Už potřinácté odborná veřejnost vybírá legislativní počin minulého roku. V anketě Zákon roku 2021 organizátoři hledají nejlepší předpis, který má pozitivní dopad na podnikání v Česku. V letošním ročníku je pět nominovaných a Advokátní deník postupně představuje všech pět kandidátů. Jedním z nominovaných je i tzv. Milostivé léto. Na to, že pozitivní dopad má i do podnikatelského prostředí, poukazuje advokátka JUDr. Monika Čírtková.

„Poměrně vysoké procento občanů žijících pod neustálým tlakem exekučních řízení neprospívá společnosti jako celku; tito lidé často přežívají v šedé zóně ekonomiky, nejsou motivováni hledat standardní zaměstnání s oficiálním, zdaněným příjmem ani dosahovat vyšších výdělků. Návrat alespoň části dlužníků do legální ekonomiky je žádoucí. Uleví se také zaměstnavatelům, které zatěžuje agenda spojená se srážkami z mezd. Z toho, že se k milostivému létu připojily dobrovolně i soukromé subjekty, lze usuzovat, že určitý přínos představuje i pro věřitele. Věřitelé se mohou například zbavit administrativní zátěže spojené s vymáháním letitých pohledávek, navíc z podmínek milostivého léta plyne nutnost zaplacení jistiny dluhu, která často zůstávala nedobytná,“ říká na úvod našeho rozhovoru advokátka JUDr. Monika Čírtková.

V čem je Milostivé léto, tedy část novely exekučního řádu, z Vašeho pohledu pro podnikatelské prostředí v ČR unikátní?

Jde o velmi neobvyklý legislativní počin spočívající v odpuštění části dluhu dlužníkům v exekuci, v časově omezeném období a za splnění určitých podmínek.

Primárně jde o pohledávky státu a dalších veřejnoprávních subjektů, nicméně k akci se připojily i některé soukromé subjekty, což je signálem, že takové řešení může být vhodné i pro soukromoprávního věřitele, který se vzdá části svého nároku výměnou za to, že je mu uhrazena jistina a vymáhání často letité pohledávky je ukončeno. Výhodou v tomto případě je, že soukromé subjekty nebyly do ničeho nuceny, což je v přeregulovaném prostředí výjimkou.

V čem konkrétně ulehčila novela situaci zaměstnavatelům dlužníků?

Novela určitě usnadní některým zaměstnavatelům mzdovou agendu, neboť u dlužníků, kteří možnosti využili, odpadne nutnost provádět srážky ze mzdy.

Lidé, kteří uvízli v dluhových pastích, také nejsou motivováni nechat se legálně zaměstnat, protože velká část jejich příjmu je postižena exekucí. Takoví zaměstnanci mají často bydliště zapsané v ohlašovně úřadu, mají problémy s bezhotovostním platebním stykem. Dluhová past celkově ztěžuje zapojení člověka do běžného života, včetně života ekonomického.

Aktuálně se hovoří o jeho opakování ještě letos, ale za pozměněných pravidel. Jaký je Váš názor na jeho původní „nastavení“ a případně co by se podle Vás mělo pro příště změnit, aby tuto novelu využil ještě větší počet dlužníků a mohlo se zapojit i více soukromých společností – věřitelů?

Novela byla sice přínosná, ale určitými nedostatky trpěla. Možností, co v případě opakování akce zlepšit, je proto několik.

Úleva dlužníkům by neměla významně zkracovat jiné soukromé subjekty; i exekutoři mají dostat za svou práci spravedlivou odměnu.

Je vhodné se zamyslet nad tím, zda má prominutí příslušenství cílit jen na dlužníky, vůči kterým je závazek již vymáhán exekučně. I dluhy, které se dosud do exekuce nedostaly, mohou být tíživé a prominutí příslušenství může být vhodným krokem k jejich řešení. K úvaze bude, zda nerozšířit spektrum závazků, které lze uhradit za zvýhodněných podmínek.

Zapojení soukromých subjektů bylo dosud jen na jejich uvážení; domnívám se, že tak by to mělo i zůstat. Ale legislativa může tuto iniciativu podpořit, například vhodnými daňovými nástroji; taková změna by ale představovala poměrně komplexní zásah do několika zákonů.

Milostivé léto je zcela novým řešením závažného celospolečenského problému, ale stejně jako amnestie by se tímto institutem nemělo „plýtvat“. Jaká je podle Vás budoucnost milostivého léta a existuje naděje na nějakou další legislativní cestu, která by podnikatelskému prostředí nepomohla nejen nárazově, ale trvale?

Častější opakování by bylo kontraproduktivní, protože by nemotivovalo občany k úhradě stávajících závazků. Hlasy o jednorázovém zopakování akce znějí poměrně silně; je to příležitost využít poznatky z právě skončeného milostivého léta, ale nemělo by se příliš otálet.

Poznatky z aplikace této novely by nás měly spíše motivovat k zamyšlení nad tím, zda je vždy správně nastavena konstrukce příslušenství pohledávky a zda nejsou vhodné trvalé a systémové legislativní změny, které by napravily nedostatky stávající právní úpravy. Věřím, že preventivní opatření, jejichž cílem je zabránit stavu, kdy do dluhových pastí padají stovky tisíc osob, by byla přínosem pro celou společnost.

Hlasovat můžete ZDE.

Redakce AD
Foto: archiv JUDr. Moniky Čírtkové