Smrtelná nehoda při obsluze obráběcího stroje se znovu vrací k okresnímu soudu
Ústavní soud vyhověl svým nálezem ve věci sp. zn. IV. ÚS 362/19 ze dne 4. června 2020 ústavní stížnosti a zrušil usnesení Nejvyššího soudu, usnesení Krajského soudu v Praze a rozsudek Okresního soudu v Kolíně, neboť jimi byla porušena práva stěžovatele zaručená v čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatel byl v řízení před obecnými soudy uznán vinným ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 trestního zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců podmíněně odloženému na zkušební dobu třiceti měsíců. Skutek měl, stručně řečeno, spočívat v tom, že stěžovatel nechal vyměnit sklo okénka obráběcího stroje za nevhodné bezpečnostní vrstvené sklo, neodpovídající bezpečnostním normám a dokumentaci výrobce. Dne 9. července 2015 pak při práci na uvedeném stroji utrpěl poškozený smrtelné zranění; k úrazu došlo v příčinné souvislosti s jednáním poškozeného, který, ač řádně obeznámen, nerespektoval bezpečnostní předpisy a nedodržel bezpečnou vzdálenost. Stěžovatel se poté obrátil na Ústavní soud. Ve své ústavní stížnosti namítal, že soudy při rozhodování porušily jeho právo na spravedlivý proces a zásadu in dubio pro reo.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Napadená rozhodnutí, podle názoru Ústavního soudu, nevyhovují požadavkům práva na řádné soudní řízení a pochybení, jichž se dopustil především nalézací soud a která nebyla napravena v řízeních o opravných prostředcích, zasáhla stěžovatelova základní práva. Jakkoliv obecné soudy v odůvodnění svých rozhodnutí vyjádřily jisté pochybnosti, rozhodly v neprospěch stěžovatele, aniž by provedly navržený důkaz, jehož význam připustili i slyšení znalci. Současně obecné soudy vidí příčinnou souvislost mezi jednáním stěžovatele a tragickým následkem nehody, aniž by zohlednily skutečné pochybení poškozeného, respektive příčinnou souvislost mezi jeho jednáním a důsledkem nehody. V postupu obecných soudů proto Ústavní soud spatřuje porušení práva na řádně vedené soudní řízení před nalézacím soudem a efektivní soudní ochranu v řízení o opravných prostředcích, zaručenou v čl. 36 a násl. Listiny. Stěžovatel svým jednáním – náhradou skla neoriginálním výrobkem – bezpochyby porušil požadavky výrobce obráběcího stroje, jeho pochybení však bez dalšího není způsobilé naplnit skutkovou podstatu trestného činu. Jen důkladné prověření konkrétních okolností, velikost síly působící na soubor ochranných prvků obráběcího stroje, jednání (pochybení) poškozeného, případně příčiny nehody, mohou vést k závěru, o němž nebudou důvodné pochybnosti.
Nelze vyloučit, že poznatky obecných soudů se prokážou nakonec jako správné; v takovém případě je ovšem povinností soudů, aby své závěry prezentovaly bez pochybností, jimiž relativizují výsledek trestního řízení a neobjasňují přesně příčiny nehody s tragickými důsledky. Bude úkolem nalézacího soudu provést důkaz, který vyloučí pochybnosti, nepodaří-li se je vyloučit, bude třeba tyto pochybnosti v novém jednoznačně odůvodněném rozhodnutí zohlednit.
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 362/19 je dostupný zde.
Zdroj: Ústavní soud
Ilustrační foto: Pixabay