„Bylo opravdu už na čase, aby české právnictvo ukázalo, čím je a co znamená pro náš veřejný život… Jsem upřímně rád, že se konečně sešli jejich představitelé ze všech odborů, v kterých pracují…“ uvedl v roce 1936 v článku publikovaném po konání 1. Odborového sjezdu československých právníků v Národních listech český a československý politik, doktor práv Karel Kramář. Jako by se tato slova přenesla prostorem a časem k zástupcům všech českých justičních právnických komor a spolků, uskuteční se 5. května 2022 v pražském Karolinu – po takřka 90 letech – novodobý kolegiální dialog právníků napříč profesemi, první obnovený Sjezd českých právníků.

Historie sjezdů v Čechách a na Slovensku sahá až do roku 1904. Tehdy se – ve dnech 21.–23. května – konal první vědecký Sjezd českých právníků. Druhý Sjezd, tentokrát už právníků československých, pak hostilo o více než 20 let později – v roce 1925 – Brno. Slovenská část republiky, konkrétně Bratislava, byla místem konání třetího Sjezdu právníků československých, a to v roce 1930. De facto posledním z řady právnických setkání pak byl první odborový Sjezd československých právníků v roce 1936, který proběhl opět v Praze. Všechna tato setkání byla vždy zásadním příspěvkem k rozvoji legislativy a právního řádu.

Stejnou ambici má – i po takřka 90 letech – český sjezd, o jehož obnovení rozhodly v roce 2021 všechny justiční právnické komory a spolky – Česká advokátní komora, Notářská komora ČR, Exekutorská komora ČR, Soudcovská unie ČR, Unie podnikových právníků a Unie státních zástupců ČR v čele s Jednotou českých právníků, a jehož mottem je: „Právníci – odpovědnost nejenom profesní, ale i společenská, a institucionální pojistky jejich nezávislosti.“

Cílem akce je zahájit novodobý kolegiální dialog právníků napříč profesemi za účelem hlubší reflexe principů, na nichž stojí práce a poslání právníka.

Zejména v dnešní době a s ohledem na aktuální situaci nejen v České republice, ale i v Evropě, totiž právnický stav jako celek cítí zvýšenou odpovědnost za úroveň právního státu a za zachování demokratických hodnot, na nichž stojí svobodná pluralitní společnost.

Stejně jako Karel Kramář chtějí i zástupci všech justičních právnických komor a spolků, aby nezůstalo u ojedinělé akce, ale aby se sjezd stal „stálou institucí, jednak periodickými, časově přesně stanovenými sjezdy, a pak stálým výborem, složeným za zástupců všech oborů, jehož povinností by bylo nejen podávati dobrozdání — vládě, Parlamentu i veřejnosti — o všech předlohách i návrzích zákonů, prováděcích i samostatných vládních nařízeních, nýbrž i vlastní návrhy k zákonodárné i správní činnosti, nutné pro zdravý vývoj naší vnitřní správy… Tak bylo by zachováno organické spojení mezi světem právnickým a veřejným míněním“.

Nadčasové přání, které Karel Kramář v roce 1936 adresoval zástupcům právnických profesí, je možné i po dlouhých letech publikovat takřka beze změny „…Přeji prvnímu (…) sjezdu našich právníků, aby byl historickým mezníkem nové jejich činnosti, odpovídající jejich vědomostem a zkušenostem. Chtěl bych, aby byli našemu národu v svobodném jeho životě tím, čím byli kdysi v těžkém boji za právo a svobodu!“

Redakce AD
Foto: Vit/Wikipedie