Ústavní soud v úterý 29. března vyhlásí, jak rozhodl o návrhu na zrušení části zákona č. 416/2009 Sb., liniového zákona, tedy normy, která zjednodušuje získávání pozemků pro klíčové stavby dopravní, energetické a elektronické infrastruktury. Podle skupiny senátorů, která se na soud obrátila v roce 2018, zákon odporuje ústavnímu pořádku. Pro konkrétní stavby zavádí jiný režim než pro ostatní, navíc nepřiměřeně zasahuje do práv vlastníků, například usnadňuje vyvlastňování a omezuje možnosti právní obrany.

ÚS se zákonem zabýval 3,5 roku. Plénum nejspíš nebylo jednotné. Původního soudce zpravodaje JUDr. Davida Uhlíře nahradil prof. JUDr. Jan Filip, CSc.

Senátorský návrh směřuje v prvé řadě proti příloze zákona, která vyjmenovává konkrétní stavby. „Je evidentní, že výběr tzv. nejvýznamnějších staveb byl proveden bez stanovení jakýchkoliv objektivních kritérií, včetně časového hlediska,“ stojí v návrhu 18 senátorů z různých klubů.

Na seznamu jsou všechny dálnice včetně Pražského okruhu, řada silnic první třídy a železničních tratí, dále plavební stupně Děčín a Přelouč, nová vzletová a přistávací dráha na Letišti Václava Havla, nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech, šest vodních děl a také vybraná elektroenergetická nebo plynárenská vedení.

Cílem zákonné úpravy bylo podle důvodové zprávy zefektivnění procesu povolovacího řízení k nejvýznamnějším stavbám dopravní infrastruktury se současným zachováním adekvátní možnosti obhájit své zájmy všem dotčeným subjektům. Podle senátorů by však zákony měly platit obecně, nikoliv specificky pro vybrané stavby. Proti tvorbě takových norem se ÚS dříve postavil v nálezech týkajících se jezů na Labi a vzletové a přistávací dráhy v Ruzyni.

„Na jedné straně nelze nic namítat proti tomu, aby stavby dopravní infrastruktury byly budovány rychle. To by se mělo ovšem týkat všech takových staveb, nikoliv pouze staveb vybraných, není proto důvodu, aby byl zaváděn odlišný právní režim vyjmenovaných staveb oproti stavbám ostatním,“ napsali senátoři. Poukazují také na to, že vyvlastňování a nucené omezování vlastnického práva by mělo být vždy až krajním prostředkem a že nelze automaticky předpokládat, že všichni vlastníci pozemků budou „činit potíže“.

Z konkrétních ustanovení kritizují senátoři například to, že vyvlastňovací úřad může vydat mezitímní rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat. Ve správním řízení při tom jinak platí princip dvou instancí. Další ustanovení stanovuje, že vlastníci musí na svých pozemcích umožnit měření a průzkumné práce v rámci přípravy klíčových staveb, a to ještě před zahájením řízení o umístění nebo povolení stavby.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com