Nejvyšší správní soud (NSS) je přetížený, nový předseda JUDr. PhDr. Karel Šimka, Ph.D., LL.M., proto bude usilovat o navýšení počtu asistentů a soudců. Alternativním řešením je rozšířit okruh stížností, které by soud mohl odmítat pro nepřijatelnost, případně jiným způsobem „utáhnout šrouby“ a omezit přísun nových podnětů. Předseda JUDr. Šimka jinak neplánuje v čele soudu „otáčet kormidlo“, NSS podle něj funguje dobře a vydává srozumitelná rozhodnutí.

Ambicí nového předsedy je pro příštích deset let udržet kvalitu rozhodování a také duch soudu, který první předseda Josef Baxa stavěl prakticky na zelené louce. „Duch byl otevřený, přátelský, umírněně lidskoprávní, což přetrvává i po téměř 20 letech,“ řekl K. Šimka. Po Baxovi vedl soud JUDr. Michal Mazanec, skončil kvůli věku na přelomu roku.

Problém přetížení soudu se prohlubuje zhruba posledních pět let. Tři desítky soudců loni dostaly na stůl 4917 kasačních stížností a dalších podnětů, včetně nové pandemické agendy. „Ale není to covidem, žádnými mimořádnými okolnostmi. Je to prostě standardní společenský jev, že se lidé soudí se státem, tak jako v celé Evropě,“ uvedl JUDr. Šimka.

„Musíme navýšit počet asistentů na tři na každého soudce, a nakonec se nevyhneme ani navýšení počtu soudců, ledaže bychom změnili procesní úpravu a utáhli v nějaké podobě šrouby přísunu věcí do správního soudnictví,“ dodal.

Karel Šimka si umí představit navýšení o dva další senáty, tedy šest soudců a soudkyň. Nyní má NSS formálně 35 členů, nicméně dva dlouhodobě působí u evropských institucí a dva u Ústavního soudu. Zvyšování počtu soudců je vnímáno kontroverzně i uvnitř soudu – znamená potenciální problém s jednotou judikatury, ale také problém s prostorem.

Novela zákona loni umožnila soudu odmítat více stížností, například v přestupkových záležitostech nebo v oblasti sociálního a důchodového zabezpečení. Už dříve mohl soud označit za nepřijatelnou stížnost v záležitostech azylu. Brzy se ukáže, jaký bude mít změna dopad na zátěž soudu. Pokud by se právní úprava nezměnila a počet stížností se držel na současné úrovni, bude personální posílení nutností.

„Budeme potřebovat dva až tři roky, abychom odbourali ten hrozný ‚batoh‘, který si neseme s sebou z posledních let. Okolo roku 2025 nebo 2026 bychom mohli mít zpátky délku řízení kolem půl roku nebo tři čtvrtě roku, což je přiměřený rámec, a naši lidé by měli radost z práce,“ řekl Šimka. Nyní je délka řízení přibližně rok a soudci jsou podle předsedy unavení.

Nejvyšší správní soud podle JUDr. Karla Šimky v uplynulých měsících nesnažil vládě říkat, jak má řídit pandemii, žádal jen dodržování zákona. Trval například na přiměřeném odůvodnění jednotlivých opatření a jejich kvalita se po řadě zásahů NSS postupně zlepšovala.

Pandemický zákon dal NSS novou kompetenci rozhodovat o návrzích na zrušení některých opatření ministerstva zdravotnictví. „Soud v pandemické „době vymknuté z kloubů“ splnil svou úlohu, rozhodoval poměrně rychle, v řádu týdnů až měsíců. Ministerstvo pocítilo, že musí opatření vydávat v souladu se zákonem,“ řekl předseda NSS.

Dotkl se i kárných řízení s českými soudci, která se točí nejčastěji kolem průtahů, jiné excesy v chování či práci jsou spíše výjimečné. Kárná řízení nejsou podle něho všelékem na neduhy justice. Jako předseda kárného senátu se prý vždy snažil zohlednit, zda existuje u konkrétního soudce šance na zlepšení. „Dali jsme vysokou srážku z platu, ale nechávali soudce ve funkci, pokud tam byla jasná perspektiva, že se napraví,“ popsal Karel Šimka, který nyní jako nový předseda NSS musí kárnou agendu opustit a svým způsobem mu bude chybět. Pochvaluje si diskuse v profesně smíšených kárných senátech, kde kromě soudců zasedají také akademici, státní zástupci a advokáti.

Předseda NSS týmu svých soudců a soudkyň věří, jde podle něj o zkušené osobnosti, které se nenechají ovlivnit. Spíš než politické preference se podle něj do rozhodování promítá obecnější hodnotové nastavení.

„Rozhodujeme podle zákona, ale v rámci toho máte spoustu šedých zón, intervaly od-do, kde leccos závisí na osobním, hodnotovém naladění soudce. Hodnotové naladění soudu má nepochybně zásadní dopady do všech možných agend, od daní po azyl,“ uvedl předseda, jehož předchůdce Josef Baxa podle něj soud založil jako spíše liberální, chránící práva jednotlivce. „Já nemám důvod otáčet kormidlo,“ zdůraznil nový předseda Šimka, který ihned po svém jmenování poskytl rozhovor i Advokátnímu deníku.

Zdroj: ČTK
Foto: Igor Zehl; ČAK