AI: Existují nezvratné důkazy o válečných zločinech na Ukrajině

Ruská vojska spáchala v okolí ukrajinské metropole Kyjeva válečné zločiny a existují o tom nezvratné důkazy. Ve své zprávě to uvedla organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Organizace vedla rozhovory s desítkami obyvatel v obci Buča a dalších místech, kde se po odchodu ruských jednotek našly masové hroby. Rozhovory a fotografie zveřejnila AI ve zprávě s názvem „Už se nevrátí“.

 

Amnesty International shromáždila příběhy 45 lidí, kteří byli svědky zabíjení svých příbuzných a sousedů, a 39 dalších lidí, kteří se stali oběťmi nebo svědky náletů, jež zničily velké obytné komplexy. Mluvili s lidmi z obcí Buča, Boroďanka, Andrijivka, Zdvyživka nebo Dmytrivka.

„Existují přesvědčivé důkazy, že incidenty popsané v této zprávě představují válečné zločiny. Mimosoudní popravy, bez ohledu na status oběti jako civilisty nebo zajatého bojovníka, jsou přísně zakázány, a pokud jsou spáchány v rámci mezinárodního ozbrojeného konfliktu, představují závažný trestný čin a válečný zločin,“ stojí ve zprávě Amnesty International.

Název celé zprávy „Už se nevrátí“ se inspiruje sarkastickým prohlášením ruského vojáka, jehož tank zaparkoval na dvoře ukrajinské rodiny. Oleh Abramov 3. března vyšel před dům s rukama nad hlavou a žádal, aby vojáci nestříleli. Ti ho však na místě zastřelili a jeho žena a tchán pak ještě museli hasit dům v plamenech.

Zpráva AI popisuje také 22 případů vražd spáchaných ruskými vojáky. Některé z nich měly průběh jako popravy, ačkoli se odehrály bez soudního procesu, některým předcházelo mučení.

Na základě sesbíraných důkazů je možné připsat jednotlivé činy konkrétním jednotkám ruské armády. Například na základě nalezených nábojnic, které používá jen několik elitních oddílů ruské armády. „Tuto munici nepoužívají žádné ukrajinské jednotky,“ zdůrazňuje zpráva.

Amnesty International vznikla v roce 1961 a působí v desítkách států. Tvrdí, že má deset milionů členů a podporovatelů. Patří k nejvýznamnějším organizacím na ochranu lidských práv na světě.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

 

 

Go to TOP