Další (v pořadí již čtvrtý) ze série kulatých stolů k otázkám přípravy online soudnictví v České republice se konal v pondělí 9. května 2022. Jeho hosty tentokrát byli místopředseda Krajského soudu v Praze pro úsek insolvenční a civilní prvoinstanční  JUDr. Jiří Grygar, Ph.D., předseda ČAK JUDr. Robert Němec, LL.M., ředitelka odboru informatiky Ministerstva spravedlnosti Mgr. Elena Ransdorfová a soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 JUDr. Daniela Břízová Ratajová, LL.M. Role moderátora se opět ujal ředitel ČTK JUDr. Jiří Majstr.

V úvodu pořadu doktor Majstr zmínil výzkumný projekt Online soud a webovou stránku onlinesoud.cz, na které zájemci najdou základní informace o přípravě digitalizaci justice, aktuální situaci ve světě či výhodách online soudního řízení. Kmotry tohoto projektu jsou Masarykova univerzita Brno, Ministerstvo spravedlnosti ČR, Městský soud v Praze, PRK Partners s. r. o., advokátní kancelář, či VUT Brno.

Vzápětí představil přítomné hosty – místopředsedu Krajského soudu v Praze pro úsek insolvenční a civilní prvoinstanční  JUDr. Jiřího Grygara, Ph.D., ředitelku odboru informatiky Ministerstva spravedlnosti Mgr. Elenu Ransdorfovou, předsedu ČAK JUDr. Roberta Němce, LL.M., a soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 2 JUDr. Danielu Břízovou Ratajovou, LL.M., i témata, o nichž se bude hovořit – kupříkladu jaký je současný stav digitalizace justice v ČR, přístupy k technickým řešením apod.

Hned první dotaz – „Jaký je současný stav digitalizace justice?“ – moderátor směřoval na Elenu Ransdorfovou. Ta hovořila především o elektronickém platebním rozkazu, který byl spuštěn, jako nejjednodušší agenda, v roce 2012. Již po prvním roce fungování nápad dosahoval okolo 100 000, v dalším roce to pak bylo již 300 000.

To, co online soudnictví přinese justici, ale i stranám sporu, a jeho možné využití přiblížila Daniela Břízová Ratajová. „Především to bude úspora pro účastníky řízení i pro soudy… A to jak finanční, tak časová. Například u nás na soudu se shromažďují spisy z celé republiky, takže čekáme třeba i několik let, než nám je spis zapůjčen… Navíc, s tím, že spis fyzicky putuje, se pojí rizika ztráty některého z dokumentů, doručenek… To vše by elektronický spis odstranil.“ K tomu Jiří Grygar dodal: „Elektronický spis je sen, ke kterému se můžeme blížit – asi ho nenaplníme zcela… Přínosem ale bude, že s ním bude možno vzdáleně pracovat, účastníci a jejich zástupci budou moci do spisu nahlížet, soudce bude moci pracovat z domova. Soudy, poté co jim „pinkne“ předkládací zpráva, budou moci rozhodnout, aniž by migrovalo cokoli jiného, kromě dat… Hlavní benefity nejsou primárně pro soudy, ale pro občany, aby – mimo jiné – měli kontrolu nad výkonem soudní moci.“

Jak také podotkla Daniela Břízová Ratajová: „Další velký přínos elektronického spisu vidím v tom, že obsahem spisu bude vše – všechny přílohy, smlouvy, znalecké posudky…  Další aspekt je časový. Účastníci řízení uvidí ihned, že protistrana poslala nějaký dokument… To samo o sobě může řízení velmi urychlit. Například za covidu bylo nahlížení do spisu velmi problematické, to by v budoucnu mohlo odpadnout.“

Svůj pohled na problematiku nastínil i předseda ČAK Robert Němec, který mimo jiné řekl: „Asi se všichni shodujeme na tom, že elektronický spis je nezbytností. Z hlediska advokáta – manažera dodám, že je třeba ho chápat jako investici, která je nezbytně nutná a jež v budoucnu přinese velké úspory. Co se týká bezpečnosti, jde o poměrně složitější otázku nastavení přístupových pravidel, než je to v současné době u insolvenčního spisu, který má tu výhodu, že k nahlížení do spisu není třeba řešit přístupová práva.“ A přidal ještě zkušenost z privátní praxe – advokátním kancelářím, které zavedly elektronické spisy, to kromě úspory času přineslo i další výhody. Dá se velmi dobře pracovat i s daty, která spis obsahuje, je zde patrná i efektivita práce jednotlivých složek. Z elektronického spisu lze tak snadno vytěžit ekonomická data.

