Podle stanoviska generálního advokáta G. Hogana ze dne 7. května 2020 by měl Soudní dvůr EU zamítnout kasační opravný prostředek Rakouska ve věci podpory poskytnuté Spojeným královstvím. Tribunál byl plně oprávněn zamítnout žalobu proti rozhodnutí Komise o schválení opatření podpory poskytnutých Spojeným královstvím v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Hinkley Point C.

Rozhodnutím ze dne 8. října 2014[1] schválila Komise podporu, kterou Spojené království zamýšlelo poskytnout ve prospěch bloku C jaderné elektrárny v Hinkley Point (nacházející se v Somersetu na pobřeží Spojeného království) s cílem vytvořit novou výrobní kapacitu jaderné energie. Dne 12. července 2018[2] Tribunál zamítl žalobu na neplatnost, kterou proti uvedenému rozhodnutí podalo Rakousko[3].

Vzhledem k tomu, že Rakousko nebylo s rozsudkem spokojeno, podalo kasační opravný prostředek k Soudnímu dvoru, aby dosáhlo jeho zrušení. Ve svém stanovisku z dnešního dne generální advokát Gerard Hogan konstatuje, že Tribunál byl plně oprávněn zamítnout žalobu proti rozhodnutí Komise o schválení dotčených opatření podpory, která poskytlo Spojené království v souvislosti s výstavbou Hinkley Point C. Proto navrhuje, aby Soudní dvůr zamítl kasační opravný prostředek podaný Rakouskem proti uvedenému rozsudku Tribunálu. 

Generální advokát G. Hogan uvádí, že Smlouva o Euratomu má v rámci primárního práva Unie stejné postavení jako Smlouva o Evropské unii (SEU) a Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU), přičemž tyto dvě smlouvy se použijí ve všech oblastech unijního práva, na něž se Smlouva o Euratomu nevztahuje. Konstatuje, že Smlouva o Euratomu neobsahuje žádnou úpravu v oblasti státních podpor, a dodává, že považuje za vhodné, aby se pravidla obsažená v SFEU pro oblast hospodářské soutěže a státních podpor použila na odvětví jaderné energetiky, pokud Smlouva o Euratomu neobsahuje zvláštní pravidla.

Dále generální advokát poznamenává, že ustanovení Smlouvy o Euratomu zjevně předpokládají rozvoj jaderných elektráren. Z toho vyvozuje, že nelze přijmout argument Rakouské republiky, podle kterého se tato ustanovení Smlouvy o Euratomu nevztahují ani na výstavbu nových jaderných elektráren, ani na nahrazení a modernizaci stárnoucích elektráren modernějšími technologiemi, které jsou již vyvinuty.

Dále konstatuje, že rozvoj jaderné energie je, jak je vyjádřeno ve Smlouvě o Euratomu, jasně vymezeným cílem unijního práva, a že tento cíl nemůže být podřazen jiným cílům unijního práva, jako je ochrana životního prostředí. Kromě toho podotýká, že jasné znění Smlouvy zjevně uznává právo každého členského státu zvolit si mezi různými energetickými zdroji a „základní skladbu svého zásobování energií“, a toto právo nutně zahrnuje právo každého členského státu rozvíjet jadernou energii v rámci svých zdrojů zásobování energií.

Podle názoru generálního advokáta požadavek, který formuloval Tribunál v řadě nedávných případů, podle něhož každá státní podpora schválená podle SFEU musí sloužit společnému zájmu, není obsažen v textu relevantního článku Smlouvy[4].

Z toho vyplývá, že se nevyžaduje, aby dotčená podpora plnila cíle, které jdou nad rámec cílů konkrétně stanovených v uvedeném článku. Podle znění a umístění tohoto ustanovení v SFEU nemusí podpora tohoto druhu, aby byla slučitelná se Smlouvou, sledovat „cíl společného zájmu“ ani „cíl veřejného zájmu“. Má pouze „usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností“ a nesmí „měnit podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“.

Generální advokát G. Hogan poznamenává, že v každém případě přijetím cílů Smlouvy o Euratomu všechny členské státy v zásadě vyjádřily bezpodmínečný souhlas s právem ostatních členských států rozvíjet jaderné elektrárny na jejich vlastních územích, pokud chtějí. Takový jasný cíl Smlouvy je nutně způsobilý představovat cíl společného zájmu pro účely použití pravidel týkajících se státních podpor.

Pokud jde o analýzu Tribunálu, generální advokát G. Hogan se domnívá, že Tribunál zcela oprávněně konstatoval, že Komise měla k dispozici dostatek důkazů, podle kterých nebyl dotčený trh ochoten, ba dokonce schopen financovat Hinkley Point C bez záruk a jiných forem podpor poskytnutých Spojeným královstvím. Konstatuje, že Tribunál nepochybil, když považoval výrobu jaderné energie za relevantní hospodářskou činnost pro účely pravidel státní podpory.

Úloha Komise se v případech státních podpor omezuje na posouzení, zda dotčené státní opatření „může být považováno za slučitelné s vnitřním trhem“. Tento úkol spočívá především v posouzení slučitelnosti dotčených podpor s pravidly hospodářské soutěže a vnitřního trhu, a nikoliv s pravidly týkajícími se ochrany životního prostředí jako takovými.

Zdroj: SD EU
Foto: edfenergy.com

[1] Rozhodnutí Komise o státní podpoře SA.34947 (2013/C) (ex 2013/N), kterou Spojené království zamýšlí poskytnout za účelem podpory jaderné elektrárny Hinkley Point C (Úř. věst. 2015, L 109, s. 44).

[2] Věc T-356/15, Rakousko v. Komise, viz také tisková zpráva č. 104/18.

[3] Do řízení před Tribunálem v jeho průběhu vstoupilo Lucembursko na podporu Rakouska, zatímco Česká republika, Francie, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Spojené království vstoupily do řízení na podporu Komise.

[4] Článek 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie.