Nový kurzarbeit, který upravuje novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, účinná od 1. července 2021, není zatím možné v České republice pro společnosti, jež se ocitly v potížích, zavést. Tato státní podpora při zkrácené práci ještě nebyla Evropskou komisí schválena. ČR nyní doplňuje vyžádané podklady. Uvedla to dne 29. listopadu ministryně práce a sociálních věcí Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc.

Podle novely zákona o zaměstnanosti, účinné od začátku července t. r., by se mohl zavést třeba po přírodních pohromách, v krizích či za epidemie. Musela by se na tom ale dohodnout tripartita, vláda by pak podmínky stanovila v nařízení. Vláda by také v předpisu určila, pro koho, kde a na jak dlouho by podpora byla. Lidé by v době výpadku dostávali za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu.

Kurzarbeit lze jako podporu společnostem v potížích poskytovat až po schválení Evropskou komisí, tedy po notifikaci. Evropské povolení má bránit tomu, aby některý z členských států EU nezvýhodňoval určitá odvětví či společnosti. „Jsme stále ve fázi prenotifikace,“ uvedla ministryně Maláčová. Podle ní Česko před deseti dny dostalo žádost o dodání „modelového nařízení vlády“. Minulý týden vzorový předpis s nastavením pravidel projednali zástupci tripartity. „V těchto dnech bude nařízení odesláno Evropské komisi,“ dodala Jana Maláčová.

Společnosti, které se dostaly v průběhu pandemie do problémů, může Česká republika podpořit z dočasného programu Antivirus. Získat z něj mohou příspěvky na náhrady mezd lidí v karanténě a od listopadu znovu také pří výpadku poptávky, personálu či surovin. Podle evropských pravidel bylo původně možné podporu poskytovat jen do konce roku 2021, Evropská komise však v polovině listopadu rozhodla o prodloužení termínu do konce prvního pololetí roku 2022.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com