Záruka poskytnutá letecké společnosti Finnair je v souladu s právem EU

Tribunál Evropské unie ze dne 14. dubna 2021 ve svém rozsudku ve věci T-388/20 Ryanair DAC v. Komise potvrdil, že záruka poskytnutá Finskem ve prospěch letecké společnosti Finnair za účelem získání úvěru od penzijního fondu ve výši 600 milionů eur k pokrytí jejích potřeb provozního kapitálu v návaznosti na pandemii covid-19 je v souladu s unijním právem. Záruka byla nezbytná k nápravě vážné poruchy ve finském hospodářství vzhledem k významu společnosti Finnair pro toto hospodářství.

Dne 13. května 2020 oznámilo Finsko Komisi opatření podpory ve formě státní záruky poskytnuté společnosti Finnair Plc s cílem pomoci této společnosti získat od penzijního fondu úvěr ve výši 600 milionů eur k pokrytí jejích potřeb provozního kapitálu. Záruka měla zajišťovat 90 % uvedeného úvěru, byla omezena na dobu nejvýše tří let a mělo z ní být plněno v případě, že společnost Finnair nebude plnit své povinnosti vůči penzijnímu fondu. Komise s odkazem na své sdělení o dočasném rámci pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy covid-19[1] kvalifikovala záruku poskytnutou Finskem jako státní záruku slučitelnou s vnitřním trhem v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU[2]. Podle tohoto ustanovení mohou být podpory, které mají napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu, za určitých podmínek považovány za slučitelné s vnitřním trhem. Letecká společnost Ryanair podala žalobu znějící na zrušení rozhodnutí Komise, kterou nicméně desátý rozšířený senát Tribunálu Evropské unie zamítl. Uvedený senát v tomto kontextu poprvé zkoumal legalitu individuální státní podpory přijaté v reakci na důsledky pandemie covid-19 z hlediska čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU[3].


Závěry Tribunálu:

Tribunál se na prvním místě zabýval otázkou legality napadeného rozhodnutí z hlediska 107 odst. 3 písm. b) SFEU. Pokud jde zaprvé o žalobní důvody vycházející z toho, že podpora, ze které má prospěch pouze jeden individuální podnik, nemůže napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU, Tribunál nejprve připomněl, že se toto ustanovení použije jak na režimy podpor, tak na individuální podpory. Individuální podpora tedy může být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud je nezbytná, vhodná a přiměřená k nápravě vážné poruchy v hospodářství dotyčného členského státu.

Tribunál dále upřesnil, že by případný úpadek společnosti Finnair měl pro finské hospodářství závažné důsledky, takže státní záruka, jelikož je jejím cílem zachování činnosti společnosti Finnair a zamezit tomu, aby její případný úpadek, ještě více narušil finské hospodářství, je vhodná k tomu, aby přispěla k nápravě vážné poruchy ve finském hospodářství způsobené pandemií covid-19.

Tento závěr se opírá o skutečnost, že společnost Finnair:
– je hlavním leteckým dopravcem ve Finsku s přibližně 15 miliony cestujícími přepravenými v roce 2019, což je 67 % celkového počtu cestujících přepravených do Finska, z Finska nebo v rámci Finska;

– je hlavním provozovatelem letecké nákladní dopravy ve Finsku, reaguje na potřeby řady podniků, které se nacházejí na finském území, pro vývoz i dovoz výrobků a má rozsáhlou asijskou síť;

– má 6 800 zaměstnanců a její nákupy od – většinou finských – dodavatelů dosáhly v roce 2019 1,9 miliardy eur;

– intenzivně se zapojuje do výzkumu ve Finsku a je šestnáctou největší společností ve Finsku, pokud jde o její příspěvek k HDP této země.

Pokud jde zadruhé o žalobní důvody vycházející z toho, že Komise nepoměřila prospěšné účinky podpory s jejími negativními účinky, Tribunál rozhodl, že čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU takovou analýzu – na rozdíl od čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU – nevyžaduje. Takové poměření není vyžadováno ani sdělením o dočasném rámci.

