V novém volebním období už poslanci stihli předložit více než deset návrhů zákonů. Jde hlavně o návrhy, které Poslanecká sněmovna nezvládla projednat před volbami a nestihla je schválit. Jako sněmovní tisk s číslem jedna obdrželi poslanci návrh na vydání zákona o lobbingu.

Závěrečné schvalování pravidel lobbingu Poslanecká sněmovna letos na konci července nedokončila. Cílem návrhu zákona je podle jeho zastánců učinit lobbování „průhlednější“. Zákon má zavést systém zveřejňování styků lobbovaných a lobbistů, který má občanům usnadnit zjišťování potřebných informací.

Kromě zákona o lobbingu byly například předloženy i tři daňové návrhy. První z nich má zvýšit daňové slevy poplatníků, druhý zvyšuje daňové zvýhodnění na vyživované děti a třetí má zdanit dividendy vyplácené do zahraniční mateřským společnostem. Odevzdána byla také předloha novely Ústavy, která má umožnit zavedení přímé volby starostů a hejtmanů i jejich odvolatelnost.

Skupina poslanců SPD též předložila v upravené podobě návrh, který zpřísňuje podmínky pro výplatu dávek v hmotné nouzi, jehož schvalování před volbami znemožnily rozsáhlé kritické projevy pirátských poslanců. Návrh není zcela totožný, ale je do něj zapracovaný tehdejší komplexní pozměňovací návrh. Stejní předkladatelé opětovně navrhují zvýšení příspěvků na péči podle zákona o sociálních službách.

Pardubický kraj dodal poslancům dva návrhy, které jeho zastupitelstvo schválilo již v září – jednak chce odložit účinnost nového stavebního zákona o jeden rok, a dále v novele zákona o rozpočtovém určení daní navrhuje do výčtu sdílených daní, z nichž kraje dostávají peníze, zařadit i silniční daň a spotřební daň z pohonných hmot.

Ze Senátu přišla například novela zákona o státních svátcích, která má označit 26. červen jako nový významný den, a to Den odchodu okupačních vojsk jako připomínku odchodu sovětské armády z tehdejšího Československa v roce 1991. Také nově označuje 27. květen, kdy byl v roce 1942 v Praze spáchán atentát na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha, za Den národního vzdoru.

Další senátní předlohou je novela trestního zákoníku. Tato předloha má mimo jiné zaručit beztrestnost obránci, který by reagoval ze strachu, zmatku nebo jiného omluvitelného pohnutí mysli, způsobených útočníkem. Třetí senátní předlohou je změna volebního zákona, která má umožnit korespondenční volbu.

Všechny předlohy dostane k vyjádření vláda. Ta už navíc do sněmovny poslala desítku návrhů.

Bez ohledu na stanovisko vlády se budou předklady zabývat poslanci na schůzích Poslanecké sněmovny. Ta nejbližší, v pořadí druhá, začne 23. listopadu 2021, na programu má tentokrát organizační záležitosti týkající se sněmovních výborů a komisí a interpelace.

Zdroj: ČTK
Foto: archiv PS PČR