Při jednání o komplexní novele stavebního zákona se v uplynulém týdnu koaliční strany dohodly na snížení počtu stavebních úřadů na 371. Podle hnutí STAN mělo zůstat 450 stavebních úřadů. Dohoda ale umožní posun v přípravě předpisu, který má změnit kritizovaný zákon z dílny minulé vlády. Podle dohody část obcí o stavební úřad přijde, půjde například o ty, kde má agendu ve správě pouze jeden úředník. Nebudou se také zakládat nová detašovaná pracoviště, větší roli má hrát digitalizace.

Poslanecká sněmovna bude na probíhající 16. schůzi rozhodovat o ročním odkladu účinnosti části nového stavebního zákona, který stávající vláda navrhla schválit zrychleně už v prvním čtení. Opozice zřejmě zrychlené projednání neumožní.

Vláda chce odkladem získat čas na schválení celkové změny nového stavebního zákona. Má zejména zrušit centralizaci stavebního řízení, jak ji prosadila vláda předchozí. Práce na komplexní reformě návrhu pokračují, zveřejněna by mohla být v půlce dubna.

Novela, kterou nyní projedná sněmovna, navrhuje odložit účinnost klíčových pasáží nové stavební legislativy do 1. července 2024. K původnímu datu, 1. červenci 2023, by tak vstoupila v platnost pouze část, jež se týká takzvaných vyhrazených staveb, tedy velkých investičních akcí, jako jsou například liniové stavby, které podle nové legislativy budou spadat do působnosti Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. Odložen by byl vznik plánovaných krajských stavebních úřadů.

Komplexní novelu chce ministr pro místní rozvoj PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D., probrat ve sněmovně do konce tohoto roku. Až ta bude podle ministra mít za cíl zcela zvrátit vznik Nejvyššího stavebního úřadu.

Předchůdkyně Ivana Bartoše stínová ministryně pro místní rozvoj Ingr. Klára Dostálová už dříve varovala před možnou dvojkolejností, kdy by zákon umožnil státu zabezpečit své stavby, ale občané by stále měli potíže. Je podle ní také důležité zajistit, kdo se bude zabývat problémem černých staveb.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com