Dnem 1. ledna 2022 nabyla účinnosti novela zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, která zavádí institut tzv. fikce doručení do datové schránky nejen u zpráv, odeslaných orgány veřejné moci, ale i u soukromoprávních zpráv odeslaných prostřednictvím datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby. Takové zprávy platí za doručené okamžikem, kdy se do datové schránky adresáta přihlásí oprávněná osoba, nejpozději však desátým dnem ode dne dodání.

„Uvedené pravidlo oznámilo Ministerstvo vnitra datovou zprávou všem uživatelům datových schránek již na začátku ledna, takže by pro nikoho nemělo být překvapivé. Současně mají soukromé osoby možnost, aby svou datovou schránku pro doručování soukromoprávních zpráv znepřístupnily,“ řekla advokátka a místopředsedkyně ČAK JUDr. Monika Novotná.

Dokument zaslaný fyzickou osobou, podnikající fyzickou osobou nebo právnickou osobou do datové schránky jiné fyzické, podnikající fyzické či právnické osoby tak bude podle ustanovení § 18a odst. 3 uvedeného zákona považován za doručený desátým dnem ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky. Dokument bude považován za doručený i v případě že se osoba, která má přístup k danému dokumentu, do datové schránky nepřihlásí.

Doručování fikcí je jedním z právních nástrojů, jak předcházet společensky nepřijatelným situacím, kdy se adresát bezdůvodně brání přijetí písemnosti, čímž se snaží předejít právním důsledkům spojeným s doručením.

 „Zároveň se tím posiluje právní jistota na straně odesílatele, který díky tomu může počítat s tím, že se jeho písemnost považuje za doručenou, s čímž zákon spojuje nejrůznější důsledky, například účinky právního jednání vůči nepřítomné osobě,“ uvedl vedoucí odboru legislativy ČAK JUDr. Johan Justoň.

„Současně systém notifikací datových zpráv a mobilních aplikací také umožňují adresátům přečíst si datovou zprávu včas a reagovat na ni i v případě, kdy dlouhodobě nepobývají v místě svého bydliště, což bývá někdy v případě listin doručovaných poštou zásadním problémem,“ doplnila JUDr. Monika Novotná.

Datové schránky jsou jedním ze způsobů, které zmiňovaný zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů zavedl pro účely doručování písemností, a to v souvislosti s mohutným rozvojem výpočetní techniky a neustále zrychlující digitalizací společenských vztahů. Stanovení fikce doručení je zde nutné považovat za přirozenou součást právní úpravy doručování mezi osobami soukromého práva, a to zvlášť za situace, kdy jsou vyloučeny fikce stanovené smluvně. Díky tomu lze očekávat snadnější prokazování doručení, což Česká advokátní komora z hlediska právní jistoty účastníků právních vztahů hodnotí jednoznačně kladně.

„Je to správný krok. Konečně se odstraní znevýhodnění, kterým byla právně významná komunikace v elektronické podobě dotčena v případě, že je příjemce pasivní. Na rozdíl od komunikace e-mailem je v ISDS navíc dán jasný adresář a průkaz doručení, tedy elektronická doručenka. Dále je ale třeba si uvědomit, že cena poštovních datových zpráv je oproti zásilkám v listinné podobě s dodejkou dramaticky nižší. Spolu se značným rozšířením počtu datových schránek lze očekávat, že se velká část právně významné komunikace, včetně jednostranných právních jednání (výzvy, předžalobní upomínky, výpovědi, odstoupení atd.) přesune právě do ISDS,“ míní Mgr. Jan Podaný, soudce Krajského soudu v Praze a autor několika příspěvků v AD o elektronické komunikaci, ale zároveň předpokládá, že změna přinese i problémy. Otevře se i řada právních otázek dosud řešených jen u veřejnoprávních zpráv, například výběr správné cílové datové schránky nebo počítání lhůty 10 dnů atd. „Ale všichni si budeme muset zvyknout, že se svět už změnil, že bude stále více elektronický a že je třeba si hlídat spíše datovou než poštovní schránku. Pokud se tento kanál začne skutečně masivně využívat, bude třeba se více zaměřit na náležitosti uvedených soukromoprávních jednání v elektronické podobě, například bude třeba se umět i správně elektronicky podepsat. Také bude třeba věnovat větší pozornost uchovávání celých zpráv a elektronických doručenek v jejich originální podobě,“ doplnil Mgr. Podaný.