Účastníci debaty se dotkli také tématu výběrových řízení, která jsou z jejich pohledu velmi komplikovaná a zdlouhavá. V případě soutěžení zakázek na datové služby pak – právě s ohledem na dlouhé termíny a rychlý pokrok v oblasti technologií – jsou nevhodná.

Poměrně obsáhlá diskuse se vedla o přínosech digitalizaci justice s ohledem na strany, účastníky sporu. Zde Elena Ransdorfová poukázala na to, že je třeba pamatovat i na starší osoby a takové skupiny občanů, které nemají přístup k internetu, aby byl přístup do elektronického spisu zajištěn opravdu každému – například přes Czech Point, nebo počítače, které by byly umístěny v budovách soudu a byly speciálně vyčleněny pro veřejnost. „Je třeba, aby ani těmto lidem nebyly kladeny překážky,“ zdůraznila.

Na otázku moderátora, doktora Majstra, „Jak si představujete začátek online soudnictví v ČR?“, odpověděl Jiří Grygar: „Skoro každý už má chytrý telefon, bankovní identitu, online bankovnictví, takže si představuji jednoduchou mobilní aplikaci, jejímž prostřednictvím by bylo možné posílat podání přímo na soud… V řadě věcí však nemůžeme hovořit o klasickém sporu, tam by to nešlo. A nemyslím si, že by to bylo možné u bagatelních sporů.“ Podle názoru doktora Němce by to naopak i u posledně jmenovaného typu sporu možné bylo: „Myslím si, že by mohly být online spory i u bagatelních kauz. Žalovaní se jich většinou neúčastní, protože se bojí jít k soudu. Pokud bychom je lidem zpřístupnili a oni by se mohli vyjádřit na dálku, mohlo by to zvýšit zájem účastníků o soudní jednání…“ Jak zmínil, je třeba analyzovat spory u jednotlivých soudů. Pokud by bylo možné identifikovat spory, může to výkon spravedlnosti zefektivnit a zrychlit. Předseda ČAK se také vyjádřil k poptávce ze strany občanů: „Internetová generace řeší vše online, očekává tedy, že tak bude moci řešit i spory…“

V další části debaty se hovořilo i o „strojovém“ rozhodování sporů a podílu umělé inteligence, ale i o zásadní roli lidského faktoru v online soudnictví. Na závěr došlo i na čtenářské dotazy, které se týkaly způsobu komunikace se soudy prostřednictvím mobilních telefonů, hrozeb, které digitalizace soudnictví přináší, a byly obecnou reakcí veřejnosti na zavádění online soudnictví.

„Společnost se neustále vyvíjí a justice by neměla zůstat pozadu. Je správné přistoupit k rozvoji, pokroku, i se všemi riziky, která jsme zmínili. Nicméně já jsem pro velkou veřejnou diskusi o digitalizaci soudnictví,“  uzavřela své vystoupení Daniela Břízová Ratajová.

JUDr. Robert Němec se ještě vrátil k otázce bezpečnosti systému: „Je nepochybné, že budeme muset mít nejvyšší míru zabezpečení a zálohování. Ale dobře vytvořený systém je bezpečnější, než ten papírový, nikdy nemůžete ztratit veškerá data… Složku ochrany bych tedy nepřeceňoval…“

„Čeká nás spousta změn. Je třeba k nim přistoupit zodpovědně a udělat vše opravdu pořádně, aby to dobře a dlouho fungovalo…,“ zakončil debatu Jiří Grygar.

Redakce AD
Foto: redakce AD