Pokud aktivisté či novináři zpětně žádají informace o minulých příjmech úředníků a dalších veřejných činitelů, musí předložit pádné důvody. S plynutím času klesá legitimní veřejný zájem na poskytnutí informací, uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 14. dubna, který upřesňuje výklad a praktické uplatňování takzvaného platového nálezu Ústavního soudu z roku 2017.

Nejvyšší správní soud vyhověl kasačním stížnostem města Zlín a skupiny lidí, kteří v minulosti působili jako tajemníci zlínského magistrátu a ředitelé městské policie. Aktivista požádal o informace o jejich platech až 18 let zpětně. Krajský soud v Brně mu vyhověl, nyní ale musí rozhodovat znovu a důkladněji zvážit, zda je skutečně zapotřebí poskytovat informace z natolik vzdálené minulosti.

„NSS neříká, že žalobce nemůže požadovat informace i za tak dlouhé období. Jistě může. V takovém případě však žalobce musí být mnohem konkrétnější ve vysvětlení, jak může taková informace přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu,“ stojí v rozhodnutí.

Podle NSS samozřejmě platí, že lidé na vrcholných pozicích ve veřejné správě musejí do jisté míry počítat se zvýšeným zájmem veřejnosti. „Současně však obecně platí, že s postupem doby, zejména pokud dotčené osoby již ve vrcholné pozici nejsou, klesá legitimní zájem na informace o jejich platech,“ uvedli soudci NSS v rozhodnutí. Krajský soud by nyní mohl žalobu zamítnout v částech, které se týkají nejvzdálenějších časových úseků.

NSS v minulosti otevřel široký prostor pro poskytování údajů o platech veřejných činitelů podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Platový nález Ústavního soudu pak ale stanovil čtyři konkrétní podmínky. Informace musí přispět k veřejné diskusi a týkat se veřejného zájmu, žadatel musí plnit úlohu „společenského hlídacího psa“, tedy být například novinářem, blogerem či aktivistou, zároveň musí požadovaná informace existovat a být dostupná.

Zdroj: ČTK; NSS
Foto: NSS