Srážky ze mzdy dlužníků přestaly podle České asociace věřitelů fungovat u 52 procent exekučních řízení. Jejich množství kleslo na historické minimum. Důvodem jsou rostoucí náklady na bydlení, které se promítají do růstu částky, kterou dlužníkům v exekuci nelze zabavit. Věřitelé tak v mnoha případech marně čekají na své peníze.

Nezabavitelná částka v posledních dvou letech výrazně vzrostla. Vypočítává se z takzvaných normativních nákladů na bydlení, o jejich zvýšení rozhoduje vláda. „Srážky ze mzdy dlužníků klesly na historické minimum. Nejvíc na to doplácejí drobní věřitelé, jako jsou pronajímatelé bytů, matky samoživitelky, oběti trestných činů nebo malí a střední podnikatelé,“ sdělila na tiskové konferenci Mgr. Petra Kolářová z České asociace věřitelů. „Podle průzkumu asociace přestaly srážky fungovat v 52 % řízení,” upozornila.

Ještě vloni chodily věřitelce Anetě na účet dva tisíce korun měsíčně. Letos už to nejsou ani dvě stovky. Srážky ze mzdy její bývalé kolegyně, které kdysi půjčila peníze, neustále klesají. Dlužnice vydělává pořád stejně. Stát jí ale nechává více peněz jako nezabavitelné minimum. Aneta je nyní v situaci, kdy potřebuje peníze víc než kdy dřív. Podobně jako řada ostatních věřitelů, na které dopadá inflace.

„Kolegyni jsem půjčila 30 tisíc, protože potřebovala opravit auto. Nevrátila mi je a navíc mi nezaplatila ani za hlídání dětí, o které jsem se jí starala jako chůva. Teď jsem dlouhodobě nemocná, obracím každou korunu dvakrát a v podstatě neexistuje možnost, abych dostala své peníze zpátky. Ona si přitom žije úplně bez starostí,” vypověděla 26letá Aneta z Prahy.

Problém se týká exekucí i insolvencí 

Problém se netýká jen exekucí, ale také insolvencí. Dokumentují to data analytické společnosti Rekenber a Bohdana Hemžala: „V insolvenci, kde se před pěti lety dařilo měsíčně srážet dlužníkovi skoro 6 tisíc, je nyní srážka o dvě třetiny nižší a dosahuje úrovně minimální možné splátky. Plošně to dopadá na celé spektrum věřitelů, a to i na ty nedobrovolné, jako jsou SVJ nebo bytová družstva.” 

Dlužníkům tak sice zůstává víc peněz, ale výhodné to pro ně být nemusí. „Když se totiž nedaří umořit pohledávku srážkami z příjmu, přistoupí exekutor k daleko invazivnějším způsobům, včetně zabavování movitých věcí nebo postihu nemovitostí,“ uvedla Mgr. Zuzana Liškařová z advokátní kanceláře Arrows.

Chybu v systému je třeba napravit, například minimální srážkou ze mzdy

Česká asociace věřitelů na základě požadavků lidí, kteří se na ni obracejí např. formou bezplatné poradny, doporučuje, aby se chyba v systému srážek upravila. Vhodným řešením může být stanovení výše srážky procentem z celkového příjmu dlužníka. Variantou je i stanovení minimální výše srážky, která by byla pro dlužníky únosná a současně motivační. Asociace navrhuje 1750 Kč, což je na úrovni 10 % minimální mzdy.

„Nevyhneme se ani debatě o tom, jaké pohledávky se mají uspokojovat jako první. Přednostně by se jistě mělo srážet na výživné nebo na odškodnění pro oběti trestných činů. Absolutně ale nevidím důvod pro to, aby mezi prioritní patřily pohledávky státu – třeba daně nebo sociální pojištění. Moderní stát by měl hledět především na to, aby dostali zaplaceno ti nejslabší, tedy malí věřitelé. Až poté by se měly uspokojovat dluhy na nedoplatcích vůči státu,” shrnuje soudní exekutor Mgr. Jaroslav Kocinec, LL.M. z Exekutorského úřadu Frýdek-Místek.

Zdroj: ČAV, redakce AD
Foto: redakce AD