Italský Ústavní soud zamítl referendum o eutanazii

Italský Ústavní soud zamítl 15. února návrh na vypsání referenda o eutanazii, jehož zastánci sesbírali potřebný milion podpisů. Informovala o tom agentura ANSA. Podle soudců je nepřípustné zcela dekriminalizovat zabití pacienta na jeho vlastní žádost, protože by tím bylo porušeno ústavní právo na ochranu života.

 

V Itálii se v posledních letech intenzivně debatuje o tom, zda povolit nevyléčitelně nemocným pacientům asistovanou sebevraždu. Ústavní soud v roce 2019 rozhodl, že za splnění určitých podmínek ji lze provést. Loni v listopadu dostal souhlas s jejím provedením první člověk.

Návrh zákona, který nevyléčitelně nemocným umožní požádat italský zdravotnický systém o asistovanou sebevraždu, nyní projednává italský Parlament. Právní předpis by mimo jiné ochránil lékaře, kteří by zákrok provedli. Politické strany jsou ale v názoru na tuto normu hluboce rozdělené – zatímco středolevicové strany ji podporují, středopravicové jsou ostře proti. Nesouhlas minulý týden vyjádřil i papež František.

Nyní v Itálii za pomoc při sebevraždě hrozí trest v délce od pěti do 12 let vězení.

Jeden z předních zastánců referenda Marco Cappato k rozhodnutí italského ÚS uvedl, že rozhodnutí soudu je „špatnou zprávou pro všechny trpící, kteří budou muset dál snášet nesnesitelné utrpení proti své vůli“.

 

Ve stejný den, kdy italský Ústavní soud zamítl referendum o eutanazii, zemřel ve věku 58 let ve Švýcarsku při asistované sebevraždě Francouz Alain Cocq, který trpěl nevyléčitelnou nemocí a který loni držel dvě protestní hladovky. Chtěl jimi upozornit na to, že ve Francii nemá možnost sám rozhodnout o důstojném konci svého života.

„Chci vás tímto informovat, že jsem důstojně zemřel při asistované sebevraždě ve Švýcarsku,“ napsal Cocq v otevřeném dopise adresovaném francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, vládě a poslancům.

Cocqovi lékaři ve 23 letech diagnostikovali nevyléčitelné a bolestivé onemocnění tepen, kvůli kterému strávil 35 let v péči lékařů. Loni neúspěšně žádal prezidenta Macrona, aby lékařům povolil podat mu silný barbiturát a umožnit mu „důstojně a v klidu odejít“.

 

Asistovaná sebevražda je sebevražda vykonaná s pomocí jiné osoby. Může se jednat o laika, nebo o lékaře. Rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanazií spočívá v tom, že při eutanazii vykonává akt usmrcení napomáhající osoba, zatímco při asistované sebevraždě pacient sám.

Eutanazie je povolená jen v hrstce států světa, jako první země na světě ji legalizovala v roce 2002 Nizozemsko, v Evropě se později přidaly Belgie a Lucembursko. V Česku se eutanazie trestá jako vražda, asistovaná sebevražda je trestná pro asistujícího jako účast na sebevraždě.

 

V roce 1980 byla (na třetím mezinárodním setkání stávajících národních společností pro právo na smrt) založena Světové federace společností pro právo zemřít.

Na prvním mezinárodním setkání tehdy působících národních společností pro právo na smrt, které se konalo v Japonsku v roce 1976 a jehož se zúčastnili zástupci z Japonska, Austrálie, Nizozemska, Velké Británie a Spojených států, formulovali účastníci setkání tzv. Tokijskou deklaraci.

Od svého založení se Světová federace společností pro právo zemřít rozrostla, takže v současné době sdružuje 57 organizací zabývajících se právem na smrt z 28 zemí (počet členských organizací v jednotlivých světadílech: Afrika – 2, Asie – 4, Evropa – 28, Severní Amerika – 12, Jižní Amerika – 2, Oceánie – 9).

 

 

Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: canva.com

 

Go to TOP