruslařkám. Jestli by totiž tito krasobruslaři museli odjet z Pekingu bez toho, aby se jim dostalo té cti a jedinečného zážitku obdržet medaile přímo během olympiády při slavnostním ceremoniálu, tak mám za to, že nakonec by to byli tito nevinní sportovci, kterým by byla způsobena nenapravitelná újma.

Skutečnost že v případě Valievové se znovu ukázalo, že v Rusku přes veškeré uvalené sportovní sankce pokračuje systémový doping, potvrzuje můj názor, který jsem již od olympiády v Riu v roce 2014 opakovaně vyjádřil, a sice, že bylo chybou MOV to, že ačkoli ruskému olympijskému výboru bylo suspendováno členství v MOV, bylo ruským sportovcům, ba přímo celým výpravám, umožněno zúčastnit se všech dosud proběhlých olympiád. Ve světě je nyní silné volání po tom, aby zákaz účasti ruských výprav na několika příštích olympiádách byl absolutní. Jinak totiž k nápravě v ruském sportu nikdy nedojde, jak se to v uplynulých šesti letech potvrdilo,“ uzavřel držitel ceny MOV za boj proti dopingu Gerhardt Bubník své vyjádření.

Doktor Gerhardt Bubník doplnil pro Advokátní deník svůj komentář ještě dalším právním názorem: „Mám velké pochybnosti o správnosti rozhodnutí sportovních arbitrů a jeho zdůvodnění. Z toho, co bylo zveřejněno, víme, že arbitři se domnívají, že pro zrušení předběžného pozastavení činnosti existují zvláštní důvody dané tím, že Vailjevové nebylo ještě 16 let a je tedy chráněnou osobou tak, jak ji definuje Antidopingový kodex. Kodex však především chráněné osoby „chrání“ tím, že snižuje sankce za porušení antidopingových pravidel v čl. 10. Pouze v jednom případě umožňuje kodex neuložit jinak povinné pozastavení činnosti poté co se v těle sportovce-chráněné osoby našla zakázaná látka. Je to případ uvedený v čl.7.1., který umožňuje neuložit pozastavení činnosti v případě, že (i) Sportovec prokáže u rozhodovacího orgánu, že se při porušení antidopingového pravidla pravděpodobně jednalo o kontaminovaný produkt, nebo (ii) porušení zahrnuje návykovou látku a sportovec prokáže nárok na zkrácený zákaz činnosti podle článku 10.2.4.1.

Laboratorní nález v případě Valijevové uvádí, že se u ní našla látka trimetazidine. Tato látka však není ani návykovou látkou, ani nebyla nalezena v kontaminovaném produktu, nýbrž v léku. Tato látka není ani látkou specifickou, ale je látkou zcela zakázanou, uvedenou v sekci S 4.4 Seznamu zakázaných látek ve skupině metabolických modulátorů. Podmínky pro zrušení povinného pozastavení činnosti tedy nebyly splněny. Velice rád bych proto viděl písemné zdůvodnění rozhodnutí arbitrů. Snad se ho dočkáme. Jen aby to nebylo příliš pozdě,“ dodal doktor Bubník k případu dopingu ruské krasobruslařky.

Redakce AD; komentář JUDr. Gerhardta Bubníka pro LN byl převzat s laskavým svolením autora.
Foto: canva.com, redakce AD