Také expertka na civilní právo a vysokoškolská pedagožka prof. JUDr. Alena Macková, Ph.D., považuje zavedení doručování fikcí po 10. dni v datové schránce i u soukromoprávních zpráv za krok správným směrem. „Jednotnost lhůt je obecně v právu pozitivním fenoménem. Pro každého je jednodušší pamatovat si jednu lhůtu než několik různých.  Tím byla koneckonců motivována i nová právní úprava.“ Pokud jde o konkrétní dopady této změny do reálného života, domnívá se, že je těžké je predikovat. „Jde o přelomové změny, které se musí v právním životě zažít. Pokud však posílí právní jistotu, čímž byla nepochybně změna odůvodněna a motivována, pak naplní svůj smysl. Digitální komunikace má své nároky, stejně jako jiné formy mezilidské komunikace. Vzhledem k závažnosti změny by však měla být provázena odpovídající informační podporou ze strany zákonodárce.“ 

Právní důsledky doručování mezi subjekty soukromého práva jsou stejně významné jako doručování účastníkům řízení ve správním nebo soudním řízení. Zákon určitým způsobem stanoví okruh osob, u kterých se předpokládá vyšší stupeň technologické gramotnosti, přičemž těmto osobám se zřizují datové schránky ze zákona. Ostatní subjekty si mohou datovou schránku zřídit na základě žádosti.

„U všech těchto osob pak platí, že doručování písemností do datových schránek je pro ně dalším ze způsobů, jak komunikovat při právních jednáních. Správa datových schránek přitom nabízí celou řadu možností, jak se s nově doručenou datovou zprávou seznámit, takže prakticky nemůže nastat situace, aby se adresát o datové zprávě nedozvěděl. V tomto směru je tedy doručování do datových schránek méně problematické než prostřednictvím držitele poštovní licence,“ míní JUDr. Justoň.

Profesorka Macková připouští, že může nastat zvýšený počet případů, kdy si občan nepřečte zprávu včas a budou mu hrozit problémy z prodlení, ale vsází na digitální odpovědnost občanů. „Digitální komunikace, která je neodvratným trendem 21. století se všemi svými úskalími, včetně zranitelnosti či zneužití, je spojena s novým typem něčeho, co bych nazvala digitální odpovědnost, jako součást digitální gramotnosti. Soukromé právo a následně právo procesní mají a musí mít instrumenty efektivní ochrany.“

Také Mgr. Podaný nevylučuje hrozbu nebezpečí z prodlení. „Zejména ve spojení s poněkud invazivním způsobem, jakým stát od 1. 1. 2023 začne „vnucovat“ zřízení a zpřístupnění datových schránek všem podnikatelům (včetně manuálně pracujících profesí a kvazizaměstnanců) i lidem, kteří o to nežádali, ale třeba jen jednou osvědčili svou digitální gramotnost tím, že použili některý z prostředků pro elektronickou identifikaci. Zejména jde dle mého názoru o použití tzv. Bankovní identity, jejíž rozšíření a užití bude zřejmě plošné. Každý, kdo svou e-identitu použije, bude „potrestán“ zřízením a zpřístupněním datové schránky. To se pak projeví i ve veřejnoprávní komunikaci, například v opatrovnických či exekučních věcech. Z praxe vím, že s obsluhou datové schránky mají problém i někteří soudní znalci a tlumočníci, před lety s tím válčili i někteří advokáti, tedy osoby vysoce vzdělané. Tím spíše s tím budou válčit jiní podnikatelé a občané. Takže ano, myslím, že leckdo zaplatí ve škole elektronického života slušné školné.“

Zprávy doručované do datových schránek mají podle oslovených expertů navzdory všemu jednu nespornou výhodu – nikdy nemůže být pochyb o tom, kdo zprávu odeslal a jaký byl její obsah.

Redakce AD
Foto: AD; canva.com