Evropští poslanci dne 25. listopadu v debatě u příležitosti Mezinárodního dne proti násilí páchaném na ženách v EU vyzvali Česko a pět dalších členských zemí, aby neprodleně ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, která se zaměřuje na boj s domácím a sexuálním násilím. Mnozí zákonodárci míní, že není třeba čekat, až úmluvu schválí jednotlivé členské státy. Ty by podle nich měly dokument potvrdit na unijní úrovni kvalifikovanou většinou.

„Ráda bych věděla, proč jsou v Evropě země, které ohledně této smlouvy mlčí, a zda se tyto země skutečně hlásí k hodnotám EU,“ tázala se italská europoslankyně Isabella Adinolfiová z Evropské lidové strany. „Vaše výmluvy nejsou udržitelné,“ apelovala na země, které se dosud úmluvou neřídí, francouzská europoslankyně Chrysoula Zacharopoulouvá z parlamentní frakce Obnova Evropy.

Česká republika sice úmluvu podepsala v květnu 2016, aby dokument ale začal platit, musí ho ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Vedle ČR dokument dosud neratifikovaly Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Lotyšsko a Litva.

„V unii dokážeme velmi efektivně bránit spotřebitele a jejich práva, ale nedokážeme chránit ženy před fyzickým a psychickým násilím,“ podtrhl slovenský europoslanec Michal Šimečka.

Někteří členové Evropského parlamentu v debatě uváděli počty zavražděných žen ročně. Podotkli, že případů násilí na ženách přibylo v době pandemie covidu-19, kdy byly ženy nuceny trávit více času doma se svými partnery.

Istanbulská úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli.

V Česku úmluva, od jejíhož podpisu uplynulo letos v květnu již 10 let, vyvolává silné emoce. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a rozšířila prostor pro poskytnutí pomoci obětem. Současná vláda v demisi měla úmluvu kvůli ratifikaci projednávat loni v červenci, jednání však odložila.

„Velmi podporuji, abychom ratifikovali Istanbulskou úmluvu a abychom aktivněji bojovali proti násilí na ženách,“ řekl k rozpravě v Evropském parlamentu JUDr. Jiří Pospíšil, europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti. Pospíšil také připomněl, že jen malé procento českých žen nahlásí na policii znásilnění. Jedním z důvodů, proč ČR dosud smlouvu neratifikovala, jen podle něj skutečnost, že násilí na ženách v Česku není tak silné společenské téma a část lidí jeho závažnost i snižuje.

Také zmocněnkyně pro lidská práva profesorka JUDr. Helena Válková, CSc. pro Advokátní deník připomněla, že V minulých dvou letech jsme s kolegy z Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády strávili hodně energie vysvětlováním skutečného obsahu a praktického významu Úmluvy  o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. „Uspořádali jsme besedy a konference, zpracovali řadu podkladů a zrevidovali překlad úmluvy do češtiny. Myslím, že i na základě desetileté zkušenosti z jiných evropských zemí je zřejmé, že obavy z úmluvy nemusíme mít ani my v České republice, Náš systém ochrany před domácím násilím není dokonalý, což ukázala i pandemie covid-19. Zkušenost z Rakouska, Německa, Srbska či Chorvatska ukazuje, že úmluva představuje velmi praktický nástroj pro zlepšování systému pomoci obětem – ať už jde o propracovanější systém školení policie a dalších profesi, důslednější prevenci či zajištění tolik potřebné dostupnosti specializovaných služeb pro oběti,“ dodala zmocněnkyně pro lidská práva Válková.

Naopak členka Evropského parlamentu Ing. Michaela Šojdrová se domnívá, že ČR Istanbulskou úmluvu nepotřebuje. „Česká republika má fungující zákon proti domácímu násilí. Náš právní řád obsahuje trestné činy tak, jak je vyjmenovává právě Istanbulská úmluva,“ uvedla Šojdrová. Podobného názoru je i europoslankyně Veronika Vrecionová. „V otázce ženských práv by se Evropský parlament měl soustředit na země, kde ženy rovná práva nemají, nikoliv na ty, které pouze neratifikovaly nějaký formální dokument,“ sdělila Vrecionová.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com