Na druhém místě zkoumal Tribunál údajné porušení zásady nediskriminace. Tribunál v této souvislosti nejprve uvedl, že individuální podpora svou povahou zavádí rozdílné, ba dokonce diskriminační zacházení, které je inherentní individuální povaze opatření. Tvrdit, že taková podpora je v rozporu se zásadou nediskriminace, by v podstatě znamenalo systematicky zpochybňovat slučitelnost každé individuální podpory s vnitřním trhem, přestože unijní právo umožňuje členským státům poskytovat takové podpory za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v článku 107 SFEU. Navíc, i kdyby bylo možné mít za to, že rozdílné zacházení zavedené zárukou poskytnutou společnosti Finnair je diskriminační, je třeba ověřit, zda je odůvodněno legitimním cílem a zda je nezbytné, vhodné a přiměřené k dosažení tohoto cíle. Tribunál uvedl, že podmínky poskytnutí záruky společnosti Finnair jsou způsobilé dosáhnout sledovaného cíle, neboť existence vážné poruchy ve finském hospodářství v důsledku pandemie covid-19 a závažné negativní účinky této poruchy na finský trh letecké dopravy byly právně dostačujícím způsobem prokázány. Opatření podpory je mimoto nezbytné, neboť společnosti Finnair hrozí úpadek z důvodu náhlého poklesu objemu jejích aktivit v důsledku pandemie a z důvodu nemožnosti pokrýt své potřeby likvidity na úvěrových trzích.

A konečně vzhledem k významu společnosti Finnair pro finské hospodářství nepřekračuje poskytnutí státní záruky pouze této společnosti meze toho, co je vhodné a nezbytné k dosažení cílů sledovaných Finskem. Pokud jde na třetím místě o žalobní důvody vycházející z porušení volného pohybu služeb a svobody usazování, Tribunál konstatoval, že společnost Ryanair neprokázala, v čem ji výlučná povaha poskytnutí státní záruky může odradit od usazení se ve Finsku nebo od poskytování služeb z této země a do této země.

Tribunál upřesnil, že společnost Ryanair neoznačila skutkové nebo právní okolnosti, v jejichž důsledku by dotčená individuální podpora vyvolávala omezující účinky, které by šly nad rámec účinků vedoucích k zákazu podle čl. 107 odst. 1 SFEU, ale které by nicméně byly nezbytné a přiměřené k nápravě vážné poruchy ve finském hospodářství způsobené pandemií covid-19, v souladu s požadavky čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU.

Tribunál konečně zamítl jako neopodstatněné žalobní důvody vycházející z údajného porušení povinnosti uvést odůvodnění a konstatoval, že není nezbytné zkoumat opodstatněnost žalobního důvodu vycházejícího z porušení procesních práv odvozených z čl. 108 odst. 2 SFEU.

Úplné znění rozsudku.

Zdroj: Soudní dvůr EU
Foto: canva.com

 


[1] Sdělení Komise o dočasném rámci pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy covid-19 (Úř. věst. 2020, C 91 I, s. 1), pozměněné dne 3. dubna 2020 (Úř. věst. 2020, C 112 I, s. 1).

[2] Rozhodnutí Komise C (2020) 3387 final ze dne 18. května 2020 o státní podpoře SA.56809 (2020/N) – Finsko – COVID-19: Státní záruka poskytnutá společnosti Finnair.

[3] V rozsudku ze dne 17. února 2021, Ryanair v. Komise, T-238/20 (viz též tiskovou zprávu č. 16/21), provedl Tribunál obdobný přezkum legality režimu státní podpory přijatého Švédskem s cílem čelit důsledkům pandemie COVID-19 na švédském trhu letecké dopravy. V rozsudcích ze dne 14. dubna 2021, Ryanair v. Komise, T-378/20, a Ryanair v. Komise, T-379/20 (viz též tiskovou zprávu č. 52/21), provedl Tribunál přezkum dvou různých individuálních opatření podpory na základě čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU.

Go to TOP