V Evropském parlamentu se 9. prosince uskutečnilo meziparlamentní jednání Výboru EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a národními parlamenty členských států, jež podle Lisabonské smlouvy mají probíhat pravidelně o vybraných tématech.

Jednání bylo věnováno posouzení druhé zprávy Komise o právním státu v souvislosti s mechanismem pro demokracii, právní stát a základní práva a s ohledem na usnesení Parlamentu ze dne 24. června 2021 o zprávě Komise o právním státu za rok 2020. Výstup z jednání poslouží jako příspěvek do probíhající práce na druhé monitorovací zprávě v rámci výboru LIBE. Setkání poskytlo příležitost k důkladné výměně názorů na situaci v oblasti právního státu v EU a na úlohu vnitrostátních parlamentů v souvislosti s úsilím EU o ochranu a prosazování hodnot Unie.

Setkání se kromě zástupců Evropského parlamentu a národních parlamentů zúčastnil komisař pro spravedlnost, zástupci předsednictví v Radě EU, zástupci Rady Evropy a Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), jakož i zástupci akademické obce a občanské společnosti. České zákonodárce zastupovali poslanci Lucie Potůčková a Jan Berki a dále senátor Zdeněk Nytra, nikdo z nich však v debatě aktivně nevystoupil.

Gašper Dovžan, státní tajemník slovinského Ministerstva zahraničních věcí jako zástupce Slovinského předsednictví v Radě ve své řeči uvedl, že předsednictví uvítalo zveřejnění 2. Výroční zprávy o právním státu Komise, neboť kromě aktuálních nedostatků a úspěchů v oblasti právního státu vytváří prostor pro interinstitucionální dialog. Slovinské předsednictví proto zařadilo téma na program tří ze čtyř zasedání Rady pro obecné záležitosti. Na základě proběhlých debat došlo k posílení spolupráce mezi členskými státy i k diskusi o problémech, které nebyly dosud známy. Předsednictví má za to, že unijní instituce musí jít v prosazování a ochraně principů právního státu příkladem i v rámci své každodenní činnosti. Jen tak může být zajištěna jejich důvěryhodnost.

Komisař pro spravedlnost Didier Reynders zdůraznil, že všechny unijní i národní instituce musí na prosazování a ochraně právního státu postupovat společně. Druhá Výroční zpráva navazuje na předchozí, prohlubuje analýzu v některých oblastech a sleduje vývoj identifikovaných problémů v čase. Komisař se kontinuálně účastní jednání s národními parlamenty, které hrají klíčovou úlohu například v oblasti legislativní kontroly nad iniciativami vlád členských států. Třetí Výroční zpráva o právním státu, kterou Komise již začala připravovat, bude obohacena o konkrétní doporučení jednotlivým členským státům. Komise je samozřejmě rovněž připravena s Radou diskutovat ohledně spuštění řízení dle čl. 7 SEU a případně aplikovat ustanovení o rozpočtové podmíněnosti.

Europoslankyně Terry Reintke zmínila potřebu obohacení Výroční zprávy o lidskoprávní aspekty a rovněž požádala Komisi o specifikaci očekávání Komise v souvislosti s plánovanými doporučeními členským státům a rovněž následků v případě, že nedojde k odstranění nedostatků.  Evropský parlament má za to, že žádná zpráva nemůže nahradit politickou vůli Komise prosazovat principy právního státu aktuálně dostupnými nástroji.

Předseda Výboru pro spravedlnost slovinského Parlamentu, Blaž Pavlin, podpořil jménem slovinského parlamentu všechny iniciativy k posílení právního státu, jelikož respekt k těmto principům je prerekvizitou k vzájemné důvěře členských států. Apeloval na posílení otevřeného dialogu se všemi zainteresovanými subjekty. Evropští politici nesou obrovskou odpovědnost při hodnocení členských států – toto hodnocení, obzvláště pokud může vyústit ve finanční sankce, musí být stejné pro všechny a jeho cílem by neměla být uniformita, na té není EU založena.

Jean-Yves Leconte, člen Ústavního výboru francouzského Senátu ve svém příspěvku zdůraznil, že ohrožení principů právního státu, konkrétně ohrožení nezávislosti justice a plurality médií, jsou útoky na celou EU, která je založena na blízkých vztazích. Musíme pochopit, že část národní suverenity je nyní evropská suverenita a takto k ní i přistupovat.

Coralie Dubost z francouzského Národního shromáždění zmínila, že s ohledem na vývoj v členských státech je na místě si dělat starosti a přijít s řešeními, na kterých se zástupci občanské společnosti budou podílet. Stávající nástroje nejsou dostačující k ochraně práv jednotlivců.

V rámci následné diskuse vystupovali europoslanci a zástupci národních parlamentů v 90vteřinových intervencích. V rámci těchto intervencí například zaznělo, že právní stát nemůže existovat bez nezávislé justice, systémové nedostatky musí být striktně oddělovány od náhodných excesů, přestože i ty je třeba sledovat a řešit. Některé intervence byly směřovány vůči dlouhodobě „problémovým“ státům a volaly po aktivním řešení situaci v Polsku a Maďarsku. Zástupce polského parlamentu, Kacper Płażyński, reagoval, že Výroční zpráva je ve vztahu k Polsku plná zkratkovitých závěrů a hodnocení. V souvislosti se situací v polské justici nerozumí rozdílným standardům EU, proč v jedné zemi může soudce jmenovat Nejvyšší soudcovská rada a jinde nikoliv. Navrhl, aby Výroční zpráva zahrnovala i stav v jednotlivých unijních institucích. Kritika přirozeně zazněla i od zástupkyně maďarského parlamentu s ohledem na metodologii Výroční zprávy a nedostatečné zdůraznění provedených pozitivních reforem v Maďarsku. Polská europoslankyně Sylwia Spurek oponovala polskému kolegovi a uvedla, že Polsko nečiní žádné kroky, které by vedly ke zlepšení a požádala komisaře o důrazný zásah.

John Morijn z nizozemského Národního ústavu pro lidská práva a profesor na Universitě v Groningenu zmínil, že bez společného úsilí, vyjednávání a vysvětlování je velmi pravděpodobné, že pozice Polska a Maďarska podpořené systémovými změnami se budou nadále vzdalovat, což může být pro celou Unii likvidační.

Komisař Reynders na závěr debatu uzavřel tím, že oceňuje podporu ze strany EP i národních parlamentů. Co se týče konkrétních činů, Komise je velice ráda, že její dosavadní úsilí bylo podpořeno Soudním dvorem EU. V případě čl. 7 a podmíněnosti však záleží na Radě. Národní parlamenty by proto měly s vládami o těchto otázkách aktivně diskutovat, jinak nemůže Rada rozhodnout kvalifikovanou většinou. Komisař rovněž uvedl, že k ochraně základních práv obecně máme k dispozici více nástrojů, jako je Listina základních práv EU, ústředním bodem Výroční zprávy však je primárně nezávislost a nestrannost justice.

Mgr. Alžběta Recová, stálá zástupkyně ČAK v Bruselu
Foto: canva.com